Vytenis Andriukaitis byl u všeho důležitého v novodobých dějinách Litvy. Foto: Andrius Ufartas

Designovaným komisařem pro zdraví je litevský chirurg a ministr zdravotnictví

Stejně jako Věra Jourová předstoupil minulý týden před poslance Evropského parlamentu designovaný eurokomisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis. V Litvě, která ho nominovala, je politikem těžké váhy.

 

Vytenis Povilas Andriukaitis  je prvním evropským „zdravotnickým“ komisařem, který je z oboru.  Kariéru začínal jako chirurg, specializovaný na úrazy, ortopedii a později na kardiovaskulární chirurgii.

Andriukaitis se narodil v roce 1951 v Jakutsku ve východní Sibiři, kam byli jeho rodiče deportování v roce 1941. Rodina se mohla vrátit do Litvy, když bylo chlapci sedm let. Ve svých devatenácti letech se zapojil do podzemního hnutí odporu proti Sovětskému svazu. V roce 1975 absolvoval lékařskou fakultu v Kaunasu (vystudoval pak i historii). Do politiky vstoupil o rok později jako „undergroundový“ sociální demokrat. Posléze ho pronásledovala a několikrát zadržela KGB.

V roce 1990 byl u vyhlášení nezávislosti Litvy na Sovětském svazu. Spoluzaložil i vedl sociálně demokratickou stranu Litvy, spolupodílel se na vzniku ústavy obnoveného státu.  Ve svobodném litevském parlamentu působil od roku 1990 až do roku 2012, kdy se stal ministrem zdravotnictví. V roce 2004 působení v parlamentu přerušil, protože se dobrovolně vzdal mandátu poté, co byl nařčen z korupce, konkrétně z přijetí úplatku ve výši 27500 eur. Vinu odmítal, soudně se bránil a uspěl, obvinění byla stažena a dostalo se mu omluvy. Dvakrát také neúspěšně kandidoval na prezidenta republiky.

Ve svém proslovu při slyšení v Evropském parlamentu v Bruselu 30. září Vytenis Andriukaitis, už jako designovaný eurokomisař pro zdraví a bezpečnost potravin, řekl, že mezi jeho prioritami bude „podpora všeobecného zdravotního pojištění, posílení primární péče, zlepšení kvality a bezpečnost i propagace e-health. “ Také prohlásil, že by EU neměla snižovat své standardy v souvislosti s vyjednáváním o Transatlantickém partnerství pro obchod a investice (někdy se označuje jako Transatlantická zóna volného obchodu). Reagoval tak na vyjádření poslanců Evropského parlamentu, kteří se obávají, že by unie mohla uvolnit svá pravidla, například pokud jde o používání hormonů nebo antibiotik u hospodářských zvířat.  Tato pravidla totiž v současnosti omezují či přímo znemožňují některé americké dovozy do Evropy.

V těchto dnech bude příslušný výbor a různá politická grémia slyšení vyhodnocovat. Pokud projdou finálním hlasováním ke konci října, měli by noví komisaři prvního listopadu nastoupit do práce.

Tomáš Cikrt