Sněmovna ve včerejším úvodním kole podpořila přeměnu deseti fakultních nemocnic na novou právní formu univerzitní nemocnice. Zařízení by díky tomu měla podle ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) větší ekonomickou svobodu a snazší řízení. Naopak opoziční komunisté se obávají snah o privatizaci nemocnic. ODS neprosadila zamítnutí ani vrácení normy vládě k přepracování. Návrh zákona o univerzitních nemocnicích nyní projedná zdravotnický a školský výbor.
Univerzitní nemocnice by měly být právnickou osobou, kterou bude možné ustavit, zrušit nebo sloučit pouze zákonem. Zařízení by měla uzavřenou smlouvu o spolupráci s vysokou školou, jejíž studenti se v nich budou vzdělávat. V čele univerzitních nemocnic sice bude stát ředitel, za zády ale bude nově mít správní radu. Nemocnice budou hospodařit s majetkem, který na ni stát převede, a výnosy bude moci použít pouze na úhradu nákladů spojených s jejich činností.
Bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) označil za přínos mimo jiné to, že se zruší mechanismus podle něho bezbřehého oddlužování nemocnic, které stálo už mnoho miliard korun. Předlohu označil za první krok, jak naložit s organizacemi, které jsou nyní přímo řízeny ministerstvem. Přichází ale podle něho pozdě. To kritizuje nejen TOP 09, ale také Úsvit či šéf zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (Ano).
Vyzula, který je sněmovním zpravodajem návrhu zákona, ČTK řekl, že projednání předlohy bude muset být důkladné, protože je v ní hodně nejasností. Problém vidí zejména v otázce financování nemocnic, z nichž je část silně zadlužená. „V současné době, když je nemocnice příspěvková, tak nemůže zbankrotovat. Kryje to stát. Ale když to bude nová právní forma, tak bude moci zkrachovat. A když bude moci zkrachovat, tak ji třeba potom za korunu někdo koupí. A když se mluví o hrozbě privatizace, tak ta tu stále je,“ řekl. Zákon také podle něj dostatečně neřeší upravení vztahů mezi univerzitou a nemocnicí, celkově však proti němu není.
Jinak to vidí ODS. Problémy v návrhu zákona jsou podle ní tak velké, že je nelze vyřešit pozměňovacími návrhy. „Zákon musí dostat jinou podobu, než jakou má v této chvíli,“ soudí Bohuslav Svoboda (ODS). Směr musí být podle něho takový, aby vysoká škola měla zásadní možnost mluvit do řízení nemocnic a vzdělávání lékařů nebylo dáno pouhou smlouvou. „Jedná se o miliardové sumy, o naše pacienty, o tom, jaká bude úroveň medicíny v budoucích letech. To je tak vážné, že řešit to pozměňovacími návrhy není možné,“ dodal Svoboda, podle kterého by problém měla řešit až příští vláda.
Za největší odstátnění majetku za poslední dvě desetiletí označila předlohu Soňa Marková (KSČM). Kritizovala také to, že univerzitní nemocnice nebudou mít automaticky nárok na smlouvu se zdravotními pojišťovnami a nebudou se moci spoléhat na pomoc státu, ač jsou některé z nich zadlužené.
„Nic není vzdálenějšího pravdě,“ nesouhlasil Ludvík s obavami z možné privatizace nemocnic. Předloha podle něho zajistí zachování páteřní sítě nemocnic, zařízení nikdo prodávat nebude.
Sněmovní výbory budou mít na projednání předlohy dva měsíce, Ludvík zkrácení lhůty nepožadoval. Není proto úplně jisté, zda bude do konce volebního období schválena. Podle Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) bude diskuse složitá a těžko předjímat výsledek.
Na univerzitní nemocnice by se mělo podle záměru přeměnit nynějších deset fakultních nemocnic. Ministerstvo zdravotnictví si od změny slibuje průhlednější a efektivnější řízení veřejných nemocnic.
-čtk-
