Místo problémů se řeší politické půtky, zlobil se na Žofínském fóru šéf komory

Na včerejším Žofínském fóru spolu diskutovali náměstek Josef Vymazal (vlevo nahoře), šéf SÚKL Zděněk Blahuta (vlevo dole), šéf ČLK Milan Kubek (vpravo nahoře) a místopředseda AČMN Petr Fiala (vpravo dole). Foto a koláž: ZD

Postgraduální vzdělávání, personální vyhláška či následná péče – to jsou některá z témat, která přišla na přetřes na včerejším Žofínském fóru věnovaném zdravotnictví. Náměstek pro zdravotní péči Josef Vymazal tu čelil kritice týkající se stavu českého zdravotnictví od prezidenta České lékařské komory Milana Kubka a místopředsedy Asociace českých a moravských nemocnic Petra Fialy.

 

Šéfa ČLK Kubka pálí hlavně odchody českých lékařů do zahraničí. Po promoci podle něj zmizí za hranicemi 200 z 1500 odpromovaných. Vedle nízkých platů je důvodem také český systém postgraduálního vzdělávání, což uznává i náměstek Vymazal. Právě on má už rok na starosti přípravu novely zákona o postgraduálním vzdělávání, která by měla platit od příštího roku. „V pátek proběhlo první vypořádání připomínek k novele a trvalo přes pět hodin. Je těžké najít konsenzus mnoha různých skupin a pohledů, ale domnívám se, že u tohoto zákona postupujeme správným směrem. Nejde o to, která skupina získá navrch, ale abychom neudělali chybu,“ zdůrazňuje profesor Vymazal. Více o novele se dočtete zde.

Lékařská komora v rámci zákona usiluje např. o to, aby se zkrátila délka postgraduálního vzdělávání. Proti tomu se ale vyslovil poslanec a bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). „Postgraduální vzdělávání, které se v Evropě blíží pěti letům, máme zkracovat na tři roky. Přitom naše lékařské fakulty neumí vyučovat prakticky a postgraduál to tedy musí vykompenzovat. Lékařská komora mluví hlasitě o tom, že se to má ještě zkracovat a že ideálně by měl být lékař na úrovni první atestace. To je při tom, jak roste medicína, degradace lékařského stavu,“ zlobí se Heger.

Milan Kubek se také opětovně ohradil proti personální vyhlášce, která začala platit právě za Leoše Hegera. Stanovila minimální počty zdravotnického personálu, které se však v některých nemocnicích staly pravidlem. „Personální vyhláška je v některých případech nastavena velmi nešťastně a jsou skutečně zaměstnavatelé, kteří jdou na minimum předepsaných limitů, což je špatně,“ potvrzuje Josef Vymazal. „Vyhláška je proto otevřená a proběhla dvě jednání, další je naplánováno na 9. dubna. Je ale velice obtížné konkretizovat požadavky personální vyhlášky bez znění novely zákona 95 a dalšího zákona, který nahradí zákon 96 – obojí je v legislativním plánu na tento rok. Bez nich nové znění není možné,“ doplňuje náměstek.

I v tomto případě na kritiku šéfa lékařské komory zareagoval i Leoš Heger. „ČLK natahuje ruce pro peníze, na druhé straně ale musí dělat něco pro svojí kvalitu. Když je možné kompenzovat nedostatek personálu koncentrací péče, komora podpoří malé nemocnice, které jsou v některých případech neefektivní,“ reaguje poslanec.

Plaťme ošetřovatelské pojištění, navrhuje AČMN

Jedním z nejzásadnějších problémů, na kterém se shodli všichni řečníci, zůstává ovšem podle Vymazala následná péče. „Tato země s ní má obrovský problém, který spočívá i v nesystematickém propojení peněz sociálního a zdravotního sektoru. Snažíme se v tom nějak postoupit – proběhla jednání mezi ministryní Marksovou a ministrem Němečkem a doufám, že tento nevyřešený problém a dluh vůči následné péči bude ve funkčním období této vlády nasměrován správným směrem. S tím souvisí i podíl HDP jdoucí do zdravotnictví, který je u nás velmi malý. Jsou země, které ho mají výrazně vyšší – v Evropě ho má nejvyšší Holandsko, kde jde rozdíl oproti nám právě do následné péče,“ uvádí Josef Vymazal.

I když letos mělo jít do následné péče více peněz, podle Petra Fialy nakonec kvůli zrušení regulačních poplatků ve výsledku k žádnému navýšení nedošlo. „Pokud nezavedeme něco, co zavedli asi před dvaceti lety na západ od nás, tedy ošetřovatelské pojištění, tak spory o placení a neshody mezi ministerstvem zdravotnictví a MPSV neutichnou,“ domnívá se Fiala.

Přístrojová komise: zamítnuto 19 zařízení

Náměstek Vymazal na fóru také shrnul dosavadní výsledky práce přístrojové komise, která na ministerstvu působí rok. Ta schvaluje nákup zdravotnických přístrojů nad pět milionů korun, pokud jsou hrazeny ze zdravotního pojištění nebo dotací ze státního rozpočtu. „Metodiku považujeme pouze za počáteční a ne zcela ideální. Podnikáme kroky, aby systém přerostl do tzv. HTA (Health Technology Assessment), což je standard, kterým se nejen přístroje, ale i léky a metodiky ve zdravotnictví posuzují ve vyspělých zemích. V současnosti komise neposuzuje ceny přístrojů, nicméně je v návrhu změna statusu. Pokud bude schválen, měla by komise alespoň brát v potaz výslednou vysoutěženou cenu přístroje, díky čemuž budou ceny veřejně dostupné a vzájemně srovnatelné. Dnes bereme v potaz, zda je přístroj součástí centra specializované péče, jaké je geografické rozložení a v naprosté většině případů má také obnova přednost před novým nákupem,“ uvádí Vymazal s tím, že do konce února se komise sešla desetkrát a projednala 116 přístrojů – doporučila jich 91, nedoporučila 19, osm jich bylo odloženo.

SÚKL spolupracuje na přípravě omezení reexportu

Na jakých problémech se právě pracuje, představil také šéf SÚKL Zdeněk Blahuta. Jednou z věcí, na níž spolupracuje s ministerstvem, je omezení reexportu léků. „Distributoři nám musí hlásit dodávky do lékáren v rámci ČR, do zdravotnických zařízení, tedy mimo ČR a pak také dodávky dalším distributorům, a to jak českým, tak zahraničním. Dodávky do zdravotnických zařízení jak podle balení, tak finančních prostředků klesají – na rozdíl od dodávek distributorům do zahraničí. Tam jde např. o přípravky na léčbu kardiovaskulárních onemocnění či CHOPN,“ nastiňuje současný stav Blahuta.

Do budoucna by měl vzniknout zákon, který umožní zabránit opětovnému vývozu těch nenahraditelných přípravků, u nichž by na našem trhu hrozil nedostatek. „Problematika reexportu je v centru zájmu ministerstva zdravotnictví a my jsme byli osloveni, abychom se na řešení podíleli. Byli jsme zaúkolováni přípravou podkladů k seznamu nenahraditelných léčivých přípravků, u nichž hrozí nedostupnost pro české pacienty. Předpokládáme, že se bude jednat o desítky případů. Ministerstvo pak bude přijímat zákonné opatření ve smyslu zákazu reexportu,“ shrnuje šéf lékového ústavu.

Zdeněk Blahuta také zmínil léčebné konopí, u něhož byl na konci minulého roku v tendru vybrán český dodavatel Elkoplast Slušovice. „Když jsme se radovali, že budeme moci podepsat s vítězem veřejné zakázky smlouvu a čeští pacienti tak obdrží léčebné konopí za řádově za třetinovou cenu, než za jakou je k dispozici ze zahraničí, tak se bohužel poslední možný den jeden z neúspěšných uchazečů odvolal. V současné době je tak veřejná zakázka pozastavena,“ sděluje nepříznivou zprávu Blahuta.

Hoří latentní boj o VZP

Zatímco se české zdravotnictví potýká s dlouhou řadou těžkých problémů, komplikuje podle Milana Kubka jejich řešení politická situace. „Mrzí mě, že jsou zdravotníci obětí politických hrátek, že je zde jasná rivalita mezi ČSSD a hnutím ANO a averze mezi ministry Babišem a Němečkem a hoří latentní boj o vliv ve VZP. Všechny aspekty výrazně brzdí akceschopnost této vlády efektivně reagovat na skutečné problémy českého zdravotnictví,“ zdůrazňuje Kubek.

Michaela Koubová