Vibrující pero pro lidi s Parkinsonem a další malé velké zprávy

To je ono. Vibrující pero pro pacienty s Parkinsonovou chorobou. Foto: Arcpen

S vibrujícím perem čitelně. Zázračné léky, díl bůhví kolikátý. Konec vrtání zubů na dohled? Miniplíce versus cystická fibróza.

 

 

 

Vibrující pero umožní lidem s Parkinsonovou chorobou čitelně psát

Designérka Lucy Jung, která sama prodělala vážné onemocnění, se rozhodla, že se pokusí vyrobit pero, které by nemocným s Parkinsonovou chorobou usnadnilo psaní. Výsledkem je pero Arcpen s vestavěným motorkem, který pomocí vysokofrekvenčních vibrací stimuluje klíčové svaly na rukou a umožňuje tak pacientům pohodlnější psaní. První testy ukázaly, že použití vibrujícího pera zlepšilo písmo u 86 procent pacientů trpících Parkinsonovou nemocí.

Parkinsonova nemoc byla poprvé popsána v roce 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem a přeložena do češtiny jako obrna třaslavá. Ve skutečnosti se ale o obrnu nejedná, a tak byla později přejmenována podle jejího objevitele. Při tomto onemocnění, dochází k úbytku nervových buněk části středního mozku zvané černá substance. Tyto buňky jsou významným producentem dopaminu, což je látka umožňující přenos signálů mezi nervovými buňkami. Při nedostatku dopaminu člověk postupně ztrácí schopnost ovládat a koordinovat svůj pohyb, svalové napětí a automatické pohyby.

 

Dalším kandidátem na zázračný lék proti AIDS je protein z korálů

Nové, zázračné, průlomové et cetera léky by mohly mít nejen v tomto digestu stálou rubriku pod názvem “zklamané naděje.” Pokud léčit AIDS proteinem z mořských korálů do ní nakonec třeba nezapadne.

Australané se pokoušejí vyrobit lék proti AIDS z proteinů mořských korálů. Ilustrační foto: Pixshark.com
Australané se pokoušejí vyrobit lék proti AIDS z proteinů mořských korálů. Ilustrační foto: Pixshark.com

Laboratorní testy provedené v Austrálii ukázaly, že proteiny pojmenované cnidarin úspěšně blokují vstup viru HIV do T-lymfocytů – buněk, regulujících imunitní systém člověka. „Je vždy skvělé, když najdete úplně nový protein, který ještě nikdo před vámi neviděl,“ citoval jednoho z vědců Barry O’Keefea web Live Science. „A když se ukázalo, že protein blokuje virus HIV zcela novým způsobem, je celá věc ještě mnohem více vzrušující.“

Na světě žije okolo pětatřiceti milionů lidí infikovaných HIV a zatím neexistuje 100% účinná metoda tohoto onemocnění. Největší pozornost se tak věnuje prevenci. Ne každý používá kondom – spolehlivý prostředek k zabránění přenosu viru pohlavním stykem – a tak je hledání alternativní metody atraktivním tématem výzkumu.

Po úpravě proteinů získaných z korálů se ukázalo, že již v překvapivě malých koncentracích dokáží blokovat vstup viru HIV do T-lymfocytů, které virus používá ke své replikaci. Tím proti onemocnění bojují na nejúčinnější, první frontě. „V dalším výzkumu se musíme zaměřit na možné vedlejší efekty a účinky na jiné viry,“ tvrdí Barry O’Keefe. Pokud by výsledky dopadly slibně, kromě medicínských testů čeká na vědce další úkol. „Bylo by třeba přijít na to, jak cnidariny vyrábět, namísto přímého sběru z korálů.“

Optimistické výsledky ukazují, jaký potenciál k léčebným účinkům v sobě mohou skrývat přírodní látky, z nichž zdaleka všechny zatím neznáme – a mnohé spolu s vymírajícími druhy rychle mizí.

 

Někdy v blízké budoucnosti by zubaři nemuseli děsit vrtáním

Špatná zpráva pro menšinu, která si libuje ve vrtání zubů: angličtí vědci dotahují ke zdárnému konci technologii, která by měla umožnit opravovat zuby bez vrtaček.

Možná už brzy to u zubaře půjde bez charakteristicky zmučených pohledů. Ilustrační foto: Pinterest / Reynolds Parker
Možná už brzy to u zubaře půjde bez charakteristicky zmučených pohledů. Ilustrační foto: Pinterest / Reynolds Parker

Tým vědců z King’s College London Dental Innovation and Translation Centre pod vedením Nigela Pittse vyvinul novou metodu, kterou nazval Electrically Accelerated and Enhanced Remineralization. Jak název elektricky urychlená a vylepšená reminalizace napovídá, slabé elektrické impulsy při ní napomáhají vápníku a dalším minerálům dostat se do zubu a tím zamezit vzniku kazu. Bez vrtačky, bolesti a nepříjemného zážitku.

„Způsob, jakým léčíme zuby dnes, není v mnoha ohledech ideální,“ popisuje  Pitts.„Žádná náhradní výplň nevydrží věčně, a tak léčba kazu je nekonečný cyklus úprav a aplikací nových plomb.“ Metoda, která by se do běžného použití mohla dostat během pár let, je finančně stejně nebo méně náročná než vrtání a plombování, ale v mnohém lepší. Odhaduje se, že ročně se se zubním kazem setká okolo 2,3 miliardy lidí, k čemuž v mnohém přispívá moderní strava obsahující velké množství karbohydrátů, cukrů a kyselin, napomáhajících erozi zubní skloviny.

 

Miniplíce z Cambridge by měly pomoct při vývoji léků pro pacienty s cystickou fibrózou.

Vědci Univerzity v Cambridgi vytvořili z kmenových buněk pokožky pacientů s cystickou fibrózou miniplíce, na nichž je možné testovat nové léky a terapie pro podporu pacientů s touto zhoubnou genetickou poruchou.

Chuchvalec na obrázku jsou miniplíce. Foto: Wikipedia
Chuchvalec na obrázku jsou miniplíce. Foto: Wikipedia

Jedná se vlastně o organoidy, tedy trojrozměrné tkáně, které do jisté míry napodobují strukturu a fungování jednotlivých tělesných orgánů. Nick Hannan s kolegy z Wellcome Trust-Medical Research Council Cambridge Stem Cell Institute použili k vývoji miniplic buňky pokožky pacientů s nejběžnější mutací vyvolávající cystickou fibrózu, čili s mutací delta-F508 v genu CFTR. Ve Velké Británii je tato konkrétní mutace příčinou tří čtvrtin případů cystické fibrózy. Buňky pokožky pak přeprogramovali do podoby kmenových buněk, které se mohou vyvinout do prakticky kterékoliv buňky lidského těla.

S kmenovými buňkami poté v laboratoři úspěšně napodobili embryonální vývoj plic. Podařilo se jim spustit gastrulaci, při níž se z buněk endodermu vytváří přední střevo, a z něho posléze vyrůstají plíce. Nakonec buňky přesvědčili, aby vytvořili tkáň průdušinek, která má zásadní význam při výměně plynů v plicích a bývá zasažena při cystické fibróze nebo při některých plicních nádorech.

Ondřej Fér, Ekonomický deník