Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) plánuje na první únorový den virtuální setkání s předsedy vlád jednotlivých spolkových zemí. Spolu s kancléřkou Angelou Merkelovou s nimi chce probrat nepříliš uspokojivou situac v očkování proti koronaviru. Konference by se měli zúčastnit také zástupci výrobců vakcín.
Na pondělí 1. února ve 14 hodin je naplánována videokonference za účasti spolkové kancléřky Angely Merkelové, dalších ministrů spolkové vlády, včetně ministra zdravotnictví Jense Spahna, premiérů a premiérek zemských vlád a zástupců výrobců vakcín proti koronaviru. Na programu má být jednání o neutěšenému vývoji očkování. S odkazem na informace ze Spolkového ministerstva zdravotnictví to uvedl deník Deutsches Ärzteblatt.
„Na tomto setkání budeme hovořit o situaci, cílech a dalších krocích, aby Evropa získala svůj spravedlivý podíl. Pozveme také farmaceutický průmysl a výrobce vakcín v Německu,“ uvedl Jens Spahn ve čtvrtek dopoledne na svém twitterovém účtu. Po výrobcích bude spolkový ministr zdravotnictví požadovat vysvětlení, jak složitá produkce očkovací látky je.
Potrvá očkovací krize do Velikonoc?
„Výrobu vakcíny nelze vybudovat za čtyři týdny. Pokud se to podaří za pár měsíců, bude to velmi rychlé. Jednoduše proto, že musí být dosaženo vysoké kvality, aby vakcína dostatečně chránila občany,“ dodal Spahn. Podle něho lze jedině diskusí zjistit, jak lze spolupráci mezi státem a farmaceutickým průmyslem zlepšit ku prospěchu všech.
Spahn rovněž varoval, že pokud se Německu nepodaří vyřešit současný nedostatek očkovací látky, čeká zemi „nejméně deset těžkých týdnů“. Je tak podle něho nejvyšší čas vyvinout veškeré společné úsilí, aby se Německo z hrozícího zhoršení koronavirové krize vymanilo. „Za deset týdnů, tedy začátkem dubna, budou Velikonoce,“ připomněl spolkový ministr zdravotnictví.
Šéf zdravotnického rezortu uspořádáním videokonference vyhověl požadavků některých zemských premiérů. Například předsedkyně vlády spolkové země Porýní-Falc Malu Dreyerová či braniborský premiér Dietmar Woidke už před časem navrhovali, aby se političtí reprezentanti na téma očkování sešli a poradili.
Proti jednání s politiky se však tehdy vyslovil předseda Spolkové asociace farmaceutického průmyslu Hans-Georg Feldmeir. „Akutní problémy nejsou politického, nýbrž regulačního a technologického rázu. Na otázky s tím spojené by nebylo možné na jednání s politiky nalézt odpovědi,“ uvedl Feldmeier podle deníku Deutsches Ärzteblatt.
AstraZeneca jen do 64 let věku
Německo si přitom vakcinaci ještě navíc částečně zkomplikovalo samo. Tamní Stálá očkovací komise (STIKO – Ständige Impfkommission) při Institutu Roberta Kocha totiž vydala doporučení, aby se vakcínou proti koronaviru z dílny britské farmaceutické společnosti AstraZeneca očkovali pouze lidé do věku 64 let včetně.
Komise stanovisko vydala bez ohledu na výrok Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), který se očekává během pátku 29. ledna. Spekuluje se totiž, že vakcína od AstraZeneky má nedostatečně vysokou účinnost pro skupinu obyvatelstva ve věku 65 a více let.
Vzhledem k nedostatečným údajům o účinnosti vakcíny AstraZeneky u lidí nad 65 let věku STIKO uvedla, že vakcína by „měla být nabízena prioritně pouze lidem ve věku od 18 do 64 let“. S odkazem na Komisi to uvedl portál Ärzte Zeitung.
Podle deníku Handelsblatt by účinnost vakcíny z dílny firmy AstraZeneca, která byla vyvíjena v součinnosti s Oxfordskou univerzitou, měla být u lidí starších 65 let pouze osmiprocentní. AstraZeneca však tuto informaci označila za nepravdivou.
Petr Musil
