Farmafirmy budou muset v USA zveřejňovat v reklamách ceny léků na předpis

Reklamy na léky na předpis zaměřené přímo na spotřebitele - pacienty jsou samozřejmou součástí amerického trhu s léky. V Evropě je taková reklama zakázána. Foto: Koláž ZD

Americká farmaceutická společnost Nostrum Laboratories zdražila lék na předpis o více než tři sta procent. Administrativa Donalda Trumpa reaguje nařízením, týkajícím se televizní reklamy.

 

Donald Trump se svou administrativou minulý týden oznámil, že bude po výrobcích léků chtít, aby v televizní reklamě na území Spojených států zveřejňovali ceníkovou cenu léků na předpis (V USA je povoleno cílit reklamu na léky, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis, přímo na laické spotřebitele, označuje se jako Direct-to-Consumer, DTC. Narozdíl od Evropy, kde může být zaměřena pouze na lékaře, resp. odborníky ve zdravotnictví – pozn. redakce). Bude se to týkat těch, které stojí 35 dolarů a více. Podle amerického ministerstva zdravotnictví se ceníková cena u deseti nejinzerovanějších léků pohybuje mezi 488 a 16 938 dolary (tedy v přepočtu 11 224 až 389 574 korun) měsíčně nebo za celou terapii.

„Velká většina Američanů, kteří si horko těžko mohou dovolit drahou léčbu, musí za léky platit právě tyto ceníkové ceny,“ uvedl pro agenturu Reuters Alex Azar, americký ministr zdravotnictví. Azar je přesvědčený, že zmíněná regulace televizní reklamy ceníkové ceny léků na předpis sníží.

Nezveřejněná cena bude klamavou reklamou

Norma, jejíž podoba se v průběhu minulého týdne finalizovala, nabyde účinnosti přibližně za dva měsíce. Vymáhat její dodržování budou stejné orgány, které dohlížejí na dodržování 73 let starého Lanhamova zákona, jenž zakazuje klamavou reklamu. V tomto případě se tedy za ni bude považovat neuvedení ceny u inzerovaného léku, za něhož pacient vydá nejméně pětatřicet dolarů měsíčně. Tato hranice byla určena na základě toho, že jde o nejčastější sumu, kterou Američané za léky na předpis platí.

Naprosté většině farmaceutických firem se nové pravidlo pochopitelně nelíbí. Argumentují, že ceníkové ceny nemají příliš společného s tím, jaká je skutečná finální cena léků, kterou pacienti hradí ať už ze svého nebo prostřednictvím zdravotního pojištění. Koncová cena prý totiž bývá podstatně nižší, jelikož výrobci poskytují řadu slev.

Podle americké lobbyistické organizace výrobců léků Pharmaceutical Research and Manufacturers of America však taková regulace reklamy může pacienty odradit od užívání účinných léků nebo dokonce od vyhledání lékařské péče.

Na druhé straně existují farmaceutické společnosti, které své ceníkové ceny v reklamách už zveřejňují. Jednou z nich je podle agentury Reuters firma Johnson & Johnson. Ta vedle ceníkové ceny u některých svých inzercí uvádí také částku, kterou budou muset pacienti uhradit z vlastní kapsy, pokud se pro daný produkt rozhodnou nebo jim bude předepsán.

Nostrum zvýšila ceny na čtyřnásobek

V době, kdy Trumpova administrativa přišla s regulací reklamy výrobků farmaceutických společností, vyšlo najevo, že americká farmaceutická firma Nostrum Laboratories zdražila některé své léky na předpis o více než tři sta procent. Jde 473mililitrovou lahvičku promethazinu, jehož cena za rok vzrostla na 170 dolarů (bezmála čtyři tisíce korun). Tento cenový skok se udál jen krátce poté, co stejná společnost zvýšila cenu širokospektrého antibiotika nitrofurantionu na více než dva tisíce dolarů, což představovalo rovněž čtyřnásobné zdražení během jednoho roku.

Výkonný ředitel Nostrum Laboratories Nirmal Mulye podle listu Financial Times uvedl, že na to jeho společnost měla právo. Jeden z komisařů amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) Scott Gottleib ovšem kontroval, že takto zvýšit cenu zmíněného léku rozhodně nebylo nutné. Promethazin je antihistaminikum, které zklidňuje alergické reakce jako svědění kůže a kýchání.

Mulye se však brání, že jde o ceníkovou cenu, která je často velmi odlišná od ceny pro koncového uživatele, ať už ji platí pojišťovna nebo sám pacient. Nicméně každé zvýšení ceníkové ceny podle listu Financial Times se nakonec projeví i na ceně, kterou pacient zaplatí.

Na americkém trhu jsou dostupné stejně účinné konkurenční výrobky, které se dají pořídit za zlomek ceny, již nasadila Nostrum Laboratories. Například Tris Pharma prodává srovnatelný objem léku za 27 dolarů, Hi-Tech Pharmacal dokonce za 12,35 dolaru.

Trumpův (marný) boj za lacinější léky

Americká politická reprezentace je na cenové úpravy léků směrem vzhůru citlivá již řadu let. A to bez rozdílu stranické příslušnosti. Donald Trump i Hillary Clintonová si z toho udělali jedno z klíčových témat svých prezidentských kampaní. Současný americký prezident se snaží na výrobce léků vyvíjet tlak, ovšem úspěchy jsou spíše střídavé a mají většinou podobu odložení zdražení léků na pozdější dobu.

Již v lednu ale americká vláda předložila návrh, který by měl zatočit se současným systémem cenového vyjednávání mezi výrobci léků, zprostředkovateli a pojišťovnami. Je prý velmi neprůhledný a rabat – tedy rozdíl mezi ceníkovou a koncovou cenou – podle Donalda Trumpa i řady dalších politiků často končí v kapsách právě zprostředkovatelů. Jenže podle nedávno zveřejněné zprávy Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO – Congressional Budget Office) zákaz těchto rabatů ke snížení cen léků nepovede, a navíc to celý zdravotnický systém USA bude stát 170 miliard dolarů navíc, protože farmaceutické firmy by nemohly dávat právě rabaty (tedy slevy).

Petr Musil