Německé zdravotní pojišťovny varují: Tučná léta skončila

Příznaky ekonomické stagnace Německa se už projevují na odvodech zdravotním pojišťovnám. „Tučná léta jsou za námi,“ uvedl pro Aerztezeitung.de Franz Knieps, generální ředitel pojišťovny BKK. Foto: Pixabay

Nákladné zdravotnické reformy nebo oslabující hospodářství. To dělá šéfům německých zdravotních pojišťoven vrásky na čele. Podle nich hrozí výrazné navýšení výdajů na zdravotní péči, na niž ovšem mohou chybět peníze.

 

Německé zdravotní pojišťovny bijí na poplach. Bojí se, že se výrazně zvýšit jejich výdaje na zdravotní péči, respektive platby za jejich pojištěnce. „Co můžeme zatím bezpečně říci, je, že vládní politika bude pojištěnce stát docela hodně peněz,“ uvedl pro portál Aerztezeitung.de Florian Lanz, mluvčí asociace německých zdravotních pojišťoven GKV – Spitzenverband.

Prakticky stejný názor má šéf zdravotní pojišťovny Barmer-Krankenkasse, Christoph Straub. „Významným dodatečným finančním břemenem budou zatíženi především účastníci zákonného zdravotního pojištění. A to v řádu miliard eur,“ řekl stejnému portálu.

Přes 22 miliard eur navíc

Co mají zdravotní pojišťovny konkrétně na mysli? Upozorňují na několik zákonů, které vládní koalice CDU/CSU a SPD v oblasti zdravotnictví už stihla prosadit. Jde jim zejména o zákon o posílení ošetřovatelského personálu (PpSG – Pflegepersonalstärkungsgesetz), jenž nabyl účinnosti počátkem tohoto roku. Norma definuje nové podmínky pro personální zajištění ošetřovatelských služeb v nemocnici, ale i v péči o seniory.

Letošní rok měl být jakousi přechodnou fází, během níž mají nemocnice a stacionáře posilovat své personální kapacity tak, aby dokázaly zákonu vyhovět. To s sebou samozřejmě nese dodatečné náklady na ošetřovatele. Ty začnou v plné výši nabíhat od roku příštího, což už mělo vliv i na nedávné dohodovací řízení mezi poskytovateli péče a pojišťovnami. Aplikace tohoto zákona si podle portálu Aerztezeitung.de vyžádá do roku 2022 dodatečné náklady ve výši 12 miliard eur (přes 300 miliard korun), tedy asi 4 miliardy eur ročně (včetně letošního roku).

Druhou „nákladnou“ normou je zákon o sjednání termínu a zásobování (TSVG – Terminservice- und Versorgungsgesetz), který je účinný od 11. května letošního roku. Jak uvedlo Spolkové ministerstvo zdravotnictví, „pacienti díky tomuto zákonu získají rychleji termíny pro výkon zdravotnického zákroku a budou lépe zásobováni léky“.

Jádrem zákona je budování a rozšiřování sítě služebních míst, kde bude možné si termín pro vyšetření nebo zákrok sjednat. Ta by měla být dostupná 24 hodin denně a sedm dní v týdnu. Zákon také stanovil minimální počet konzultačních hodin poskytovaných praktickými lékaři. To mimo jiné vede k tomu, že zdravotní pojišťovny musí v odlehlých oblastech financovat provoz nových ordinací praktiků. Zákon o sjednání termínu a zásobování si podle odhadu Aerztezeitung.de vyžádá do roku 2022 bezmála deset miliard eur navíc (téměř 260 miliard korun).

Celkem tedy jen tyto dva zákony budou stát v letošním a příštích třech letech dodatečných 22 miliard eur (560 miliard korun). A to ještě nepočítáme náklady, které si vyžádá reforma lékárenského trhu, která momentálně prochází legislativním procesem, jenž se poměrně značně zdržuje. Zde jsou dodatečné roční náklady odhadovány na více než 400 milionů eur (přes 10 miliard korun).

Finanční reforma zdravotnictví nutná

Dodatečné výdaje, které zdravotnický systém v Německu spolyká, ale nejsou jediným problémem, jenž jej tíží. Plnohodnotné fungování zmíněných zákonů se trefilo zrovna do období, kdy německé hospodářství prakticky stagnuje. Ve druhém letošním čtvrtletí se dokonce tamní hrubý domácí produkt mírně propadl a nahlas se začíná hovořit o příchodu recese. Zda jde pouze o mimořádný výkyv, nebo trend, se ukáže, až Spolkový statistický úřad zveřejní údaje o HDP za třetí kvartál, což by mohlo být v nadcházejících týdnech.

Jenže příznaky ekonomické stagnace se už projevují na odvodech zdravotním pojišťovnám. „Tučná léta jsou za námi,“ uvedl pro Aerztezeitung.de Franz Knieps, generální ředitel pojišťovny BKK. Knieps dokonce upozorňuje, že přijaté zákony by mohly otevřít debatu o zvýšení zákonného pojištění.

Přitom prý není vůbec jisté, zda uvedené zákony nebudou znamenat pouze přilití peněz do systému bez kýženého efektu. „Není zajištěno, že tyto peníze pacienti a pojištěnci uvidí ve formě lepší a kvalitnější zdravotní péče,“ uzavřel Knieps.

Podle Jense Baase, šéfa zdravotní pojišťovny Techniker Krankenkasse, není možné situaci finančně dlouhodobě zvládnout. Už nyní se výdaje na německé zdravotnictví zvyšují o 10 až 15 miliard eur ročně. Proto bude prý nutné dříve či později přijít s nějakou reformou financování německého zdravotnictví.

Petr Musil