Lázně prošly bez přílepku, přestože bylo hnutí ANO jednotně proti

"A teď mi skutečně zkuste říci, zda transparence zveřejněním všech jiker v rybníce bude hodně přehledná, která z těch jiker má genetickou vadu, nebo zda pravidla fotbalu napravíme tak, že budeme promítat všechna utkání od okresních přeborů až po mistrovství světa,“ pobavil sněmovnu profesor Jan Žaloudík, když hájil senátní návrh, který odstranil tzv. Hovorkův přílepek.

Novela zákona 48/1998 o veřejném zdravotním pojištění, která řeší lázeňskou péči, byla včera ve sněmovně schválena bez přílepku poslance Ludvíka Hovorky (KDU-ČSL), tedy ve verzi, kterou navrhl senát. Přílepek nařizoval poskytovatelům zdravotní péče zveřejňovat dodatky ke smlouvám s pojišťovnami s tím, že bez zveřejnění nejsou účinné. Podle očekávání hájilo Hovorkův přílepek hnutí ANO. Tentokráte se ale většina sněmovny vzbouřila a řada poslanců hlasovala jinak, než před několika týdny.

 

V kuloárech sněmovny panuje shoda, že předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš rozhodl, že má být podporován Hovorkův návrh stůj co stůj, protože to dopovídá linii transparentnosti, kterou hlásá. Už při projednávání na konci října připomněl sám Ludvík Hovorka, že: „135 poslanců této sněmovny se přihlásilo k transparentnosti smluv a ke zveřejňování všech smluv. Bylo to na základě požadavku Rekonstrukce státu.“ Mnoho poslanců se bálo, že bude nařknuto z toho, že nechce transparentnost a raději pro přílepek hlasovalo. A to i přesto, že předtím opakovaně neprošel ani zdravotním výborem sněmovny.

„My, kteří jsme ten pozměňovací návrh původně nepodpořili, tak jsme byli následně vláčeni v médiích za to, že nepodporujeme transparentnost ve zdravotnictví, což je samozřejmě nesmysl… je to jen takové plácnutí do vody, ale vypadá to hezky na veřejnosti, tak v tuto chvíli samozřejmě tento návrh budeme podporovat,“ řekla tehdy poslankyně Soňa Marková (KSČM). Ministr zdravotnictví raději zaujal neutrální stanovisko. Návrh prošel a dostal se do senátu. Tam se ale proti němu ostře postavil předseda zdravotního výboru profesor Jan Žaloudík (ČSSD) – psali jsme o tom zde – a podařilo se mu přesvědčit nakonec celý senát. Novela zákona se vrátila do sněmovny se změnou, která přílepek odstranila. Tím senát dodal odvahu některým poslancům, aby znovu změnili své stanovisko.

Ministr se senátem na jedné lodi…

„Při projednávání tohoto návrhu vzhledem ke krátké lhůtě ani ministerstvo zdravotnictví v té době nebylo schopno odhalit všechna vedlejší negativa, která tento návrh přinese a na náš dotaz na zdravotní pojišťovny, jestli to bude znamenat zásadní problém při poskytování zdravotní péče, bylo řečeno, že nikoliv. Na základě toho jsme také vyslovili neutrální stanovisko,“ přiznal včera ve sněmovně ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) a dodal, že se ozvali lékaři, včetně lékařské komory, jimž Hovorkův přílepek mohl velmi zkomplikovat život. Ministr proto vyzval poslance, aby podpořili senátní verzi. Ujistil je, že ministerský návrh tzv. transparenční novely, která obsahuje i povinné zveřejňování smluv (psali jsme o něm zde) bude projednán vládou hned zkraje roku.

„Nikdo ze senátorů si nemyslí, že by smlouvy neměly být transparentní a že by neměly být zveřejňovány. Ale pro vaši informaci, těch, kteří se nepohybují v oblasti zdravotnictví tak denně, tak jsou to desítky tisíc smluv, dokonce odhady za minulý rok říkají číslo 120 tisíc, a to od úrovně skutečně drobných vesnických ambulancí až po smluvní ujednání velkých nemocnic. A teď mi skutečně zkuste říci, zda transparence zveřejněním všech jiker v rybníce bude hodně přehledná, která z těch jiker má genetickou vadu, nebo zda pravidla fotbalu napravíme tak, že budeme promítat všechna utkání od okresních přeborů až po mistrovství světa,“ pobavil sněmovnu profesor Žaloudík.

Většina smluv nad rámec vyhlášky je podle něj uzavírána proto, aby se udržela stabilita systému. Jejich prosté zveřejnění mnoho neřekne. „Já jsem podepisoval smlouvu před týdnem za zdravotnické zařízení, kde bylo, že KKOP v MOU u diagnózy C 61 zvyšuje nebo rozšiřuje o ATC skupinu L 0.2 BB. Toto můžete mít na internetu, já vám to mohu rozeslat. Pomůže vám to v prohlédnutí toho, jestli tento ústav nemá úhrady jiné od dané pojišťovny?“ tázal se poslanců senátor. Profesor Žaloudík také informoval, že vrácení předlohy do sněmovny a vypuštění Hovorkova přílepku odsouhlasili všichni členové zdravotního výboru bez rozdílu, a také 61 z 65 přítomných senátorů přičemž ostatní se zdrželi.

 …ANO s Hovorkou a Hegerem na druhé

Na obhajobu Ludvíka Hovorky vystoupil překvapivě exministr zdravotnictví docent Leoš Heger (TOP 09). Ten byl zpočátku velkým kritikem prvních dvou verzí návrhu, které byly podle něj těžko administrovatelné. „A když předložil ten dodatek potřetí na půdě sněmovny, tak jsem byl pro, protože ten dodatek je jednoduchý, přímočarý, a vede k velmi rychlému výsledku, pokud jde o transparenci těch smluv,“ uvedl včera L. Heger. Domnívá se, že poskytovatelé péče jsou v asymetrické pozici vůči silným zdravotním pojišťovnám. „A v praxi to dost často v minulosti vedlo a dosud ještě vede u některých pojišťoven k tomu, že ty úhradové dodatky jsou podepisovány s velmi dlouhým zpožděním a nejsou řídké situace, kdy ještě v půli roku, extrémněji ke konci roku, nemají poskytovatelé podepsané dodatky… potom jsou ty půlroky nebo roky doúčtovány, a vše od začátku roku dorovnáno,“ řekl exministr. Kritizoval i argument senátora Žaloudíka o množství smluv, které by měly být zveřejněny. „To je velmi špatná představa, já ji musím kritizovat, a vyvolává ve mně obavy, že jestliže takto uvažoval senát, tak od tohoto kroku uvažování je už velmi blízko k tomu, aby nakonec žádné zveřejňování smluv zákonem předepsáno nebylo, přestože ho pan ministr slíbil,“ prohlásil.

Leoš Heger se zaměřil i na samotné lázeňství, pro jehož prospěšnost chybí vědecké důkazy. Míní, že jestliže paragraf § 13 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění mj. říká, že výkony hrazené z veřejného zdravotního pojištění musí být v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a musí existovat pro jejich účinnost důkazy, může být hrazení lázeňské péče napadeno u ústavního soudu. „Řada významných zemí s kvalitním zdravotnickým systémem nemá lázně hrazené vůbec,“ dodal L. Heger.

V tomto ohledu ho podpořil i docent Bohuslav Svoboda z ODS.  „Lázeňská péče není to, co by mělo všeobecné pojištění hradit. Je to péče, jejíž léčebné výsledky jsou velmi diskutovatelné. Říkám to opakovaně. Není to péče rehabilitační, je to péče lázeňská, to znamená je to zajištění příjemného pobytu.“ Na rozdíl od L. Hegera, ale B. Svoboda hlasoval pro návrh senátu a to právě proto, že odstraňuje problém se smlouvami.

Podle očekávání měl Hovorkův přílepek podporu hnutí ANO. Argumenty shrnul předseda zdravotního výboru sněmovny profesor Rostislav Vyzula. „Pokud tato smlouva bude zveřejněna v dubnu, znamená to, že leden, únor, březen budou lékaři nezaplaceni? Nikoliv. Stále funguje a existuje úhradová vyhláška a budou placeni podle úhradové vyhlášky. A pan ministr zde říká, že nemusíme tento dodatek přijímat (myšlen návrh poslance Hovorky – pozn. redakce), protože všechno řeší transparenční novela. Ale ta novela je teprve teď v legislativním procesu vlády. Až přijde k nám, vůbec nevíme, zda s ní budeme souhlasit. Vůbec nevíme, zda bude obsahovat to, co by měla obsahovat,“ řekl profesor Vyzula. Zdravotnický deník ale text návrhu transparenční novely má, psali jsme o něm podrobně zde. Připomínkovalo ho i ministerstvo financí, které je v gesci ANO. A byla představena i na podvýboru pro ekonomiku ve zdravotnictví, zdravotní pojištění a lékovou politiku.

Hlasování: svorně proti sobě

Poslanec Ludvík Hovorka svůj návrh hájil, o jeho argumentech jsme už psali, například zde. Zajímavé je, že sice na závěr své řeči požádal poslance, aby „setrvali na znění, které schválila poslanecká sněmovna“. Jinými slovy, aby podpořila jeho návrh a zamítla návrh senátní. Když se pak hlasovalo o senátním návrhu, tedy proti přílepku, Ludvík Hovorka se zdržel. Stejně jako deset dalších lidovců, včetně předsedy Bělobrádka. Jeden lidovec byl proti a jeden pro.

Proti senátnímu návrhu jednotně hlasovalo hnutí ANO svými 40 hlasy, které mělo v tu chvíli k dispozici. Pro návrh pak zvedlo ruku 45 sociálních demokratů, 28 komunistů a 11 poslanců ODS. Nepočítáme-li několik málo omluvených či nepřihlášených – nikdo z ANO, ČSSD, KSČM a ODS nehlasoval jinak, než jeho kolegové.

Rozporuplně se k novele postavily zbývající parlamentní subjekty: TOP 09 (pro 7, proti 10 – včetně Leoše Hegera a Miroslava Kalouska, 1 se zdržel) a Úsvit (7 se zdrželo, 4 proti).

Celkové skóre tedy bylo ze 165 poslanců 92 pro senátní návrh a 55 proti.

Když to překlopíme z pohledu přílepku poslance Hovorky, tak včera pro něj hlasovalo 55 a proti němu 92 poslanců. Porovnám-li tento výsledek s hlasováním v listopadu v rámci třetího čtení novely, tak ze 146 přítomných tehdy pro zveřejňování dodatků zvedlo ruku 112 poslanců a proti se postavilo pouze 10 poslanců (všichni z ODS). Ke změně postoje, vyvolané senátem, došlo tedy především u poslanců ČSSD a KSČM, částečně pak TOP 09.

-cik-

Přečtěte si také komentář: O revoltě senátora Žaloudíka, obrácení poslanců a lidoveckých muzikantech