Země Evropské unie by měly začít postupně uvolňovat koronavirová omezení, až to vývoj nákazy dovolí. Státy by přitom měly vycházet ze své specifické situace a zároveň své kroky koordinovat s ostatními. Prohlásila to včera předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která představila společnou unijní strategii pro postupný návrat k běžnému životu.
Evropská komise při tom nestanovila žádný časový plán pro uvolňování omezení a zdůraznila, že jejich rušení je podmíněno tím, že se šíření nemoci na delší dobu zpomalí. Dalšími zásadními kritérii bude dostatečná volná kapacita nemocnic a možnosti monitorování průběhu nákazy.
Státy poté mohou začít restrikce uvolňovat, mezi jednotlivými kroky by přitom podle Komise měly nechat dostatečně dlouhou dobu, aby bylo možné vyhodnotit jejich dopad.
Podle Bruselu by země měly postupně nahrazovat nouzové stavy, které momentálně platí ve většině států, cílenými opatřeními. Mezi ně by vedle co nejširšího testování měl patřit i monitoring pohybu nakažených lidí pomocí mobilních aplikací.
Komise se před měsícem stavěla kriticky k postupnému zavírání hranic unijními zeměmi a zdůrazňovala, že omezení nesmí narušit fungování jednotného trhu EU. Unijní exekutiva chce nyní předejít opakování podobně nekoordinovaného postupu, které by podle ní mohlo mít „negativní dopad na všechny členské země“ a „vytvořit politické napětí“.
„Je nesmírně důležité, aby (země) rušení restrikcí oznámily Komisi a dalším státům, aby to nevedlo k nezamýšleným důsledkům,“ prohlásila von der Leyenová. Koordinace má podle ní předejít například tomu, aby se lidé z jedné země vydávali nakupovat do sousedního státu, který dříve otevře určitý typ obchodů.
Další podmínkou návratu k běžnému životu bude podle Komise intenzivní snaha o vývoj koronavirové vakcíny. Komise podle von der Leyenové uspořádá 4. května dárcovskou videokonferenci, jejímž cílem bude získat finance na vývoj této vakcíny.
Státy by podle Bruselu měly déle zachovat ochranu zranitelnějších skupin obyvatel, mezi něž patří zejména starší a chronicky nemocní lidé. Pokud se u někoho objeví byť jen mírné příznaky nemoci, měla by se jej i nadále týkat karanténa.
Návrat k normálu by také mělo doprovázet posílení veřejné hygieny, například pravidelná dezinfekce dopravních prostředků, pracovišť či obchodů.
Členské země by nejprve měly rušit omezení s lokálním dopadem a až poté uvolňování rozšiřovat i na kroky, které mají širší geografický zásah, s přihlédnutím k národním specifikům, uvádí strategie.
Opětovné otevírání hranic by se mělo nejprve týkat těch vnitřních a až poté EU umožní opětovné cesty cizinců přes své vnější hranice. Uzavření vnějších hranic již minulý týden navrhla Komise prodloužit do poloviny května. „Postupné znovuotevírání hranic by mělo prioritně zohlednit přeshraniční a sezónní pracovníky,“ doporučuje. Zprůchodnění hranic by se podle ní mělo týkat oblastí se srovnatelně nízkým výskytem viru.
-čtk-
