Vyšší kompetence sester? Není na to správná doba, tvrdí odbory. ČAS chce za ně lepší ohodnocení i patřičné vzdělání

"Je třeba upřímně říci, že mnohé z těchto kompetencí již sestry neoficiálně vykonávají za lékaře, nicméně výkon je proplácen lékařům. To samozřejmě není fér," tvrdí prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová. Foto: Koláž ZD

Již od léta se v otázce rozšíření kompetencí zdravotních sester snaží najít společnou notu Česká asociace sester a ministerstvo zdravotnictví. Na světě jsou sice již konkrétní návrhy, ovšem k jejich prosazení vede ještě dlouhá cesta. „Nyní pracujeme na promítnutí jednotlivých návrhů do tzv. map péče, což znamená, že každý jednotlivý návrh je potřeba rozpracovat do modelových situací s popsáním potřebné úrovně znalostí a dále je třeba vyhodnotit, které právní předpisy se v souvislosti s navrženou změnou musí změnit. Pro oblast navýšení kompetencí sester v domácí zdravotní péči byla vytvořena pracovní skupina pro koncepční řešení domácí péče a v lednu plánujeme uspořádat na toto téma kulatý stůl,“ uvádí za ministerstvo zdravotnictví ředitelka odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání, hlavní sestra ČR Alice Strnadová. Věc je ale složitější o to, že nadšení pro věc zrovna neprojevuje Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, byť přiznává, že sestry by jistě měly dostat víc pravomocí než dosud. Ovšem nikoliv za současné situace, kdy je sester v nemocnicích zoufale málo.

 

Zdravotní sestry by mohly v budoucnu převzít část práce, kterou dnes dělají lékaři. Už nyní jsou ve své práci nuceny překračovat své pravomoci a to proto, aby byl zajištěn chod českých nemocnic a dalších zdravotnických organizací. Posílení stávajících kompetencí, které by šlo ruku v ruce i s legislativou, by tak bylo potřebné. Uvítaly by to nejen samotné sestry, ale i někteří lékaři. Ministerstvo zdravotnictví proto v červenci tohoto roku požádalo Českou asociaci sester (ČAS) o předložení konkrétních návrhů. A to přesto, že novela vyhlášky o činnostech nelékařů byla schválena v loňském roce.

„Když se tato novela připravovala, naše pracoviště pod patronátem pana ministra Ludvíka svolalo pracovní schůzi všech hlavních sester přímo řízených organizací a o každé jednotlivé kompetenci se hlasovalo. Takže výsledek, který nyní vyhláška obsahuje, není něco, co bychom si tady vymysleli od stolu. My jsme například navrhovali, aby všeobecná sestra mohla podávat bez indikace volně prodejné léky. Bylo to zamítnuto,“ uvedla k tomu v září hlavní sestra ČR Alice Strnadová.

Musí dojít k legalizaci činností, které již teď sestry vykonávají

Z pátrání Zdravotnického deníku ale vyplynulo, že kromě podávání volně prodejných léků bez indikace by sestry uvítaly, kdyby mohly za lékaře provádět navíc i některé méně invazivní zákroky.

„Česká asociace sester (aktuálně) usiluje o rozšíření některých kompetencí sester i dalších nelékařských zdravotnických pracovníků,“ uvedla pro Zdravotnický deník prezidentka ČAS a náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu IKEM Martina Šochmanová. To by ale podle ní rozhodně neznamenalo, že by pak nějakým způsobem sestřičky suplovaly práci lékařů, především se totiž jedná o to, aby u nich došlo k legalizaci činností, které již teď vykonávají.

„Kompetence, které vykonávají pouze lékaři, by mohly převzít vybrané sestry či další nelékařští zdravotní pracovníci, samozřejmě dostatečně erudovaní a proškolení. Namátkou bych jmenovala například indikaci a preskripci vybraného zdravotnického materiálu a pomůcek sestrou, která u pacienta přesně zhodnotila jeho stav, úpravy vybrané medikace sestrou proškolenou ve farmakologii, předepisování léčebné výživy (diet) u pacientů s nutričními problémy nutričním terapeutem, šití hráze po episiotomii porodní asistentkou, vedení anestezie anesteziologickou sestrou a podobně,“ uvedla dále Šochmanová.

Česká specialita to není. Jde o světový trend

Nový koncept podle asociace sester vychází z již osvědčených postupů vyspělých zemí. „Jde o celosvětový trend, který podporuje například i Světová zdravotnická organizace či Mezinárodní rada sester. Právě zkušenosti ze zahraničí jednoznačně ukazují, že takové rozšíření kompetencí přináší celou řadu pozitiv. Jednak zvyšuje atraktivitu profese pro talentované studenty, přispívá k další profesionalizaci oboru a zefektivňuje poskytovanou péči. Velkým přínosem je i to, že se díky větším kompetencím sester zlepšuje dostupnost péče i spokojenost pacientů,“ zdůraznila v této souvislosti Šochmanová.

Asociace má i souhlasné stanovisko z resortu zdravotnictví. „Ministerstvo zdravotnictví podporuje navýšení kompetencí sester především v oblasti poskytování zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí pacientů, tedy v domácí péči. Je třeba uvést, že jsme k této problematice taktéž oslovili Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, Českou lékařskou komoru a Českou lékařskou společnost J. E. Purkyně. Nyní pracujeme na promítnutí jednotlivých návrhů do tzv. map péče,“ sdělila pro Zdravotnický deník hlavní sestra ČR Alice Strnadová. O domácí péči jsme psali zde.

Nyní je podle ní situace taková, že každý jednotlivý návrh je potřeba rozpracovat do modelových situací s popsáním potřebné úrovně znalostí a také je nutné vyhodnotit, které právní předpisy se v souvislosti s navrženou změnou musí změnit.

„Pro oblast navýšení kompetencí sester v domácí zdravotní péči byla vytvořena pracovní skupina pro koncepční řešení domácí péče, která se intenzivně zabývá mimo jiné i těmito otázkami a pravidelně jedná; v lednu plánujeme uspořádat na toto téma kulatý stůl,“ konstatovala hlavní sestra Strnadová.

Změna vyhlášky a vzdělávacích programů, možná zákona

Zatím není jasno v tom, zda by bylo nutné přijmout nějaký nový zákon, případně zda by se musely upravit vzdělávací programy. „V souvislosti s možným navýšením kompetencí sester je třeba uvést, že sestry musí být na tyto kompetence dostatečně připraveny, tedy vzdělány. Hovořit o konkrétní formě vzdělání je však v tuto chvíli předčasné, taktéž se nedá předjímat, zda se bude měnit zákon, další zákony či vyhlášky, nicméně tyto změny jsou pravděpodobné,“ odpověděla na to Strnadová.

„Ministerstvu zdravotnictví jsme předložili zcela konkrétní návrh a je nyní na jeho zvážení, jaká legislativní opatření budou třeba, například úpravou zákona. Co se týče vzdělávacích programů, tak ty bude třeba v některých případech upravit tak, aby vybraní zdravotníci mohli kvalifikovaně vykonávat činnosti, které dosud spadají jen do gesce lékařů,“ zmínila k témuž šéfka ČAS Šochmanová.

Zdravotnické odbory jsou konkrétnější. „Stran činností by byla nutná úprava vyhlášky č. 55 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. V případě zásadních změn v kompetencích by bylo nutné upravit rámcové vzdělávací programy,“ konstatovala pro Zdravotnický deník předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

I podle ní by nebyl problém v tom, svěřit českým sestrám některé další činnosti jako například předpis některých zdravotních pomůcek a prostředků, anebo specializované úkony v rámci přednemocniční neodkladné péče, či na urgentních příjmech, ovšem na problém zvyšování kompetencí je nutné se podívat ve dvou rovinách.

„Tou první je stávající stav, kdy extrémní pracovní zátěž, která je způsobená nedostatkem sester s sebou nese to, že jsou jednoznačně porušovány základní právní atributy bezpečí zaměstnanců a tím je zejména ustanovení Zákoníku práce §300 a Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci – zejména §28. Každé další zvýšení kompetencí nelékařských pracovníků a zvláště všeobecných sester, by totiž logicky představovalo další zvýšení jejich pracovní zátěže a další přetěžování, což považujeme v současné době za kontraproduktivní. Proto nyní nedoporučujeme zvyšování kompetencí všeobecných sester a ani zvyšování kompetencí dalších nelékařských pracovníků,“ zdůraznila Žitníková s tím, že se ale nesmí zapomínat ani na kompetence praktických sester. Pokud by se do jejich pravomocí zasáhlo, mohlo by to mít dokonce negativní dopady.

„Velmi dlouho se hledala hranice, jakými činnostmi oddělit tyto dvě profesní skupiny, které mají různé stupně vzdělání a jsou absolventkami různých rámcových programů. Po mnoha diskuzích se našel současný kompromis. Zásahy do nastavených pravidel by mohly systém rozkolísat a smazat rozdíly mezi kategorií všeobecná sestra a praktická sestra, což je i z hlediska evropské direktivy, ale také praxe problém a proto doporučujeme ponechat i kompetence praktických sester beze změn. Není možné, aby sestry se střední školou a vysokou školou vlastně dělaly stejné činnosti,“ řekla Žitníková.

Otázka cílové pásky je nejistá

Resort zdravotnictví sice již přiznal, že se na vyšších pravomocích sester „pracuje“ po několik měsíců – jak bylo výše uvedeno, nyní je rozpracováno promítnutí jednotlivých návrhů do tzv. map péče – ovšem jak to tak vypadá, do cíle je ještě zřejmě daleko, neboť každý jednotlivý návrh bude potřeba rozpracovat do modelových situací s popsáním potřebné úrovně znalostí.

„Požadavek jsme od ministerstva zdravotnictví dostali v červenci, zhruba měsíc trvalo, než jsme ministerstvu byli schopni předložit kvalitně zpracovaný komplexní návrh. Na něm se podíleli odborníci z mnoha oborů – své specifické návrhy připojily onkologické, psychiatrické, oftalmologické a stomické sestry, ale i nutriční terapeuti, porodní asistentky nebo zdravotničtí záchranáři. Jedná se o rozsáhlý materiál, který je třeba náležitě prostudovat, proto si zřejmě na konkrétní stanovisko od ministerstva ještě nějakou dobu počkáme,“ uvedla Šochmanová z ČAS. Otázku „kdy“ tak v této době podle ní není možné jednoznačně zodpovědět.

Výkon je proplácen lékařům, což není fér

Co se ale ví a na čem se všechny strany shodují, je otázka peněz a odměn, které by se v případě zvýšených kompetencí sester měly jednoznačně zvýšit.

„Naše odpověď je samozřejmě ano. Pokud dochází ke zvyšování náročnosti práce, tak je bezpodmínečně nutné, aby se zvýšené kompetence, tedy zvýšená zodpovědnost odrazila na odměně za práci,“ odvětila na to předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.

„Ano, sestry musíme adekvátně na nové kompetence připravit, tedy vzdělat a samozřejmě i finančně ohodnotit,“ připojuje se i hlavní sestra ČR Alice Strnadová.

„Jednoznačně ano. Je třeba upřímně říci, že mnohé z těchto kompetencí již sestry neoficiálně vykonávají za lékaře, nicméně výkon je proplácen lékařům. To samozřejmě není fér. Vzhledem k míře zodpovědnosti, která se s těmito kompetencemi pojí, i vzhledem k přetrvávajícímu nedostatku sester je proto třeba tyto činnosti adekvátně finančně odměňovat,“ dodala prezidentka ČAS Šochmanová.

Zavírají se oddělení a tak je návrh nyní kontraproduktivní

Šéfka zdravotnických odborů Žitníková zdůrazňuje právě nedostatek sester. „S materiálem, který připravila ČAS filozoficky problém nemám, ale přišel v nevhodnou dobu. To znamená, když chybí ve nemocnicích sestry a jsou zavřená oddělení, snižuje se počet lůžek, tak jakákoliv další zátěž pro sestry může být kontraproduktivní,“ řekla.

Hlavním problémem podle ní stále zůstávají motivační prvky pro sestry. Však se také o motivaci a finančním ohodnocení sester na nedávném odborovém sjezdu Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče  živě diskutovalo.  Původně vláda mluvila o výsluhách. Ovšem nedávno přišel premiér Babiš s nápadem nahradit výsluhy, které prý nechce ministryně financí, příspěvkem na bydlení. Ten je ovšem podle názoru odborů značně nesystémový.

„Vysvětlovala jsem i panu ministrovi, že vítáme každý způsob, jakým se navýší odměny za práci sester a zrovna příspěvek na bydlení mi přijde hodně nešikovný, jelikož to je záležitost, která má systémově sloužit úplně něčemu jinému. V ČR totiž již existuje dávka, která se vyplácí v případě hmotné nouze nebo nízkých příjmů a vyplácí se přes Úřady práce a dokládá se k němu pravidelný příjem a náklady. Navíc v každé části republiky, v kraji se tento příspěvek vyplácí podle průměrných nájmů,“ vrtí hlavou Žitníková.

A opakovaně k tomu prý ministrovi Vojtěchovi připomíná požadavek odborů na sjednocení odměňování. Výsluhy sester by se měly odvíjet od tarifních platů a délky doby pracovního, tedy služebního poměru. „Podle nás by se měly výsluhy začaly vyplácet v průběhu práce a ne až po ukončení práce, protože to je kontraproduktivní. Jestliže někdo odpracuje ve zdravotnictví 15 let, tak by po této době mohl mít nárok na výsluhu a ta by měla být procentuální a měl by to být příplatek k základnímu platu, tedy nárokový. Ale nyní vzhledem k úrovním odměňování něco takového vytvářet by bylo hodně problematické,“ dodává Žitníková.

Odbory jsou ovšem i tak rády za každé řešení a pokud se hovoří o vyšších kompetencích pro sestry, tak by se hlavně nemělo zapomínat na to, že ve zdravotnických zařízeních nejde jen o ně, ale také o sanitáře, laboranty, či ošetřovatelky. „Vždyť chybí i tyto profese,“ doplňuje.

Vyšší kompetence sester, dle představ ČAS

  • Indikace a preskripce vybraného zdravotnického materiálu a pomůcek sestrou, která u pacienta přesně zhodnotila jeho stav
  • Ordinace základních vyšetření a jejich interpretace
  • Šití hráze po episiotomii porodní asistentkou
  • Úpravy vybrané medikace sestrou proškolenou ve farmakologii
  • Edukace pacienta před a po výkonu o detailech tohoto výkonu (jedná se o rozšíření edukace v dalších specifických oborech, například v ortopedii, transplantační medicíně apod.
  • Ordinace zavedení laryngeální masky, intubace zdravotnickým záchranářem
  • Předepisování léčebné výživy (diet) u pacientů s nutričními problémy nutričním terapeutem

Olga Böhmová