První pětice center duševního zdraví odstartovala reformu psychiatrické péče

Reforma psychiatrické péče v Česku začala defacto včera otevřením prvních pěti center duševního zdraví, to v Praze 9 za účasti ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a ministryně práce Jany Maláčové. Na snímku se chystají přestřihnout pásku spolu s manažerem centra Janem Drobným. Foto: MZ

V Česku již začalo fungovat prvních pět Center duševního zdraví (CDZ). Sídlí v Přerově, Havlíčkově Brodě, Brně a dvě v Praze, na Proseku a ve Strašnicích. Představují pilotní provoz, který bude 18 měsíců financován z Evropského sociálního fondu (do 15 miliónů korun na jedno centrum). V průběhu tohoto a příštího roku budou vypsány další výzvy na podporu vzniku 16 a posléze dalších 9 CDZ. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha jsou centra součástí reformy psychiatrické péče, která zjednodušeně řečeno umožní „odchod pacientů z léčeben“. Do roku 2021 je v plánu vznik celkem 30 a v dalších letech síť až 100 center rovnoměrně rozmístěných po celé České republice, klíčovou roli v reformě tak budou hrát i kraje a obce.

 

Centra duševního zdraví určená pro komunitní péči o pacienty s duševní poruchou nejsou prý o budovách, ale o změně myšlení. „Pacienti nemají být vězni, jež je třeba držet za vysokými zdmi, mají být v rukách specializovaných týmů, které mají přenést péči o psychiatrické pacienty do ambulancí a jejich domácího prostředí. Jedná se o zásadní průlom v reformě psychiatrie. Ministerstvo podpořilo vznik těchto center z evropských fondů,“ uvedl v rámci slavnostního zahájení provozu na pražském Proseku ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

O podobných centrech se podle ministra začalo přemýšlet již v roce 1995 a teprve nyní se Česká republika dočkala změny. Zatímco totiž psychiatrické nemocnice bývají umístěné mimo města, nový systém má nemocné přesunout do jejich běžného života. Kvůli dlouhým a mnohdy i nadbytečným hospitalizacím a nedostatku dalších služeb jsou pacienti často obtížně začlenitelní do společnosti, centra mají tuto disbalanci napravit.

„Cílem je, aby pacienti nemuseli být hospitalizováni a mohli při léčbě pobývat doma a fungovat maximálně samostatně. Zaměstnanci začnou dojíždět za svými klienty do jejich domácího prostředí a pomáhat jim začlenit se do běžného života, při jednání s úřady, školou či s hledáním zaměstnání,“ přiblížil ministr Vojtěch.

Funkcí center má být hlavně prevence, včasný záchyt rozvoj vážného onemocnění, rehabilitace a již zmíněná nápomoc k opětovnému začlenění dlouhodobě hospitalizovaných do běžné komunity.

„Právě lidé s vážným duševním onemocněním dnes stráví většinu času své léčby hospitalizací, což jim znemožňuje běžné fungování ve společnosti a následné uzdravení. Centra duševního zdraví to však změní,“ uvedla k tomu gestorka reformy psychiatrické péče Dita Prototopová z ministerstva zdravotnictví. Podle Protopopové se připravuje i pilotní provoz podobného systému péče pro dětské pacienty nebo závislé, který by měl fungovat od června příštího roku.

Centra duševního zdraví poskytují služby založené na převážně terénní práci týmu, který polovinu času tráví v přirozeném prostředí lidí s duševním onemocněním. Týmy jsou složeny ze sociálních i zdravotních pracovníků – psychologů a psychiatrů – a peer konzultantů, tedy lidí s vlastní zkušeností s duševním onemocněním. Cílovou skupinou jsou pacienti s vážným duševním onemocněním, zejména s těžkým průběhem schizofrenních onemocnění či bipolární afektivní poruchou. Jde o skupinu lidí, kteří jsou nejvíce ohroženi institucionalizací a vyloučením z běžné společnosti.

Do budoucna mají centra koordinovat i návaznou péči u propuštěných z nemocnic, kteří jsou díky léčbě zdravotně v pořádku. Podmínkou je zajištění bydlení a zaměstnání. Podle slov ředitele Psychiatrické nemocnice v Bohnicích Martina Hollého může do prostor center přijít pacient kdykoliv od osmé hodiny ranní až do osmé hodiny večerní, přičemž 24 hodin denně je dostupná pomoc po telefonu.

Navážeme kompletním balíčkem nového typu sociálních služeb

„Vnímám to jako zásadní krok dopředu v komunikaci problémů sociálně-zdravotního pomezí mezi resorty zdravotnictví a práce. Jsem přesvědčena, že to povede k významnému zvýšení kvality péče o pacienta i k pozitivnímu dopadu do systému sociálního pojištění,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Tímto to pro nás nekončí, navážeme kompletním balíčkem nového typu sociálních služeb tak, aby systém fungoval,“ zdůraznila.

Během letošního léta již zahájila provoz centra v Praze na Proseku a ve Strašnicích a také v Havlíčkově Brodě, využívá je zatím ani ne polovina klientů. V rámci pilotního provozu bude pětice center 18 měsíců financována z Evropského sociálního fondu, přičemž dotace nepřesáhne 15 milionů korun na jedno centrum. Ministerstvo zdravotnictví ale očekává, že centra budou v budoucnu financována z veřejného zdravotního pojištění. Pojišťovny by navíc měly od ledna více platit i za ambulantní psychiatrickou péči, která by měla být podle slov ministra Vojtěcha dostupná ve více nemocnicích.

„Pracujeme formou případového vedení a klientům poskytujeme flexibilní, individualizovanou a nepřetržitou službu. Díky trvalé péči a včasné pomoci se klient nebude propadat do hlubokých krizí a významně klesne potřeba dlouhodobých hospitalizací,“ doplnil ředitel Centra duševního zdraví Prahy 9 – Prosek Jan Drobný.

Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. Svaz zdravotních pojišťoven v době zahájení vyjednávání o úhradách zdravotní péče pro rok 2019 uvedl, že počítá s růstem nákladů asi o 300 milionů korun.

Duševní onemocnění nejsou v dnešní době nijak výjimečnou záležitostí, s nějakým duševním problémem se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani ne polovině se však dostalo odborné péče.

Péče se v moderní psychiatrii točí kolem pacienta, ne pacient kolem péče, upozornil ředitel Psychiatrické nemocnice Martin Hollý (vlevo). Foto: MZ

Radši zbytečně, než nikdy

„Rád používám slogan, že radši zbytečně navštívit psychiatra, nežli pozdě,“ podotkl k tomu trefně pro Zdravotnický deník ředitel Psychiatrické nemocnice v Bohnicích Martin Hollý.

Podle něj počet lidí, kteří by měli vyhledat odbornou pomoc psychiatra, narůstá. „To, co víme jasně, je, že narůstá počet identifikovaných pacientů, tedy těch, o kterých víme. Část toho nárůstu je dána tím, že narůstá skutečný počet duševně nemocných, ale část toho nárůstu je dána i tím, že probíhá destigmatizace, lidé se zjednodušeně řečeno méně stydí si dojít za psychiatrem,“ řekl.

Třicet budoucích Center duševního zdraví podle jeho slov „jistě změní pohled na to, že člověk s duševní nemocí není nijak druhořadým a ani není člověkem, vůči kterému bychom měli mít nějaké předsudky“, jelikož dost často to může být náš soused či kamarád.

„Moderní civilizovaný svět má péči o pacienty podobně střiženou. My hledáme to, co je možné v českých podmínkách, ale v zásadě ten koncept, že se péče točí kolem pacienta, ne pacient kolem péče, je v moderních zemích absolutní normou,“ dodal Hollý k reformě psychiatrické péče v ČR.

Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu. Nemocní zatěžují i sociální systém, financování totiž dosud není propojené.

Olga Böhmová