Dneškem startuje preventivní vzdělávací kampaň vyzývající k vyšetření na žloutenku C. Podle nových studií Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, může v Česku mít tento typ žloutenky až 173.000 lidí. Dosud uváděné údaje jsou téměř desetktrát nižší, zhruba 20.000 nakažených. Většina lidí totiž o své nákaze neví a nikde se neléčí. Hepatitida C dlouho nemá žádné příznaky. Není-li včas léčena, může nevratně poškodit játra.
Virus se přenáší krví, na rozdíl od žloutenky A zvané nemoc špinavých rukou a žloutenky B přenášené krví není proti žloutence C očkování.
„Překvapivá data o počtu nakažených jsou důsledkem toho, že se na onemocnění žloutenkou C nemyslelo. Vyšetřování na tento typ se nedělalo ani při laboratorních známkách postižení jater, špatné hodnoty se vysvětlovaly obezitou či zvýšenou konzumací alkoholu,“ řekl ČTK profesor Roman Chlíbek, který studie v letech 2014 a 2015 prováděl.
Kampaň s názvem „Sbírali jste céčka? Možná je máte ještě dnes.“ upozorní lidi, kteří mohli být v kontaktu s infikovanou krví, tedy před rokem 1992, než bylo zavedeno testování, dostali transfúzi nebo krevní deriváty při operaci, úraze či porodu, případně mají tetování či pearcing, aby navštívili praktického lékaře a podstoupili test na přítomnost protilátek viru HCV v krvi. Kampaň bude podpořena digitálně, na sociálních sítích a v prostředcích veřejné dopravy v Praze, Brně, Plzni a Ostravě.
„Jedinou prevencí je obezřetné chování a vyhýbání se riziku, tedy nepřijít do kontaktu s infikovanou krví. Ve zdravotnictví již dnes díky přísným hygienickým standardům nákaza téměř nehrozí. Přesto je mezi námi stále hodně lidí, kteří mohli být nakaženi před rokem 1992,“ vysvětlil předseda České hepatologické společnosti profesor Petr Urbánek.
Na infekci žloutenkou C se obvykle přijde náhodou při jiném zdravotním problému, nebo až když játra jsou vážně poškozena a přestávají fungovat.
Ročně je v ČR zjištěno 800 až 1000 nových případů žloutenky C. Podle Chlíbka lze očekávat nárůst nově odhalených případů. Budou se na něm podílet i drogově závislí, mezi nimiž je tato infekce častá.
Do loňského roku se léčilo kombinací interferonu, který se dává do žíly, s přímo působícími antivirotiky. Léčba byla zdlouhavá, s nejistým výsledkem a vedlejšími účinky. Nyní mají lékaři k dispozici moderní léčbu ve formě tablet s 95 až 100procentní účinností, bez použití interferonu, kdy lze dosáhnout úplného vyléčení po třech až šesti měsících.
-čtk-
