Zákon o vzdělávání nakonec prošel v podobě, jakou prosazovaly zejména vysoké školy. Při projednávání ve sněmovně zazněla silná kritika České lékařské komory, která prý vytvářela nátlak a nebyla schopna dohody. Foto: Flickr

Poslanci přehlasovali senátory a prosadili zákon o vzdělávání lékařů. Komora schytala kritiku

Změny v dalším vzdělávání lékařů po promoci na lékařské fakultě mají platit. Novelu o získávání způsobilosti, kterou mimo jiné zanikne samostatný základní specializační obor praktického lékařství pro děti a dorost, včera potvrdila Sněmovna. Poslanci přehlasovali senátní veto předlohy, jež nyní zamíří k podpisu prezidentovi.

 

Zatímco vláda si od novely slibuje stabilizaci a zkvalitnění systému vzdělávacího systému, senátoři většinově zastávali téměř opačný názor. Změny podle nich ke zjednodušení a zpřehlednění systému režimu vzdělání nepovedou, pouze zakonzervují a prohloubí neutěšený stav zdravotnictví.

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) naopak trvá na tom, že novela posouvá věci k lepšímu. „Zákon přinese významnou inovaci proti současnému stavu,“ přidal se dnes na stranu podporovatelů bývalý ministr Leoš Heger z opoziční TOP 09. Rovněž podle Rostislava Vyzuly (ANO) obsahuje novela řadu prospěšných věcí, které mladým lékařům vzdělání ulehčí.

Řada diskutujících kritizovala odmítavý postoj České lékařské komory, například i Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). Podle něho ale předloha nenaplní řadu požadavků a nebylo by správné ji schválit proti vůli lékařů.

Pro potvrzení normy nakonec hlasovalo 124 ze 150 přítomných poslanců, proti jich bylo 17. K přehlasování senátního veta bylo potřeba nejméně 101 hlasů.

Senátoři kritizovali zejména úpravy, kterými vládní předlohu při předchozím projednávání celkově pozměnila dolní komora. Původní návrh předpokládal snížení základních specializačních oborů o více než čtvrtinu, ze 46 na 33. Sněmovna ale schválila za souhlasu Ludvíkova předchůdce Svatopluka Němečka (ČSSD) 43 oborů. Novelou by měl vzrůst počet základních kmenů, které jsou součástí specializačního vzdělávání lékařů, a to ze 17 na 19. Vláda původně navrhovala 18 kmenů.

Ludvík označil poslaneckou verzi za odborný a politický kompromis. Upozornil na to, že předloha v redukci oborů prioritně nespočívá. Heger podotkl, že počet 43 oborů je v Evropě naprosto standardní.

Délka vzdělávání v základním kmeni by se měla podle poslaneckých úprav prodloužit ze dvou let na dva a půl roku. Umožnilo by se ale souběžné studium ve dvou příbuzných specializačních oborech, tedy takových, které náležejí ke stejnému kmeni.

Zánik samostatného vzdělávacího oboru dětských praktiků vyvolávala v obou parlamentních komorách zřejmě největší debatu. Předloha tento obor spojí s pediatrií. Někteří poslanci i senátoři poukazovali na to, že není důvod rušit fungující stav. Zastánci sloučení zase argumentovali prostupností obou oborů, dětští praktici jako takoví nezaniknou. ODS chce podle Bohuslava Svobody, jenž ale nynější předlohu podpořil, novelu, která by dětské praktiky mezi základní obory vrátila.

Současnou podobu zákona uvádějí lékaři jako jeden z důvodů pro odchod do zahraničí. Někteří senátoři tvrdí, že novela po celkové sněmovní úpravě postavení mladých lékařů spíše ještě zhorší.

-čtk-