Mimořádné odměny by zdravotníci měli dostat podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) i za druhou vlnu epidemie covidu-19. Nyní se podle něj jedná o tom, jakým způsobem budou hrazeny, řekl včera novinářům. Ministerstvo připravuje také změnu ve vyplácení kompenzace nemocnicím za péči o pacienta s covidem-19. Nově by měla být nižší, za celou dobu hospitalizace.
Tam, kde nemocnice nevyplatily zdravotníkům odměny dříve, dostali je z příspěvku státu k říjnové výplatě. Podle Blatného je to sice pozdě, ale nemyslí si, že by to šlo udělat dříve. Jedná se podle něj odměnách za druhou vlnu a jakým způsobem budou realizovány. „Jestli podobným způsobem nebo jiným, například skrze platby ze zdravotního pojištění. Určitě je vůle, aby i kompenzace za tu druhou vlnu, která byla ještě složitější než ta první, přišla,“ uvedl.
Zdravotníci v nemocnicích akutní a lůžkové péče dostali za období od března do května 75.000 korun, pokud mají celý úvazek. Nezdravotníkům náležela odměna 30.000 korun. Celkem na ně vláda schválila 11,5 milionu korun. Jak vysoké budou částky tentokrát, je podle ministra předčasný dotaz.
Úhradová vyhláška, kterou ministerstvo rozděluje peníze ze zdravotního pojištění, pro příští rok počítá s růstem platů zdravotníků o deset procent. Průměrný měsíční výdělek lékaře v akutní lůžkové péči by měl podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky zveřejněných letos dosáhnout 88.312 korun, zdravotní sestry 47.498 korun. Průměrná mzda v celém Česku činila ve druhém čtvrtletí letošního roku 34.271 korun. Ve státních zařízeních jsou odměny až o 10.000 korun měsíčně vyšší než v krajských, městských či soukromých.
Nemocnice na základě kompenzační vyhlášky dostávají od zdravotních pojišťoven za péči o pacienty na jednotkách intenzivní péče asi 413.000 korun za týden navíc k běžné úhradě a na standardním lůžku asi 16.000 korun za týden, uvedl server Seznam Zprávy.
„Kompenzace byla připravena na jaře, kdy v nemocnicích ležely desítky, nikoliv stovky nebo tisíce pacientů. Byla dána tím, že nemocnice musely uvolnit celou kapacitu a vymístily celá oddělení, kde by jinak ležely desítky pacientů, aby jich tam leželo jenom několik,“ řekl k tomu ministr Blatný.
Podle něj nemocnicím výrazně stouply nároky na personál a toto byla oprávněná snaha to kompenzovat. „Ve chvíli, kdy nebyly schopné vydělávat standardní péčí, tak toto byl jediný způsob, jak je udržet v chodu,“ dodal.
Byl podle něj navržen nový kompenzační systém. „Nebude se jednat o denní bonifikaci, jak tomu bylo doposud, ale o bonifikaci na jednotlivý případ, bez ohledu na to, jak dlouho ten člověk v nemocnici na lůžku pobývá,“ uvedl.
V nemocnicích je nyní asi 6500 lidí s covidem-19, z nich asi 900 potřebuje intenzivní péči. V době největšího náporu od 3. do 6. listopadu jich bylo více než 8200. Ještě na konci září byla v nemocnicích tisícovka hospitalizovaných s covidem-19, v červnu a červenci jen desítky. Maximální jarní počet byl na začátku dubna 422 nakažených.
-čtk-
