Německo si pojišťuje vakcínu proti koronaviru. Majetkově vstupuje do firmy, která ji vyvíjí

Německo získá 23 procent akcií biotechnologické společnosti Curevac. Foto: Pixabay

Nejen závody o to, která farmaceutická firma přijde jako první s účinnou a bezpečnou vakcínou proti koronaviru, ale i o to, který stát si jí opatří dostatek pro své občany. Německo spolu s dalšími zeměmi předobjednalo na 300 milionů dávek u AstraZeneky, ale také koupilo téměř čtvrtinový podíl ve firmě, která vakcínu vyvíjí.

Kabinet Angely Merkelové rozhodl, že německý stát majetkově vstoupí do biotechnologické společnosti Curevac a získá v ní 23 procent akcií. V pondělí to oznámil spolkový ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU). Stát za tento podíl zaplatí 300 milionů eur (asi 8 miliard korun). Peníze zaplatí státem vlastněná rozvojová banka KfW (Kreditanstalt für Wiederaufbau) sídlící ve Frankfurtu nad Mohanem. Majetkový vstup proběhne formou navýšení základního kapitálu společnosti, vláda tedy nebude kupovat již existující akcie.

Cílem tohoto kroku je podle vyjádření spolkové vlády primárně poskytnutí finanční garance společnosti na dokončení vakcíny proti koronaviru, kterou Curevac vyvíjí už od ledna. Stát prý nemá v plánu nijak mluvit do obchodní ani jiné politiky společnosti. Altmaier nicméně poznamenal, že majetkový vstup státu do biotechnologické firmy má velký význam z hlediska průmyslové politiky celé země.

Případný prospěch z pokroku ve vývoji vakcíny by podle něho mělo nejen Německo, ale i celá Evropa. Spolková vláda totiž také chce dosáhnout větší nezávislosti při vývoji a výrobě vakcín proti koronaviru. „S touto investicí činíme teprve první krok tím směrem,“ dodal Altmaier. Technologie společnosti Curevac má podle zástupců Merkelové kabinetu potenciál k získání účinné vakcíny, která by mohla významně v boji proti koronaviru pomohla mnoha lidem.

Je to signál, že Curevac zůstane německý, řekl Altmaier

Většinový vlastní Curevaku Dietmar Hopp je rozhodnutím vlády potěšen. Podle něho se totiž díky koronavirové krizi ukázalo, že biotechnologický sektor je pro pacienty, společnost i svět „nesmírně důležitý“. Hopp je konečným vlastníkem asi osmdesáti procent akcií společnosti Curevac. Je také spoluzakladatelem softwarové firmy SAP.

Zlí jazykové tvrdí, že majetkový vstup státu do Curevaku je riskantní, protože se majoritní akcionář se může rozhodnout firmu prodat do zahraničních rukou. To ale Hopp podle deníku Deutsches Ärzteblatt razantně odmítl. „Řekl jsem, že nic takového pro mě vůbec nepřipadá v úvahu,“ řekl. Curevac už dříve odmítl nabídku amerického prezidenta Donalda Trumpa k odkupu, a tak zásadně odmítá i jakékoli spekulace o svém prodeji.

Také podle ministra hospodářství Altmaiera jde o jasný signál, že německá vláda společnost Curavac chápe jako německou firmu, která i nadále v Německu zůstane. „Jsme přesvědčeni, že Curavac i nadále bude německou společností, která úspěšně působí na mezinárodním trhu. Je správné, že jsme do této investice šli,“ dodal Altmaier.

Podle Asociace výzkumných farmaceutických společností probíhalo v květnu po celém světě více než 120 projektů na výzkum vakcíny proti koronaviru. Zapojeny do nich byly jak malé společnosti typu Curevac nebo Biontech (obě německé), tak velcí farmaceutičtí hráči jako Sanofi nebo GlaxoSmithKline. Curevac tento měsíc oznámil, že zahájí první klinické testování vakcíny proti koronaviru. Mladá biotechnologická společnost (založena v roce 2000) zaměstnává kolem 460 lidí a sídlí v německém Tübingenu.

Čtveřice evropských zemí se dohodla s AstraZenekou

Vstup spolkové vlády do společnosti vyvíjející vakcínu proti viru SARS-CoV-2 není ale jediným krokem, kterým si Německo chce dostupnost očkovací látky zajistit. Spolu s Francií, Itálií a Nizozemskem totiž uzavřelo smlouvu s britskou společností AstraZeneca na dodávku nejméně 300 milionů dávek vakcíny proti koronaviru. S odkazem na Spolkové ministerstvo zdravotnictví to uvedl deník Deutsches Ärzteblatt.

Úřad Jense Spahna (CDU) rozhodnutí zdůvodnil tím, že vakcína by mohla být dostupná ještě před koncem tohoto roku. „Mnoho zemí si už vakcíny s předstihem zajistilo. Evropa ale dosud ne,“ řekl Jens Spahn před podpisem zmíněné smlouvy. „Rychlé a koordinované jednání skupiny členských států vytváří přidanou hodnotu pro všechny občany Evropské unie v krizi, které čelíme,“ dodal.

Podobnou smlouvu AstraZeneca už uzavřela se Spojenými státy, Velkou Británií a Indií. Těmto třem zemím má dodat až 1,7 miliardy dávek. Vakcíny, které si společně objednaly Německo, Nizozemsko, Francie a Itálie, by po dodání rozděleny podle velikosti populace jednotlivých zemí. AstraZeneca dokonce odhadla, že by mohla dodat až 400 milionů dávek.

Petr Musil