Jedna sestra odpovědná za dlouhodobou péči se v německých domovech stará v průměru o 1,73 klienta. Spolková vláda plánuje dosáhnout personálního poměru na hodnotě 1:1,52. Foto: Pixabay

Německé pečovatelské domy žádají rychlé prosazení reformy financování dlouhodobé péče

Nadace Evangelische Heimstiftung, největší přispěvatel domovům s pečovatelskou službou v Bádensku-Württembersku požaduje co nejdřívější zavedení reformy financování dlouhodobé péče. Platby klientů za péči jsou prý totiž už neúnosně vysoké.

Reforma systému pojištění sociální péče je přitom víceméně připravena. Nadace Evangelische Heimstiftung se podle deníku Deutsches Ärzteblatt odvolává na klíčové body reformy, které spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) předložil loni na podzim.

Nejvyšší měsíční platby za pobyt v domovech s pečovatelskou službou dosahují v Bádensku-Württembersku bezmála 3100 eur (asi 80 tisíc korun), měsíční průměr v této spolkové zemi pak činí 2405 eur (přes 62 tisíc). Celoněmecký průměr pak přesahuje dva tisíce eur (přes 53 tisíc korun).

Podle výkonného ředitele nadace Evangelische Heimstiftung Bernharda Schneidera jsou platby klientů těchto zařízení tak vysoké proto, že za posledních sedm let výrazně vzrostly personální náklady, a to na více než 58 tisíc eur ročně (asi 1,37 milionu korun) na jednoho pracovníka pečovatelských domovů.

Zastropování příspěvků na péči

Zároveň s tím došlo ke zhoršení takzvaného personálního poměru na 1:1,73. To znamená, že jedna sestra odpovědná za péči se stará v průměru o 1,73 klienta pečovatelského zařízení. Podle Schneidera přitom spolková vláda v jednom ze svých strategických plánů pro ošetřovatelskou péči počítá s dosažením personálního poměru na hodnotě 1:1,52.

„Pokud by došlo k naplnění tohoto cíle, všechny spolkové země by se s personálními náklady na péči dostaly tam, kde jsme dnes my,“ varoval Schneider. „Z našeho pohledu je tedy nyní naléhavě nutné, řešit výši plateb klientů za péči politickou cestou,“ dodal.

V základních bodech reformy financování dlouhodobé péče Jens Spahn mimo jiné navrhuje, aby došlo k zastropování spoluúčasti na nákladech na péči na 700 eur měsíčně (asi 18 tisíc korun). Klienti by navíc tuto částku platili jen tři roky, poté by jim tento příspěvek na péči byl odpuštěn. Takové zafixování by Bernhard Schneider uvítal.

Příspěvek na investiční náklady

Ve třetím čtvrtletí loňského roku dosahovala průměrná platba klientů zařízení s pečovatelskou službou v Německu 2076 eur (jak již bylo uvedeno). Na samotnou péči ale nejde celá tato suma, nýbrž průměrně 794 eur (zde Spahn navrhuje 700eurový strop). Dalších 774 eur představují náklady na ubytování, 453 eur jsou investiční náklady a 55 eur je příspěvek na zvyšování kvalifikace pracovníků v pečovatelských zařízeních.

Dalším prvkem Spahnovy reformy je příspěvek spolkových zemí na investiční náklady pečovatelských domů ve výši 100 eur měsíčně na každého klienta. Investiční náklady totiž dnes často na svých bedrech v plné výši nesou právě klienti. Navrhovaný příspěvek na investiční náklady by spolkové země vyšel asi na jednu miliardu eur ročně (necelých 26 miliard korun).

Nejen peníze

Reforma bude znamenat také zvýšení personálních nákladů. Jens Spahn totiž při předložení klíčových bodů reformy uvedl, že vláda bude hledat způsob, jak zvýšit finanční ohodnocení u služebně starších pečovatelů.

Není to ale jen způsob rozdělování peněz na financování péče, co Spahnova reforma řeší. V dokumentu se také hovoří například o zvyšování kvalifikace pracovníků a přenesení větších pravomocí i odpovědnosti při vykonávání ošetřovatelské péče. Reforma by měla začít nabíhat postupně prostřednictvím schvalování klíčových zákonů. Ty, které upravují výši příspěvků na péči, by měly začít platit už v polovině tohoto roku.

Petr Musil