Ústavu duševního zdraví hrozí vracení dotací, brzdí ho nákup magnetické rezonance

Ústav vyrostl za dva roky, už při poklepání základního kamene profesor Höschel (na snímku v helmě) ale bojoval s častými změnami na ministerstvech a neplněním slibů. Ústav vznikl letos 1. ledna transformací z Psychiatrického centra Praha. Foto: NUDZ

 Národnímu ústavu duševního zdraví v Klecanech u Prahy hrozí, že bude muset vrátit až miliardovou dotaci. Chybí v něm část vybavení, které bylo podmínkou jejího přidělení. Jde i o unikátní magnetickou rezonanci. Po auditu v příštím měsících by stát mohl dostat pokutu, nebo přijít o celou evropskou dotaci, řekl při dnešním oficiálním zahájení provozu ředitel Cyril Höschl. Podle něj stojí za vším byrokratické průtahy, ministerstvo zdravotnictví (MZ) to odmítlo. 

 

Stavba stála 400 milionů korun, dalších 600 milionů korun je určeno na přístrojové vybavení, provoz do konce roku 2015 a platy zaměstnanců, kterých je téměř 300. Ústav funguje od 1. ledna a soustředí veškerou psychiatrickou péči v jednom místě.

O nákupu magnetické rezonance by měla vláda rozhodovat 8. dubna, pak potrvá podle Höschla až několik měsíců, než bude přístroj dodán. „Nyní je nabráno asi 120 lidí, kteří nyní nemají na čem pracovat,“ uvedl. Rezonance by měla fungovat v propojení se špičkovým elektroencefalografem, jehož nákup už je schválený, ale na pracovišti ještě není.

„Ze strany ministerstva zdravotnictví k žádným průtahům nedochází. Materiál mohla vláda projednat už 30. března, pan profesor bude však podle našich informací ve Vídni. Materiál proto bude projednán až 8. dubna,“ řekl ČTK mluvčí ministerstva Jan Štoll.

Poznamenal, že o přístrojovém vybavení pro ústav se mluví už déle než rok, Höschl trvá na jednacím řízení bez uveřejnění, vedení ministerstva to odmítlo a Höschl bude muset tento postup obhájit před členy vlády osobně. Pokud by bylo vypsáno výběrové řízení, ústav už přístroj mohl mít.

Stavba ústavu trvala 18 měsíců a původně měla být dokončena už před dvěma lety. Za zdržením stojí podle Höschla také byrokracie a změny úředníků, kteří řešili evropské dotace.

Problémem je také financování od příštího roku, které zatím není vůbec schválené, kromě 11 milionů od ministerstva zdravotnictví. Roční rozpočet na jeho provoz by měl být přibližně 160 milionů korun, z toho 100 milionů je podle ředitele ústav schopen sehnat z grantů a z proplácení péče pojišťovnami. Nyní mají ale pojišťovny s ústavem uzavřeny smlouvy na užší rozsah péče, než je ten aktuálně poskytovaný. Šedesát milionů korun by měl ústavu poskytnout stát. „Chceme jen rovné podmínky jako má Univerzita Karlova nebo ústavy Akademie věd,“ dodal Höschl.

Šancí pro následující tři roky bude pro ústav vypsání takzvaných národních programů udržitelnosti, ústav tedy bude moci žádat o další dotace na provoz. Programy by měly být vypsány v dubnu či květnu. „Dlouhodobější vývoj je stále s otazníkem a ten otazník zní: Chce a může si země jako ČR dovolit jedno výzkumné centrum v oblasti duševních poruch? Jestliže řeknou, že ne, pak nechápu, proč do toho šli,“ řekl dnes Höschl. Podle něj má každá země srovnatelná s ČR alespoň jedno takové centrum.

Ústav zabírá téměř 14.000 metrů čtverečních. Působí v něm psychiatři, výzkumníci a studenti. Klinika má 56 lůžek, ambulance, několik denních stacionářů. Vybavení se vyrovná nejlepším evropským pracovištím. Je zde spánková laboratoř, elektroencefalografy sloužící ke sledování mozkových funkcí a další pracoviště. Ústav je rozčleněný do sedmi výzkumných programů, které se zabývají například poruchami spánku, duševními nemocemi souvisejícími se stářím, závislostmi nebo závažnými duševními poruchami.

Myšlenka vzniku ústavu vznikla už v roce 1961, kdy v areálu bohnické léčebny, dnes psychiatrické nemocnice, byl založen Výzkumný ústav psychiatrický (VÚPs).Po roce 1989 se VÚPs přejmenoval na Psychiatrické centrum Praha (PCP) a jeho činnost se opět propojila s výukou psychiatrie na 3. lékařské fakultě UK. Na konci loňského roku se VÚPs (PCP) transformoval v Národní ústav duševního zdraví v Klecanech.
-čtk-