Jakmile se dostanete třeba k dortu, na který jste dlouho měli chuť, s největší pravděpodobností se jím přejíte. Tím spíš, když nebude z kvalitní a výrazné čokolády.
„Patřím k malé skupině vědců, která tvrdí, že by jídlo nemělo být nevýrazné a mdlé, ale mělo by být chutné, aby se lidé tolik nepřejídali. Takových je nás ale málo,“ řekl Per Møller, výzkumný pracovník z univerzity v Kodani serveru Vox.
Většina lidí se obává, že pokud budou jíst namísto nemastných neslaných zdravých poživatin potraviny, které budou víc než jenom k jídlu, snědí toho víc, než je nutné. Jenže to vypadá, že opak jej pravdou, jak aspoň dokazuje Møller. Účastníci jeho výzkumu jedli polévku, která byla mdlá – a vedle ní také polévku, která byla okořeněná chilli. Ukázalo se, že okořeněná polévka je zasytila rychleji než ta chuťově ničemná. Smyslové uspokojení nemusí nutně vést k většímu příjmu potravy, vyvozuje z toho Møller.
Šlehačkový průzkum
Podobný výzkum se v roce 2009 uskutečnil na maastrichtské univerzitě. Pokusná skupina jedlíků dostala stejně velké porce tvarohu a čokoládové šlehačky. Ukázalo se, že po čokoládě lidi nehonila mlsná tak třeskutě jako po tvarohu, což je vcelku představitelný výsledek.
Lidé tedy mají menší sklony k přejídání, když si nezakazují oblíbené potraviny a nedostávají se tak do deprivace. Spojitost s uspokojením chuťových buněk a přejídáním je zřejmá i bez exaktních pokusů.
„Z velmi nevědeckého pozorování a rozhovorů s přáteli a kolegy jsem zjistil, že většina z nich sní daleko méně kvalitního parmezánu, pokud je jím nabídnut, než v případě levných a chuťově méně uspokojivých tvrdých sýrů,“ říká výzkumník.
To samé platí u čokolády a vín. Jen velmi málo lidí sní na posezení stogramovou tabulku prémiové čokolády, zato klidně spořádá stejné množství méně kvalitní čokolády.
Není tedy divu, že obezita trápí Francouze proslulé svými vytříbenými chuťovými buňkami daleko méně než obyvatele zemí, kde se holduje potravinám v nižší kvalitě.
Evropským poznatkům přitom odpovídají i podobné americké výzkumy.
Profesor Brian Wansink z Cornellovy univerzity v Irish Times potvrzuje, že se lidé často přejídají právě chuťově nevýraznými potravinami. Kromě chuti je však podle něj neméně důležitým prvkem také velikost talíře a porce. Riziko, že se přejíte, hrozí v případě obřího talíře daleko víc, než když použijete normální nebo malou velikost.
Evoluce chuti
Stejně jako jeho evropský kolega, i Fred Proveza z univerzity v Uttahu upozorňuje na to, že chuť potravy je mimořádně důležitým a také velmi podceňovaným faktorem, který určuje, co a jak lidé jedí. Evoluce podle jeho slov předurčila chuť jako vodítko pro naše výživové potřeby.
Když jíme uměle dochucené potraviny chudé na „opravdové“ živiny, balamutíme tím vlastní organismus a přeháníme pak s objemem. Důležité živiny přitom tělu stále chybí. Pokud budete jíst více zdravých potravin, tělo dostane vše potřebné a nebude vysílat signály v podobě chutí.
Problém s přejídáním podle Møllera lze vyřešit tak, že se soustředíme na kvalitu a přirozenou chuť potravin. Znamená to ovšem změnit svůj postoj k jídlu a odhodit středověké předsudky, že požitek z jídla je hřích.
Ondřej Fér, Ekonomický deník
Zaujal vás náš článek? Budeme rádi, když dáte svůj hlas Zdravotnickému deníku v anketě
