Nákladný provoz, které není možné financovat. Omezení provozu či dokonce zastavení plánovaných projektů na centra sociální péče. Tak hodnotí oslovení komunální politici na doporučení Evropské komise k regulaci kapacit center na na osm až 12 lůžek, eventuálně 25 na jedno pobytové zařízení.
Ministerstvo práce a sociálních věcí už sice má dnes jiné vedení, evropské prosazování malých zařízeních se však promítne jinak. V loňském roce byl totiž vyhlášen investiční program IROP zaměřený na výstavbu domovů se zvláštním režimem, došlo ovšem k jeho pozastavení. Důvod? Evropská komise napsala MMR, že počet klientů, který předpokládá projekt výstavby domovů, je příliš vysoký, a že by se neměla stavět zařízení s více než osmi až 12 lůžky. Nyní tak bude výzva zveřejněna znovu s tím, že již toto kapacitní omezení obsahuje. Podrobně jsme o tématu psali v textu Evropská doporučení vs. realita. Máme snižovat kapacity domovů, i když ani neuspokojují poptávku
Zeptali jsme se proto politiků, v jejichž ranku je sociální péče a také zástupce Svazu měst a obcí a Asociace krajů ČR, co si o tomto doporučení Evropské komise myslí. Odpovědi jsou řazeny v pořadí v jakém přišly. Podle mluvčí Asociace krajů Michaely Vrbové se Komise pro sociální věci ani Rada Asociace krajů ČR nezabývala.
Petr Lachnit (ANO) – radní pro sociální oblast ÚMČ Praha 5
Patrně by to vzhledem k vysoké nákladovosti takto malého sociálního pobytového zařízení (12 lůžek) znamenalo, že tato malá a tím vysoce nákladová sociální pobytová zařízení na naší městské části vznikat nebudou.“
Petr Hladík (KDU-ČSL) – první náměstek primátora Brna
Do pobytových zařízení sociální péče by měli být umísťováni lidé, kteří potřebují takový rozsah sociální pomoci a zdravotní péče, který není možné zajistit terénními službami v domácím prostředí. Aby mohla být poskytovaná péče kvalitní, musí být dostatečně personálně i věcně zajištěna, ale také musí být ufinancovatelná. Provoz sociálních zařízení s malou kapacitou je finančně velmi nákladný a v našich podmínkách není ani reálné, že by tato malá zařízení byla schopna péči personálně zajistit. Menší kapacita neznamená automaticky vyšší kvalitu. Vzhledem k tomu, že v pobytových zařízeních sociální péče je stále více klientů, kteří potřebují kontinuální zdravotní ošetřovatelskou péči, je vytvoření materiálních a personálních podmínek pro co nejvyšší rozsah a kvalitu služeb prioritou. Budování pobytových zařízení sociální péče s obrovskou kapacitou je už dávnou minulostí, ale zároveň je třeba aby byly v rovnováze kvalita a náklady. Podle aktuálních propočtů je finančně efektivní zařízení s kapacitou 100 – 120 lůžek. Pokud by se budovala nová zařízení, neměla by jejich kapacita být větší, ale není reálné ekonomicky ani personálně zajistit sociální péči systémem malých pobytových zařízení. Politika města Brna je jasná – rozvoj terénních zdravotně sociálních služeb, které umožní občanům zůstat co nejdéle v domácím prostředí a pro ty, kteří již nemohou být v domácím prostředí zajistit dostatek míst v pobytových zařízeních, jejichž personální a věcnou úroveň je město schopno finančně zajistit.
Jiří Madar (Ústecké fórum občanů – UFO) – 1. náměstek primátorky
Ústí nad Labem
Zaznamenali jsme to, ale za město s tím nesouhlasíme. U nás ve městě čeká na umístění přes 3 000 čekatelů a nejsme dnes schopni jejich potřeby uspokojit.
Toto řešení navíc bude provozně velmi drahé a nebude jednoduché zajistit kvalitu poskytovaných služeb. My preferujeme skutečně zařízení většího typu, tak aby byla provozně ekonomicky výhodná a k tomu kombinaci sociálních bytů s mladými rodinami a komunitní setkávání s dětmi a dalšími skupinami. Dle našich informací i samotní senioři chtějí žít ve větší komunitě s lidmi podobného věku a problémů.
Pavel Drahovzal – výkonný ředitel Kanceláře Svazu měst a obcí České republiky, starosta Velkého Oseka
Vhodnější je zařízení k ubytování sociálně slabších obyvatel vytvářet a provozovat po menších kapacitách, jelikož se zvyšuje šance na obnovení jejich plného zapojení do pracovního a osobního života a rovněž do společnosti. Je však problematické nacházet a vytvářet dostatek takových míst a kapacit v prostředí měst a obcí s ohledem na velkou poptávku po tomto ubytování, je tak nutné, aby v této věci aktivně fungoval i stát a pomohl poskytovat takové vhodné lokality.
Herbert Pavera (TOP O9) – kandidát do Senátu, starosta Bolatic
Na jedné straně chápu požadavek Evropské komise, protože velkokapacitní pobytová zařízení nevytvářejí rodinnou atmosféru a drtivá většina klientů těchto zařízení, i když je o ně pečováno výborně, se v nich necítí dobře, nemá zde patřičné soukromí.
Na druhé straně malá zařízení nemohou být příliš ekonomická, pokud by klienti vyžadovali trvalou péči.
Tak kde hledat vlastně tu správnou formu domovů pro seniory?
Musel by se změnit způsob financování těchto zařízení i zajišťování péče. Ze zkušenosti starosty i z návštěv zařízení pro seniory v jiných zemích vím, že nejlépe se cítí senioři doma. A pokud to jde, měli by zůstat ve svých bytech, domech. I doma jim může pomáhat sociální pracovnice či zdravotní sestra.
Pokud by vyžadovali již zvýšenou péči jako lidé upoutáni na lůžko, popř. jinak zdravotně či mentálně postižení, pak by měli pobývat ve speciálních zařízeních. A nejlépe ve svých městech, větších i menších obcích. Ti lidé pak prožijí i zbytek života maximálně spokojeni, protože se uvidí se svými blízkými, uvidí na svůj kostel,…
Tady by měl pomáhat stát budovat taková zařízení v obcích a městech a obce, pokud budou mít dostatek financí, pak dofinancují provoz. I u nás v Bolaticích připravujeme projekt Centra sociálních služeb, protože chceme, aby naši senioři, kteří budou vyžadovat zvýšenou péči, pobývali doma. Počítáme s pobytovým zařízením okolo 30 osob a také s denním stacionářem pro 10 osob. A věřím, že Česká republika zvolí rozumný kompromis pro počty lůžek v domovech pro seniory.
Jiří Reichl
Článek je převzat z portálu Ekonomický deník, který patří do portfolia vydavatele Zdravotnického deníku
O tématu jsme již psali:
Evropská doporučení vs. realita. Máme snižovat kapacity domovů, i když ani neuspokojují poptávku
