Jak zajistit dostatečnou zdravotní péči pro několik set tisíc uprchlíků, kteří letos přijdou do Německa? Spolkový ministr zdravotnictví Hermann Gröhe (CDU) předložil návrh, jenž počítá se zavedením zdravotních karet pro uprchlíky. Podle kritiků jde jen o další lákadlo, které zvýší počet žadatelů o azyl.
V současné době již elektronická zdravotní karta funguje v Brémách a Hamburku, brzy se objeví i v Berlíně. Ministrův návrh počítá s tím, že uprchlíci budou spadat do stejné kategorie jako nezaměstnaní, kteří mají stejný přístup ke zdravotní péči jako všichni ostatní pojištěnci.
Usnadnění ošetření pro uprchlíky vítá Německý červený kříž. “Naši řadoví zaměstnanci i dobrovolníci jsou přetížení, momentálně jsme už na hranici svých možností. Dlouhodobě nebudeme zvládat ošetřit všechny potřebné přímo v uprchlických táborech,” řekl šéf pobočky v Severním Porýní – Vestfálsku Lorenz Menz. Blížící se zima situaci ještě zhorší. “Rychlejší ošetřování uprchlíků by přineslo úlevu všem stranám,” dodal.
Méně byrokracie, jednodušší ošetření
Pokud žadatel o azyl v Německu potřebuje během prvních 15 měsíců lékařské ošetření, musí si nejdříve zajistit potvrzení od příslušného sociálního úřadu. Po ošetření pošle lékař úřadu účet. Ten ho vyhodnotí a teprve poté lékaři proplatí. Je to systém zdlouhavý pro nemocné azylanty i ošetřující lékaře. Úředníkům zase přibývá papírování.
Ministr Gröhe navrhl celý systém zjednodušit. Zdravotní pojišťovny mají vydávat uprchlíkům karty pojištěnce a zajistit vyúčtování zdravotní péče. Sociální úřady jim pak za tuto pomoc zaplatí správní poplatek. Pojišťovny budou jako obvykle proplácet lékařům i nemocnicím náklady ošetření. Změna umožní, aby uprchlíci mohli jít k lékaři přímo. Německý zdravotní systém ale i nadále budou moci využívat jen při akutních potížích či zranění.
Občané návrh podporují, konzervativní poslanci ne
Spolkové ministerstvo zdravotnictví původně chtělo zavést jednotný systém, aby žadatelé o azyl mohli navštěvovat zdravotnická zařízení v celém Německu za stejných podmínek. Po debatě s šéfy zemských vlád na berlínském summitu o uprchlících, se kancléřka Angela Merkelová rozhodla vydávání zdravotních karet svěřit přímo spolkovým zemím. Spolková vláda pouze zajistí zákonné podmínky pro zavedení karet.
Kancléřka a ministr zdravotnictví narážejí na kritiku uvnitř vlastní parlamentní frakce CDU/CSU. Podle řady poslanců znamená zjednodušení dostupnosti bezplatné péče pouze další atraktivní lákadlo pro případné žadatele o azyl. Opačný přístup razí zelená ministryně zdravotnictví Severního Porýní Vestfálska Barbara Steffensová. Ta by nejraději zrušila celý zákon, který určuje práva žadatelů o azyl. Pak by srovnatelná zdravotní péče byla dostupná pro všechny uprchlíky po celém Německu.
Nedávný průzkum veřejného mínění YouGov na konci září ukázal, že 54% Němců podporuje zavedení zdravotní karty pro žadatele o azyl. Stejnou podporu má i mezi voliči CDU/CSU, jejichž zástupci v Bundestagu návrh kritizují. Ještě větší podporu získal u sympatizantů SPD a Zelených – ti podpořili zdravotní karty v 62%, respektive 68%.
Technické komplikace
Dobře míněný návrh zavést zdravotní karty naráží na řadu technických komplikací. Systém zdravotních karet sice vstoupí v platnost již 1. listopadu, k samotným žadatelům se však karty dostanou až mnohem později.
Každá karta bude muset být opatřená speciálním označením. To určí, do jaké kategorie její vlastník podle zákona o uprchlících patří. Lékaři díky tomu budou v praxi vědět, na jaké ošetření má “pacient-azylant” právo. Údaje se musí také zobrazovat v elektronickém systému zdravotních pojišťoven.
Mluvčí centrály pojišťovny AOK Christine Göpner-Reinecke odhaduje, že celý systém začne fungovat až koncem roku 2016. Všechny zúčastněné strany totiž potřebují čas na přípravu. Platí to hlavně pro nastavení elektronického zpracování dat u pojišťoven. Jejich systému se musí přizpůsobit i ve všech lékařských ambulancích. Sama pojišťovna by přivítala, aby vláda přístup uprchlíků ke zdravotní péči příliš neomezovala. “Technická realizace bude pro nás v takovém případě mnohem jednodušší a tím i rychlejší,” řekla Göpner-Reinecke.
Rovnost především
Ačkoli kancléřka nakonec regionálním politikům ustoupila, vláda se obává, že svěření systému karet pro žadatele o azyl do rukou zemských vlád zvětší nerovnosti v poskytované zdravotní péči. Spolkové předpisy musí i na úrovni jednotlivých zemí zajistit, že zdravotní péče je všude plus minus stejná. Jinak by totiž hrozilo, že bude porušeno právo na stejné zacházení. A to je v Německu zaručeno ústavou.
Dochází však i k paradoxním situacím. V Bádensku-Würtembersku se snažili poskytovat “srovnatelné” služby psychologických center uprchlíkům tak intenzivně, až zdravotní pojišťovny odmítly náklady proplatit. Centra totiž nabídkou poradenství a péče přesahují standardní výkony, které pojišťovny ještě proplácejí.
Gita Zenknerová
Zaujal vás náš článek? Budeme rádi, když dáte svůj hlas Zdravotnickému deníku v anketě
