Nezáleží na tom, že by Švejk nesouhlasil

Odstupující komisař pro zdraví se v roce 2016 účastnil debaty s veřejností na 1. lékařské fakultě UK. Foto: Tomáš Cikrt

Během uplynulých pěti let stál za vším, co se v Evropské unii točilo kolem veřejného zdraví a bezpečnosti potravin. Zdraví musíme vnímat nikoli jen jako prevenci nemocí, ale také jako investici do hospodářství, říká Litevec Vytenis Andruikaitis, již několik dní bývalý evropský komisař pro tuto oblast. O tom, co se mu v Bruselu povedlo, co ho zklamalo a co nestačil dokončit, jsme si (již podruhé) povídali v pondělí 25. listopadu, dva dny před hlasováním Evropského parlamentu o nové Evropské komisi.

Do konce Vašeho působení na pozici evropského komisaře pro zdraví a bezpečnost potravin zbývá již pravděpodobně jen několik dní. Co Vám osobně tato zkušenost přinesla? Jak se liší od zkušenosti ministra zdravotnictví?

Je to pro mne jeden z mých největších životních úspěchů a skvělá zkušenost. Před tím by mě nikdy nenapadlo, že se jednou v takové pozici ocitnu. Můj život byl ale vždy trochu jiný, plný překážek a problémů. Byl jsem bojovník a bojovníkem jsem zůstal i v demokratických časech. Stále musíte jasně a otevřeně stát za svými názory a nemyslet na negativa, která vám takový postoj může přinést. Původně jsem lékař, takže jako komisař jsem lépe porozuměl tématům týkajícím se bezpečnosti potravin, což je téma zvláště důležité ve vztahu k jednotnému evropskému trhu. A mnohem více toho také vím o řešení různých krizových situací. Rozdíl mezi prací ministra a komisaře je obrovský. Jako kdybyste nejdřív plavala v malé řece a najednou se ocitla ve velkém oceánu se všemi těmi tsunami, tornády a bouřemi.

Vaše portfolio zahrnuje veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Co vidíte jako svůj největší úspěch v této oblasti?

To portfolio je velmi široké, je těžké zdůraznit jednu věc. Zahrnuje například boj proti hlavním rizikovým faktorům, které mají vliv na lidské zdraví v každém členském státě, jako tabák, alkohol, cukr, trans-tuky, sůl. To jsou často neviditelné věci, které ale způsobují úmrtí nebo onemocnění, jimž lze předejít. Jsem třeba velmi hrdý na nové nařízení Komise stanovující maximální limity pro trans-tuky v potravinách. Jako kardiochirurg vím, že trans-tuky se podílejí na vzniku kardiovaskulárních chorob. Nebo jsme odvedli skvělý kus práce v souvislosti s nařízením Komise snižujícím obsah akrylamidu, karcinogenní látky, v průmyslově zpracovaných potravinách a v restauracích. Což zase souvisí s bojem proti rakovině tlustého střeva. S obezitou souvisí naše dohoda s evropskými lihovarníky, že dobrovolně začnou uvádět na etiketách alkoholových nápojů údaje o kaloriích a přísadách, od roku 2022 by to měli dělat i výrobci piva. To je velký úspěch, o něco podobného se snažíme už 40 let.

Byl jste také velmi aktivní v oblasti antimikrobiální resistence.

Ano, přijali jsme skvělý komplexní akční plán boje proti antimikrobiální resistenci, který zahrnuje lidské zdraví, zdraví zvířat i životní prostředí. Jeho součástí jsou desítky pokynů pro členské státy, jak uvážlivě používat antibiotika. A ta jsou i v potravinovém řetězci, a proto jsme předložili nařízení k veterinárnímu lékařství, které začne platit od roku 2022.

Rád bych také připomněl přijetí uceleného rámce EU pro endokrinní disruptory. Evropská unie vůbec jako první na světě stanovila kritéria pro jejich identifikaci v oblasti pesticidů a biocidů. Na to jsem velmi hrdý, protože bylo tak těžké najít odbornou shodu. Velmi aktivní jsme také v oblasti boje proti rakovině, máme Evropský kodex, který popisuje, jak omezit riziko rakoviny, a snažíme se umožnit lepší dostupnost léčby, například prostřednictvím evropských referenčních center, která jsou klíčová pro vzácná onemocnění, včetně vzácných onkologických chorob, zejména u dětí.

Jste velký propagátor očkování. Nedávno jste pro server Vaccines Today označil současný stav, kdy v několika státech propukla epidemie spalniček a proočkovanost vůči chřipce je nízká, za extrémně znepokojující.

Ano. Proto považuji za velký úspěch letošní globální summit k očkování v Bruselu, mezi jehož závěry patří i deset doporučení k zajištění proočkovanosti. Na úrovni EU jsme také navrhli řadu nástrojů na posílení spolupráce, včetně společného nákupu vakcín nebo jak řešit váhavost vůči očkování. Členské státy také přijaly vlastní doporučení.

Jak lze řešit váhavost vůči očkování a obecně dezinformace v oblasti zdraví?

To je velmi aktuální otázka. Možností je několik. V rámci Komise jsme vytvořili nástroj, který nám umožňuje sledovat fake news online. Podporujeme také práci Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), které jsme mimo jiné požádali, stejně jako Evropskou lékovou agenturu (EMA)  a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), aby v rámci své působnosti zpracovaly hodnocení situace, shromáždily vědecky podložené informace a ty vyvěsily na své webové stránky. Vytváříme něco jako koalici různých aktérů, včetně lékařů a studentů, proti falešným zprávám. Zahájili jsme také diskusi se společnostmi Facebook a Google. Požádal jsem je, aby neposkytovaly prostor pro falešné zprávy a dezinformace, které jsou v rozporu s doporučeními odborníků. A aby pomohli lidem najít webové stránky se spolehlivými a vědecky podloženými informacemi.

A jaká byla jejich reakce?

Velmi pozitivní. Slíbili, že se na svých platformách budou držet vědecky podložených informací. To může hodně změnit. Už teď Facebook spolupracuje s americkým Centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC). Při hledání určitých témat vyskočí na čtenáře okno, které vybídne k shlédnutí vědecky podložených informací na stránkách CDC. Podobně by mohl spolupracovat s ECDC se zaměřením na státy s vyšší mírou šíření dezinformací nebo neochotou k očkování. Představa je taková, že tyto informace budou čtenáři k dispozici v jeho jazyce a zahrnou odkaz na stránky národní zdravotní instituce s relevantními informaci. Podle jejich reakce máme relativně dobrou šanci, že se to bude realizovat. Chtěl bych také říct, že velkou úlohu v boji proti dezinformacím hrají novináři. Buďte v tom aktivní. Buďte naším partnerem, potřebujeme, aby se o tom psalo.

Začal jste také zveřejňovat zdravotní profily jednotlivých zemí.

Ano, jde o cyklus zpráv o stavu zdraví v EU. Tento projekt je mou velkou inovací. Spolupracujeme s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropským střediskem pro sledování zdravotnických systémů. Zrovna tento týden představíme aktuální data za rok 2019. Dočtete se tam o každém členském státě, o stavu zdraví jeho obyvatel, hlavních rizikových faktorech, o jeho zdravotnickém systému a dostupnosti péče. Včetně České republiky. Každý stát má tak v ruce spolehlivá data, o nichž se může doma bavit. A použít je při diskusi v rámci evropského semestru (rámec pro koordinaci hospodářských politik zemí EU – pozn.red.). Všichni teď můžeme vycházet ze stejných údajů. Tak v případě ČR se střední délka života zvýšila o čtyři roky, ale stále zůstává zhruba dva roky pod průměrem EU. Úspěšně snižujete úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční či rakovinu tlustého střeva, ale úmrtnost na Alzheimerovu chorobu roste.

Práce v Komisi Vám však přinesla i zklamání. Jedním z nich je určitě stále neukončená diskuse o nařízení k hodnocení zdravotních technologií (HTA).

To mě skutečně velmi zklamalo. Přitom Evropský parlament vyjádřil návrhu velkou podporu, schválil jej více jak 500 hlasy. Ale v Radě jej zatím stále několik států blokuje. Nelze tedy zahájit trialog s parlamentem. Také mě mrzí, že jsem nedokončil hodnocení funkčnosti pravidel v oblasti zdravotních a výživových tvrzení. Je to velmi komplexní věc, která si vyžaduje sběr velkého množství dat a jednání s mnoha aktéry. Přitom v oblasti výživy je toho tolik, co je třeba ještě udělat. Také jsme nedokončili přípravu novel předpisů k lékům pro vzácná onemocnění a lékům pro děti. Je třeba dokončit vyhodnocení pobídek a ekonomických modelů. To bude důležitý úkol pro novou Komisi.

Co doporučíte nové komisařce Stelle Kyriakidesové?

Tak to se omlouvám, ale já jí nemám co doporučovat nebo posílat přes média zprávy. Samozřejmě jí něco navrhnu, ale jinak je to zcela na ní. Na druhou stranu je zřejmé, že v mnoha věcech naváže na naši současnou práci. To je logický vývoj. Víme, že bude velmi aktivní v oblasti boje proti rakovině. Jsem přesvědčen, že bude dělat to nejlepší, co bude moci. Sama je zdravotník.

Jak Vy sám vnímáte roli komisaře pro zdraví?

Jsem komisař pro veřejné zdraví, nikoli komisař pro nemoci. Komisař nemůže zasahovat do kompetencí členských států, do jejich systému zdravotnictví a poskytování péče. Zde může pomáhat, působit jako prostředník, povzbuzovat, koordinovat. Ale svou hlavní úlohu a odpovědnost má v oblasti veřejného zdraví. Součástí evropského jednotného trhu je mnoho rizikových faktorů, které se týkají potravin, zejména těch průmyslově vyrobených. Zde je na úrovni EU stále co dělat, abychom předcházeli úmrtím, kterým se lze vyhnout, obezitě, cukrovce. Důležitým úkolem komisaře je také zajistit dodržování principu „Zdraví ve všech politikách“, tedy ve všech politikách EU. A vyzývat členské státy, aby tento princip aplikovaly také. V tom může komisař sehrát velkou roli.

Jaké jsou Vaše plány do budoucna?

Svou práci pravděpodobně dokončím k 1. prosinci. A pak budu volný! Vrátím se k rodině, stane se ze mne šťastný dědeček. Samozřejmě se také zamyslím, jak bych mohl dále přispět k řešení otázek z oblasti veřejného zdraví, ať již na úrovni globální či EU, ale zatím žádné konkrétní plány nemám. Mohu se ale podělit o své vědomosti a zkušenosti v oblasti prevence zdraví jako stavu sociální, mentální a fyzické pohody jednotlivce. O tom je třeba mluvit opravdu hlasitě a jsem velmi rád, že k tomu teď členské státy za finského předsednictví přijaly závěry Rady. Musíme mluvit o zdraví nikoli jen v kontextu prevence nemocí, ale o zdraví jako investici do hospodářství. Jak lidi udržet co nejdéle co nejzdravější.

Mám to vnímat jako Váš vzkaz politikům a lidem v EU?

Ano. Veřejné zdraví je velmi důležité pro každého, mnoho lidí má starosti ohledně výživy, zdravých potravin, zdravého životního prostředí, ovzduší a tak dále. A Komise by zde měla být aktivním a silným hráčem. Pomáhat lidem, aby zůstali co nejdéle co nejzdravější, jak jsem říkal.

A zdá se, že nová Komise se bude snažit….

O tom jsem přesvědčen. Zdraví se týká každého. Když se podíváte na průzkumy Eurobarometru, je zřejmé, že zdraví je na předních místech žebříčku priorit. A zvláště pokud mluvíme o zdraví dětí. Nedovedu si představit, že by někdo byl proti ochraně našich dětí před těmi, kteří se snaží vydělat na úkor jejich zdraví. Dětská obezita mi dělá velké starosti. Jsme ve stavu pandemie. A cukrovku druhého typu způsobuje příliš vysoké množství cukru a tuku v potravinách. To musíme na úrovni EU regulovat.

A na závěr se zeptám, jak vzpomínáte na Českou republiku?

Těch vzpomínek mám mnoho. Potkal jsem se s vašimi ministry i poslanci, a to jak v oblasti zdraví, tak bezpečnosti potravin a zemědělství. Vzpomínám na spor mezi Polskem a Českou republikou v souvislosti s dovozem polského hovězího masa letos v únoru. Tehdy jsem s oběma vládami vedl velmi důležitá jednání a nakonec jsme to společně vyřešili a nezvyšovali napětí. Hodně jsme diskutovali o vojáku Švejkovi, který nám vždycky připomíná, že pokud zvýšíte spotřební daň na pivo, tak to bude katastrofa. Ale členským státům musíme stále vysvětlovat, že zvyšování spotřebních daní mohou pomoci ochránit lidské zdraví. A nezáleží na tom, že by Švejk nesouhlasil.

Vytenis Povilas Andriukaitis se narodil v roce 1951 v Jakutsku ve východní Sibiři, kam byli deportování jeho litevští rodiče v roce 1941. Rodina se do Litvy vrátila, když mu bylo sedm. Ve svých devatenácti letech se zapojil do podzemního hnutí odporu proti Sovětskému svazu. V roce 1975 absolvoval lékařskou fakultu v Kaunasu (vystudoval pak i historii). Stal se chirurgem specializovaným na úrazy, ortopedii a později na kardiovaskulární chirurgii. Do politiky vstoupil o rok později jako „undergroundový“ sociální demokrat. Posléze ho pronásledovala a několikrát zadržela KGB. V roce 1990 stál u vyhlášení nezávislosti Litvy na Sovětském svazu. Spoluzaložil i vedl sociálně demokratickou stranu Litvy, spolupodílel se na vzniku ústavy obnoveného státu. Ve svobodném litevském parlamentu působil od roku 1990 až do roku 2012, kdy se stal ministrem zdravotnictví. V roce 2004 působení v parlamentu na čtyři roky přerušil, protože se dobrovolně vzdal mandátu poté, co byl nařčen z korupce, konkrétně z přijetí úplatku ve výši 27 500 eur. Vinu odmítal, soudně se bránil a uspěl, obvinění byla stažena a dostalo se mu omluvy. Dvakrát také neúspěšně kandidoval na prezidenta republiky. Komisařem pro zdraví a bezpečnost potravin se stal v roce 2014.

Helena Sedláčková