Moravskoslezský kraj řeší nedostatek lékařů v nemocnicích. Stejné problémy mají i v jiných zřízeních

České nemocnice to během léta nemají lehké a nejinak je tomu v Moravskoslezském kraji. K již beztak napjaté personální situaci se přidávají dovolené, takže některé nemocnice, jako ta v Karviné-Ráji nebo Bohumíně, musejí dočasně uzavírat oddělení. V nezáviděníhodné situaci přitom nejsou jen nemocnice, ale i další zdravotnická zařízení. S chronickým nedostatkem personálu se potýká také například mobilní hospic Ondrášek. Foto: koláž ZD

Dvě lůžková interní oddělení v nemocnicích v Karviné-Ráji a městské Bohumínské nemocnici jsou během prázdnin dočasně uzavřena. Pacienti tak musejí zamířit do některé z okolních nemocnic. Důvod? Stejný jako ve zbytku republiky. Nedostatek lékařů a čerpání dovolené.

 

„Každý pacient, který překročí brány kterékoli nemocnice, musí být ošetřen, musí dostat potřebnou léčbu. Ze zákona není možné, aby ho personál odmítl přijmout. Omezení provozu interen v Bohumíně a Karviné-Ráji je jen přechodné. V dojezdové vzdálenosti je několik dalších nemocnic, přičemž interna v Orlové je posílena personálně a interna v Havířově má k dispozici lůžka navíc vyčleněná na dvou jiných odděleních,“ říká náměstek moravskoslezského hejtmana pro zdravotnictví Martin Gebauer.

Mnoho nemocnic, málo lékařů

Situace je akutní, a to nejen v nemocnicích, kterých je kraj zřizovatelem. Na 24. července proto bylo svoláno společné jednání všech poskytovatelů akutní lůžkové interní péče v Moravskoslezském kraji. „Nedostatek lékařů a zdravotních sester není výhradně problémem našeho kraje, ale celé republiky,“ konstatuje náměstek Gebauer. Na vysvětlenou dodává, že Karvinsko je navíc výjimečné v tom, že v pěti větších městech kousek od sebe je šest nemocnic, dalších šest, včetně fakultní, v dosahu třiceti kilometrů od Karviné.

Podle Gebauera je proto nutné nastavit nový model fungování zdravotní péče v kraji, 12 let stará koncepce zdravotnictví už nevyhovuje. „V regionu je hodně nemocnic a málo lékařů. Bude nutná reprofilace lůžkového fondu. Na základě analýzy rozdělit obory tak, aby všechny nemocnice nedělaly všechno,“ vysvětlil.

Jako další možnost vidí příchod nových lékařů do regionu, a to ať z Česka, tak ze zahraničí. „Zejména lékaři z Ukrajiny mají o práci u nás zájem. Jsem přesvědčen, že nové zaměstnance získáme i díky náborovému příspěvku a kampani mezi studenty medicíny,“ vysvětlil Gebauer s tím, že studentům lékařských fakult kraj nyní nabízí na poslední dva roky studia stipendium. Pokud se ovšem zavážou, že po ukončení školy nastoupí do některé z nemocnic zřizovaných právě Moravskoslezským krajem.

Poptávka převyšuje

V nemocnicích napříč krajem hledají nyní zdravotníky různých oborů. Jako pobídek využívají zejména náborové příspěvky, případně možnost ubytování. Karvinská nemocnice nyní například láká lékaře do interního oddělení, kteří se zaváží v nemocnici pracovat alespoň tři roky, až stotisícový náborový příspěvek.

V regionu chybí ale i lékaři z dalších medicínských oborů. Bohumínská nemocnice ihned přijme do pracovního poměru lékařské absolventy, neatestované či atestované lékaře pro obory: interní, chirurgie, gynekologie, rehabilitace, léčba dlouhodobě nemocných. Slezská nemocnice Opava hledá aktuálně dětského lékaře, gynekologa, ortopeda, chirurgy, radiologa, kožaře, lékaře na ARO a další. Studentům oboru všeobecné lékařství nabízejí od 5. ročníku stipendium ve výši 2500 korun měsíčně, pro studenty 6. ročníku 5 tisíc korun. Podhorská nemocnice v Bruntále, která patří do skupiny Agel, hledá například alergologa, chirurga, gynekologa či neurologa. Lékaři v regionu mají rozhodně z čeho vybírat. Poptávka po nich vysoce převyšuje možnosti.

Nejen nemocnice

S chronickým či akutním nedostatkem zdravotnického personálu, ať lékařů či zdravotních sester, však nebojují jen nemocnice na severní Moravě a ve Slezsku. Charitativní organizace, obecně prospěšné společnosti a další subjekty, které rovněž poskytují zdravotní péči, hledají také a navíc jsou většinou v horší pozici. Nemohou nabídnout stotisícové příspěvky a dokonce často ani takové platy jako v nemocnicích.

Jeden příklad za všechny. Mobilní hospic Ondrášek, o.p.s., pečuje o těžce nemocné děti a dospělé v terminálním stadiu života. A to nejen v samotné Ostravě, ale v okruhu 30 kilometrů. Zdravotní sestry tu hledají dva roky. „Rozšířili jsme tým a potřebovali jednu sestřičku, později, když jsem přešla do vedení, tak dvě. Opravdu je sháníme dva roky. Sehnali jsme sice dvě sestřičky, jedna ale hned po nástupu otěhotněla a druhá odešla ve zkušební době. Teď od září by měla nastoupit další,“ popisuje peripetie se sháněním zdravotníků Bronislava Husovská, ředitelka Mobilního hospice Ondrášek.

Prostředí a peníze

Příčiny vidí dvě  – jednak v tom, že ne každému práce v tomto specifickém prostřední sedne, jednak také v penězích. Platový rozdíl oproti sestře v nemocnici se pohybuje kolem 5 tisíc korun, možná i více. Na výpomoc proto do stacionáře docházejí rovněž sestřičky z nemocnice. Také pediatra by mezi sebou přivítali na stálo.

V Ondrášku nyní zaměstnávají pět zdravotních sester, od září jich bude šest. Tři zdravotní sestry docházejí do stacionáře na dohodu. Jeden lékař zde pracuje na celý úvazek a pět externě. „Na lékaře s atestací pro paliativní péči máme štěstí. Jedna lékařka otěhotněla a okamžitě jsme sehnali náhradu. Horší je to s pediatrem,“ posteskla si Husovská s tím, že by rádi sehnali pediatra nastálo. Finanční důvody v tom ale prý nehrají roli. „Lékaři jsou ohodnoceni jako v nemocnici, jinak bychom je nesehnali,“ dodává na vysvětlenou Husovská.

-ova-