Problémy s úhradami preskripčních léků farmaceutické firmy Novo Nordisk v USA a posílení konkurence na klíčovém poli léčby cukrovky tlačí tuto dánskou společnost k propouštění. O práci přijde v několika zemích celkem přibližně 1000 zaměstnanců firmy, zejména z oddělení R&D (oblasti výzkumu a vývoje). Jak píše Tracy Statonová na portálu fiercepharma.com, tento nadnárodní farmaceutický kolos připravuje odklon od aktivit spojených s produkcí neinovativních přípravků, u nichž přibývají stále častěji potíže s úhradami, a bude se více zaměřovat na nové produkty inovativního charakteru. Cílem propouštění je samozřejmě i snížení provozních nákladů. Personální změny postihnou také centrálu v Bagsvaerdu poblíž Kodaně a určitě ovlivní veškeré globální obchodní aktivity tohoto tradičního evropského producenta.
V případě Novo Nordisk jde o změny poměrně zásadní. Masové propouštění, k němuž v minulém desetiletí docházelo u mnoha farmaceutických firem po celém světě, se pracovníkům tohoto silného subjektu na trhu s léčivy doposud poměrně vyhýbalo. Dochází k němu v čase, kdy firma na svém největším odbytišti čelí bezprecedentním cenovým tlakům. Plátci péče o diabetiky v USA totiž přitvrdili a výměnou za umístění přípravků na pozitivní listy vyžadují velké slevy z cen sortimentu. Seznamy aktualizované minulý měsíc odhalují, že Novo některé z bitev o místa v těchto prestižních registrech prohrálo. Ihned je samozřejmě obsadily konkurenční produkty z výrobních linek Eli Lilly a Sanofi.
Vyřazení přípravků ze seznamů úhrad i poskytování slev samozřejmě prodeje přípravků Novo Nordisk prudce přibrzdilo. Růst tržeb se pohyboval nad úrovní běžnou v oboru, v minulém čtvrtletí ovšem firma překvapila analytiky snížením predikce svých ročních prodejů i tržeb směrem k spodní hranici očekávaného rozpětí. Ve zveřejněném prohlášení firma uvádí, že nadcházející propouštění přibližně dvou procent ze svých 42,000 zaměstnanců z poboček po celém světě výši těchto odhadů nijak neovlivní.
Jak je vidět z rozsahu plánovaných škrtů pracovních míst, tlak na úhrady léků však má v tomto případě i dalekosáhlejší dopady, než jen prosté snižování nákladů. Propouštění personálu právě z oblasti výzkumu a vývoje ukazuje, že v Novo nyní zjistili, že jen drobná vylepšování vlastností produktů (např. pohodlnější aplikace léčiva) na získání lepších úhrad nestačí. A že budou muset ve výrobních provozech rychle vyškrábat nějaké nové léky.
Časy se mění v Království Dánském…
Výkonný ředitel Lars Rebien Sørensen to na konci září v rozhovoru pro Bloomberg TV řekl jasně: “Nová produktová řada bude muset být na vyšším inovačním stupni, takže všechno, co bude pod touto úrovní, budeme muset vyřadit. Jinak budeme mít při získávání úhrad pro naše léky problémy. V budoucnu již nebude stačit produkce identických nebo o jen něco lepších konkurenčních produktů. Zde si musíme jasně stanovit priority.’’
Že se časy mění i v Dánském království ukazuje i to, že pracovní místo změní i sám Sørensen, který post výkonného ředitele zastával již poměrně dlouhou dobu. Ten totiž minulý měsíc ohlásil, že svou pozici přenechá ještě před vypršením své pracovní smlouvy Larsi Fruergaard Jorgensenovi, který s ním v NN působí jako zástupce výkonného ředitele a vedoucí rozvoje společnosti. Zdravotnický deník o této změně ve vedení firmy informoval zde.
Až Jorgensen v lednu 2017 usedne do svého nového ředitelského křesla, bude se muset ihned pustit do souboje v dravých vodách trhu inzulinové substituce, které navíc v prosinci ještě rozvíří příchod konkurenčních přípravků k dlouhodobě dominujícímu Lantusu od Sanofi. Pro Novo Nordisk je toto načasování vstupu konkurence z řad biosimilars krajně nepříjemné. Firma totiž spoléhala na to, že právě začátkem roku začnou růst prodeje jejího nového inzulínového produktu s prodlouženým účinkem – Tresiby.
Jak je vidět z celkových prodejů Levemiru a Tresiby, Novo Nordisku se několik posledních kvartálů dařilo díky těmto přípravkům získávat tržní podíl na úkor Lantusu, a to i přesto, že z některých úhrad tyto inzulíny vypadly. Nyní však nahradil Tresibu konkurent i na pozitivních listech jednoho z velkých hráčů – UnitedHealth. Zelenou totiž dostal Basaglar z produkce firem Boehringer Ingelheim a Eli Lilly, patřící mezi podobné biologické přípravky.
Daří se lékům namířeným na inkretiny
O něco lépe se Novo Nordisku daří na poli agonistů GLP-1 receptorů. (GLP-1, čili glucagon-like peptid, česky peptid analogický glukagonu, je nejúčinnější typ hormonů inkretinů, který zodpovídá za zvyšování sekrece inzulinu ve slinivce – pozn. redakce). Právě ten je u pacientů s diabetem 2. typu produkován ve sníženém množství, a to je také jeden z důvodů, proč je u nich zvýšené riziko abnormálně vysokých koncentrací glukózy v krvi.
I přesto, že dlouhou dobu dominující Victoze část tržního podílu sebral konkurent Trulicity od Eli Lilly, tato skupina injekčních léčiv stále zaznamenává růst dostatečný na to, aby prodeje rostly oběma těmto přípravkům. A Victoza asi poroste ještě víc, jelikož nová klinická data prokazují, že jako vůbec první analog GLP-1 snižuje kardiovaskulární riziko, a sice o 13 procent. Navíc bude na trh uveden semaglutid, u nějž byla na nedávné diabetologické odborné akci o účinku na KVS prezentována též impozantní data. Tento 1x týdně podávaný agonista GLP-1 snižuje celkové kardiovaskulární riziko o 23 procent a riziko cévní mozkové příhody o 39 procent. A to jsou solidní výsledky, které ukazují, že uvedené produkty by mohly pojistit dominanci společnosti Novo Nordisk na poli analog GLP-1. Firma navíc plánuje uvést na trh i perorální verzi semaglutidu, od čehož si samozřejmě slibuje mnoho. Šéf jejího R&D Mads Krogsgaard Thomsen nedávno pro Bloomberg uvedl, že „svatý grál‘ – projekt perorálně podávaného inzulinu – nyní bude muset chvíli počkat, protože prioritou se stal právě perorální semaglutid, který je možné do tabletové lékové formy zpracovat mnohem snáze než inzulin. Aktuálně perorální forma semaglutidu vstupuje do III. fáze klinického hodnocení a manažeři Novo Novordisk očekávají, že přípravek s touto účinnou látkou v injekční formě předloží FDA k registraci ještě letos.
-ipo-
