Virolog Christian Drosten: Německo se může druhé vlně koronavirové nákazy vyhnout

Pokud se identifikuje ohnisko, je podle virologa Christiana Drostena efektivnější umístit všechny kontakty do karantény než plošně testovat. A stačí na týden. Foto: YouTube/Bundespresstkonferenz

Podle předních německých virologů Christiana Drostena a Hendrika Streecka se Německo může druhé vlně epidemie viru SARS-CoV-2 může vyhnout. Chování patogenu prý už známe daleko lépe než před třemi měsíci, a tak jsme schopni reagovat včas bez nutnosti uplatňovat plošná opatření.

Christian Drosten v rozhovoru pro deník Der Spiegel uvedl, že Německo má teoreticky šanci případné druhé vlně epidemie zcela předejít. „Známe tu nemoc mnohem lépe, víme, jak se šíří. Navíc víme, že ji dnes roznáší jen velmi málo lidí v takových podmínkách se její šíření mnohem snáze monitoruje a mnohem efektivněji se tomu dá čelit,“ řekl virolog z berlínské kliniky Charité.

Pokud by bylo identifikováno nějaké nebezpečné ohnisko, vláda může rychle přijmout opatření, která zacílí právě na konkrétní oblast. Nebude tak nutné doslova „vypínat“ celou zemi, jako si to do značné míry vyžádala vlna první. Dokonce prý ani nebude nutné okamžitě testovat každého, kdo jen trochu zakašle.

Inkubace i nakažlivost je kratší, než jsme předpokládali

„Jde spíše o pochopení toho, kde a za jakých okolností vzniká ohnisko. Soustředit se na to, zda nám někde něco neuniklo, něco jsme nepřehlédli. Máme dnes nové matematické modely, které jasně ukazují, že pokud se nám podaří ohnisko identifikovat, otestování všech nám nepomůže. Místo toho je efektivnější všechny kontakty jednoduše umístit do karantény. Ne ale na 14 dní, stačí něco málo přes týden,“ myslí si Drosten. Podle něho je inkubační doba i období, kdy je přenašeč infekční, o něco kratší, než si virologové na začátku epidemie mysleli.

Christian Drosten rovněž v rozhovoru uvedl, kde ještě ve vztahu ke koronaviru tápeme nebo nemáme příliš jasno. „Nejvíce nejasností máme v tom, proč nakažené děti nemají téměř žádné příznaky. Nezdá se, že by to bylo tím, že se v jejich útrobách usídlila menší dávka viru a nevěřím ani vysvětlení, že by to bylo tím, že by virus napadal méně receptorů v jejich nosní sliznici,“ řekl německý virolog. Druhou velkou neznámou pak je, která vakcína bude ta nejlepší.

Kromě toho bychom se měli prý také zaměřit na objasnění toho, zda nakažlivost viru bude v čase růst, nebo naopak klesat. „A také jak by to vypadalo, kdyby se virus stal smrtelnějším. To jsou věci, které dnes vůbec netušíme a nechci být pesimistou, ale během epidemie španělské chřipky virus zmutoval a vrátil se v zimních měsících,“ dodal Drosten.

Klíčové bylo omezení velkých akcí

Podobný názor na možnost druhé vlny koronaviru v Německu má bonnský virolog Hendrik Streeck. Ani on si nemyslí, že by případná druhá vlna dostala Německo na kolena. Podle něho je pravděpodobnější, že se budou objevovat lokální ohniska, v nichž by bylo možné rychle a efektivně zasáhnout. „Možná se objeví na podzim, ale nemyslím si, že uvidíme druhou vlnu, která nás ohromí a ochromí,“ řekl Streeck v rozhovoru pro portál RND.de.

Podle něho má Německo dobré vyhlídky, aby udrželo virus pod kontrolou. Rozhodující bude regulace nebo zákaz významných společenských akcí s účastí velkého počtu osob. „To byla prevence, která podle všeho zafungovala vůbec nejvíce,“ uvedl šéf Virologického ústavu v bonnské Fakultní nemocnici.

Za hlavní zbraň pak považuje vakcínu, jejíž vývoj je momentálně pod drobnohledem po celém světě. Někteří kandidáti na účinnou látku se nacházejí v počátečních fázích klinických studií, ale Streeck ohlášení efektivní vakcíny v tomto roce už neočekává.

A nejen to. Podle Streecka bychom měli být připraveni také na variantu, že lidstvo ani žádnou vakcínu mít k dispozici nebude. „Proti HIV bylo navrženo více než pět stovek vakcín, ale žádná nefungovala. Je dost dobře možné, že virus s námi už zůstane a my musíme být připraveni se s tím vypořádat,“ uzavřel Hendrik Streeck.

„R“ překročilo jedničku

Určité vrásky na čele virologů a epidemiologů se možná začnou brzy zase objevovat. Německý Institut Roberta Kocha, který je považován za nejvyšší epidemiologickou autoritu v zemi, totiž oznámil, že v posledních dnech v Německu došlo k růstu ostře sledovaného reprodukčního koeficientu, jenž se označuje písmenem R. Jeho hodnota říká, kolik lidí v průměru virem nakazí jeden nakažený člověk.

Zatímco ještě před týdnem se jeho hodnota pohybovala mezi 0,6 a 0,7, počátkem června se přehoupl přes jedničku. Podle portálu RND.de byla hodnota R v pondělí 1. června na úrovni 1,2. Nad jedničkou, která je klíčovou hodnotou, se reprodukční koeficient v Německu nacházel naposled 2. dubna. Na počátku června je hodnota R ještě o něco vyšší. Nyní je tedy otázkou, zda jde o krátkodobý výkyv nebo obrat trendu. Ve druhém případě by to mohlo vést až k opětovnému rozdmýchání nákazy. Tedy k tomu, co si nikdo nejen v Německu nepřeje.

Petr Musil