Podle Spolkové asociace lékařů zdravotních pojišťoven bude v Německu do roku 2030 chybět přes šest tisíc lékařů. Z toho osmdesát procent připadne na ambulance, zbytek na nemocnice a kliniky. Zelení proto předložili do Spolkového sněmu návrh, podle kterého by se měl německý pracovní trh stále více otevírat pro zahraniční lékařský personál. Chtějí cílenou podporu přílivu těch nejvíce žádaných lékařských zaměření a stanovení celostátních standardů pro uznávání kvalifikací ze zahraničí také u ošetřovatelských profesí.
„Systém zdravotní péče musí být přizpůsoben požadavkům imigrační společnosti,“ řekla Kirsten Kappert-Gontherová, členka Spolkového sněmu za Zelené. Podle ní není možné dlouhodobě zajistit adekvátní zdravotní péči, pokud se Německo neotevře právě zahraničním pracovníkům, kteří jsou vzděláni v medicíně a ošetřovatelství.
Návrh usnesení, které Zelení aktuálně předložili Spolkovému sněmu, obsahuje například požadavek na stanovení celostátních standardů pro uznávání zahraničních kvalifikací u zmíněných profesí. Zelení jsou přesvědčeni, že se tak podaří minimalizovat stávající právní nejistotu, čas a finanční náklady žadatelů o zaměstnání ve zdravotnictví. Postupy pro uznávání kvalifikací mají být navrženy tak, aby byly nejen transparentní, ale i účinné. Neměl by se tak mimo jiné opakovat případ, kdy německé úřady nechtěly uznat vzdělání některých absolventů, kteří medicínu vystudovali v Polsku a o kterém Zdravotnický deník rovněž informoval.
Stát by měl podle návrhů Zelených rovněž zajistit zvětšování nabídky jazykových kurzů, jež se zaměří na konkrétní zaměstnání nebo zajištění většího otevření řídících pozic ve zdravotnickém systému pro osoby s migrační historií. A v neposlední řadě vypracování strategie pro integraci zahraničních odborníků do německého zdravotnického systému.
K tomu Zelení požadují, aby se studium medicíny a další studijní programy související s prací ve zdravotní a sociální péči rozšířilo o mezikulturní aspekty, transkulturní kompetence a kritiku rasismu. Totéž chtějí Zelení prosadit do Národního katalogu vzdělávacích cílů pro medicínu. Stát by měl také v tomto duchu tlačit na profesní sdružení a komory, aby své odborné vzdělávání o mezikulturní aspekty obohatily. Předložený návrh je na program jednání Spolkového sněmu zařazen na 12. únor.
Chybět budou i specialisté
Podle Zelených se kvůli demografickým změnám celé společnosti už nyní v Německu projevuje nedostatek kvalifikovaných zdravotníků, a systém je tak stále více závislý na přílivu mediků a pečovatelů ze zahraničí. Zelení tvrdí, že jen v péči o seniory se počet odborníků z ciziny zvýšil ze třiceti tisíc v roce 2013 na bezmála osmdesát tisíc v roce loňském. Nárůst cizinců je patrný i u lékařských profesí. Počet registrovaných zahraničních lékařů v Německu dosáhl v roce 2018 zhruba pětapadesáti tisíc.
A situace se z pohledu (ne)závislosti německého zdravotnického a sociálního systému na zahraniční pracovní síle nejspíše zlepšovat nebude. Už koncem roku 2016 vydala Spolková asociace lékařů zdravotních pojišťoven (KBV – Kassenärztliche Bundesvereinigung) studii, v níž varovala, že do roku 2030 bude v Německu chybět kolem šesti tisíc lékařů. „Díra“ o velikosti 4.800 lidí vznikne v síti ambulantních lékařů (včetně praktických), zbytek bude připadat na lékaře v nemocnicích a klinikách.
Podobný vývoj má nastat také u specialistů. Už za deset let se má projevit nedostatek ORL odborníků, radiologů, neurologů, dermatologů, urologů a v neposlední řadě také oftalmologů. Podle odhadů KBV tak v roce 2030 bude chybět asi 6.300 lékařů v těchto specializovaných profesích.
Příčiny snižujícího se počtu lékařů v Německu ale nejsou jen demografické. Problémem je také to, že o studium medicíny u našich západních sousedů relativně klesá zájem, respektive k němu nastupuje méně posluchačů, než by bylo zapotřebí, aby došlo k nahrazení lékařů odcházejících do penze. Podle portálu PraktischArzt.de každoročně na univerzitách chybí 3.000 až 6.000 studentů, kterých by bylo zapotřebí k zajištění přirozené obnovy lékařů a souvisejících pracovníků.
Neznamená to ovšem, že každý rok v Německu nastane v takovém rozměru čistý úbytek lékařů. Odhady chybějících studentů vychází mimo jiné z toho, že ne každý absolvent medicíny aspiruje na to skutečně lékařské řemeslo vykonávat. Někteří zůstanou na univerzitách a ve výzkumu, jiní nastoupí do farmaceutických společností. Také PraktischArzt.de proto tvrdí, že pokud se nic nezmění, kritický bude rok 2035.
Petr Musil
