S člověkem trpícím schizofrenií by se bez problému přátelilo téměř 90 % lidí, ukázal průzkum  

„Schizofrenii si veřejnost spojuje především s projevy agrese vůči okolí, tyto projevy však můžeme účinně ovlivňovat. Za hlavní výzvu považuji léčbu negativních symptomů schizofrenie, které nejsou tak viditelné," říká docent Martin Anders,. předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Foto: Wikimedia

 

Schizofrenie patří mezi nejzávažnější psychická onemocnění, kterým podle odhadů odborníků trpí přibližně 1 % populace. Nejnovější průzkum spolku Revenium na vzorku 500 respondentů se zaměřil na zjištění, jaký postoj k nemoci zaujímají osoby, které o ní mají povědomí či se setkaly s nemocným ve svém okolí. Téměř všichni respondenti uvedli, že nemoc nepovažují za překážku v přátelství (86 %), a více než polovina (58 %) dotázaných nevidí problém také v soužití ve společné domácnosti.

 

Z průzkumu dále vyplynulo, že nemocný trpící schizofrenií by jako kolega na pracovišti nevadil 68 % dotázaných a 81 % respondentů nepovažuje za problematické žít s nemocným v sousedství. Téměř všichni dotázaní uvedli, že by nemocným měl být umožněn plnohodnotný život včetně výkonu povolání a zajištěna nejlepší dostupná péče.

Pod pojmem schizofrenie rozumíme skupinu závažných duševních nemocí, jejichž společným znakem je výrazné narušení psychických funkcí. Charakteristické jsou poruchy myšlení, vnímání, vůle, pozornosti a afektivity.                       V důsledku toho dochází k nepřesnému vnímání a zpracování reality, k mylným interpretacím okolního dění, k potížím při odlišení skutečnosti od vlastních představ, a tím sekundárně i k neadekvátnímu chování. Hlavními projevy jsou například bludy, poruchy vnímání – halucinace, vnější agrese, přecitlivělost, deprese, sebevražedné chování, uzavřenost nebo sociální izolace.

„Schizofrenii si veřejnost spojuje především s projevy agrese vůči okolí, tyto projevy však můžeme účinně ovlivňovat. Za hlavní výzvu považuji léčbu negativních symptomů schizofrenie, které nejsou tak viditelné. Projevují se celkovou uzavřeností, sociální izolací a neschopností pacienta vyznat se ve složitosti dnešního světa, ale také obstarat si základní životní potřeby. Celý den například stráví v lůžku bez chuti vyvíjet jakoukoliv aktivitu,“ vysvětluje předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP a zástupce přednosty Psychiatrické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Doc. MUDr. Martin Anders.

Probíhající reforma psychiatrické péče si klade za cíl modernizovat systém péče o nemocné, podpořit rozšíření ambulantní a akutní lůžkové péče a zajistit dostatek finančních prostředků na poskytování zdravotně-sociálních služeb psychicky nemocným přímo v jejich domácnosti.

Spolek Revenium usiluje o návrat pacientů, a to nejen s psychickým onemocněním, do běžného života tak, aby byli schopni pracovat a vést běžný život.  Pro tuto neziskovou organizaci, mezi jejíž zaměstnance patří z 90 procent právě handicapovaní lidé, je důležité, aby nikdo kvůli svému zdravotnímu znevýhodnění nemusel marnit svůj talent, ale naopak ho mohl rozvíjet, ať už v zaměstnání či podnikání.  „Jsme přesvědčeni, že každý člověk je přínosem pro společnost a nikoho nesmí limitovat v jeho snech fyzické, psychické, zdravotní, sociální či jiné znevýhodnění, “ uvádí předsedkyně představenstva spolku Hana Potměšilová.

„Pouze ten klient, který je včas a dobře diagnostikován a dostane se mu vhodné léčby, má šanci na brzký návrat k normálnímu životu, studiu či pracovnímu uplatnění. Spolupracujeme s mnoha zaměstnavateli, kteří umí pracovat s handicapovanými lidmi a považují jejich zaměstnávání za velmi přínosné,“ dodává Hana Potměšilová.

-TZ Revenium-