Výsledky farmabyznysu: GlaxoSmithKline investuje, Sanofi snižuje zisk, AstraZeneca hlásí ztrátu

Zatímco GSK investuje do zvýšení výrobní kapacity, Sanofi doplácí na vypršení patentové ochrany jejích nejlépe prodávaných léků a AstraZeneca dokonce za druhé čtvrtletí vykázala čistou ztrátu ve výši tří milionů dolarů. Foto: koláž ZD

Největší britský výrobce léčiv GlaxoSmithKline zvyšuje investice do rozšíření své výrobní kapacity. Naproti tomu francouzské Sanofi spadl zisk o desetinu a AstraZeneca hlásí třímilionovou ztrátu.

 

Farmaceutická společnost GlaxoSmithKline (GSK) po výsledcích za druhé čtvrtletí oznámila svůj záměr investovat 275 milionů liber (8,8 miliard korun) do rozšíření výrobní kapacity ve třech svých závodech v hrabstvích Durham, Hertfordshire a Angus. Tržby GSK meziročně vzrostly o 11 procent na 6,53 miliard liber a zisk na akcii se zvýšil o 42 procent na 24,5 pencí.

Tržby GSK z nových léků dvojnásobné

Impulsem je růst celosvětových prodejů nových druhů léků. Šéf společnosti Andrew Witty potvrdil, že tržby z nových pilulek a vakcín se v porovnání se druhým čtvrtletím minulého roku více než zdvojnásobily a dosáhly jedné miliardy liber. Rozhodnutí o investicích do výroby je podle Wittyho otázkou „posledních několika dní“.

Lékům na HIV a AIDS se dařilo nadprůměrně a tržby z prodeje výrobků pro léčbu respiračních chorob více než vykompenzovaly propad příjmů z léků Seretide a Advair. Objem prodaných vakcín vzrostl o 11 procent a běžné spotřební léky se těšily zvýšení tržeb o sedm procent.

GSK pro celý letošní rok očekává zvýšení zisku na akcii o 11 až 12 procent. Spekuluje se, že nedávný výsledek hlasování Britů o vystoupení z Evropské unie by mohlo hospodářské výsledky skupiny GSK negativně ovlivnit. „Výrobní kapacitu bychom rozšiřovali, ať už by hlasování dopadlo jakkoli, takže je evidentní, že si nemyslíme, že by na nás brexit měl nějaký výrazný vliv,“ řekl Witty listu Financial Times. „Investice takového rozsahu je jasnou známkou důvěry v Británii a jen podtrhuje naši pozici globálního lídra,“ podpořil Wittyho slova manažer obchodu GSK Greg Clark.

92 milionů liber půjde do provozu v Bernard Castle (Durham), kde bude zbudována laboratoř pro výrobu biologických léků včetně experimentálních pro léčbu astmatu. Dalších 110 milionů bude investováno v Montrose (Angus) do vývoje léků na respirační choroby. Zbylých 74 milionů investuje GSK ve Ware (Hertfordshire) do rozšíření výroby inhalátoru Ellipta. Společnost uvedla, že díky investicím vzniknou nová pracovní místa, ovšem přesný počet nespecifikovala.

Sanofi trpí pod ztrátou patentové ochrany

Na rozdíl od GSK se francouzské farmaceutické firmě Sanofi nedaří. Doplácí na vypršení patentové ochrany jejích nejlépe prodávaných léků, stejně jako další její konkurenti. Tržby za druhé letošní čtvrtletí se jí snížily o 5,1 procent na 8,1 miliard eur. Čistý zisk se však propadl o více než 11 procent na 1,2 miliardy eur, což představuje 90 eurocentů na akcii. Provozní zisk klesl o necelých devět procent, což je mírně pod odhady analytiků.

Sanofi se podobně jako jiné velké farmaceutické společnosti snaží najít čerstvé síly pro nastartování růstu poté, co ztratila patentovou ochranu svých bestsellerů. V obdobné situaci se nachází také britsko-švédská AstraZeneca. Tržby a zisky francouzského gigantu táhly dolů nevalné výsledky inzulínu Lantus. Už v prvním letošním čtvrtletí jeho prodej klesl o 4,5 procenta. Ve druhém kvartále se propad prohloubil na více než 11 procent v meziročním srovnání.

Podle generálního ředitele Sanofi Oliviera Brandicourta jsou výsledky za druhý kvartál zcela v souladu s očekáváním. „Na základě výsledků za první pololetí letošního roku mohu potvrdit stabilní výhled pro celý rok 2016,“ řekl listu Financial Times.

Pro Sanofi je to přece jen další nepříjemnost. Již od jara vyjednává s americkou biofarmaceutickou firmou Medivation o jejím převzetí. Jednání se v jednu chvíli vyhrotila natolik, že Sanofi činila na vedení Medivationu nátlak v podobě výhrůžek jeho kompletní výměny poté, co by na svou stranu získala rozhodující podíl akcionářů. Nicméně před pár týdny se situace poněkud zklidnila, když nabídka Sanofi byla zvýšena na 58 dolarů za akcii, oproti dřívějším 52,5 dolarům nebo 9,3 miliardám za celou firmu.

AstraZeneca ve ztrátě

Zřejmě nejhorším výsledkem se může pochlubit britsko-švédská farmaceutická společnost AstraZeneca. Ta za druhé čtvrtletí vykázala čistou ztrátu ve výši tří milionů dolarů (73 milionů korun). Podle analytiků portálu Wall Street Journal za to může její riskantní investice do vývoje léků nové generace a spuštění restrukturalizačního programu, jehož cílem má být postupné snižování nákladů. Zároveň se projevil propad tržeb z jejího nejprodávanějšího léku na snižování hladiny cholesterolu Crestor.

Celkové tržby společnosti spadly o 11 procent na 5,6 miliard dolarů. Ve stejném období minulého roku firma vydělala bezmála 700 milionů dolarů. Vzhledem k tomu, že analytici očekávali i v letošním druhém kvartále čistý zisk, byť jen 400milionový, je čistá ztráta ve výši tří milionů dolarů poměrně velkým překvapením. Zhoršující se ekonomickou situaci potvrzuje také pokles provozního zisku meziročně o 22 procent.

Petr Musil