Neděle, 11. dubna, 2021

Některé nemocnice loni zastavily transplantace ledvin od živých dárců

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Některá transplantační centra loni kvůli pandemii koronaviru nedělala transplantace ledvin od žijících dárců, nechtěla ohrozit jejich život. ČTK to řekl Vladislav Třeška, předseda České transplantační společnosti a přednosta Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. V neděli uplyne 55 let od první úspěšné transplantace ledviny v tehdejším Československu. Od té doby lékaři v Česku udělali přes 13.400 transplantací ledvin. Podle Třešky je čekací doba na tento zákrok kolem 90 dnů a patří k nejkratším v Evropě.

Novou ledvinu dostalo v minulých letech zhruba 450 až 500 lidí ročně. Transplantace od živých dárců tvořily asi desetinu. Loni ale poklesl jak celkový počet transplantací ledvin, bylo jich 443, tak podíl živých dárců, ten tvořil asi šest procent. Podle Třešky se v některých transplantačních centrech odběry od živých zcela zastavily. „Dárce je zdravá osoba a jeho nemocniční nákaza koronavirem by mohla vést ke zbytečným až život ohrožujícím komplikacím,“ uvedl Třeška. Podle údajů Koordinačního střediska transplantací loni ani jednu transplantaci od živého dárce neudělaly v centrech v Brně, Motole, Ostravě a Olomouci.

Za 55 let, kdy se ledviny v Česku transplantují, udělaly tyto operace podle Třešky obrovský pokrok. Průměrná střední doba, po kterou transplantované ledviny fungují, je podle Třešky kolem 14 let a 85 procent příjemců s transplantovanými ledvinami žije minimálně pět let.

Zvyšuje se také počet transplantací u lidí se selháním funkce ledvin, kteří ale ještě nemusejí docházet na dialýzu. Výsledky transplantací u těchto nemocných jsou podle Třešky výborné. „Umožnila to skutečnost, že čekací doba na transplantaci ledvin je v ČR velmi krátká, kolem 90 dní a patří vůbec k nejkratším v Evropě,“ konstatoval Třeška. Pro srovnání v zemích sdružených do organizace Eurotransplant, která koordinuje transplantace orgánů například v Rakousku, Belgii, Německu či Maďarsku, se čekací doba podle Třeška pohybuje kolem tří let.

K významnému posunu došlo podle Třešky rovněž v technice odběru od živých dárců. Ty se v současnosti dělají především laparoskopicky. Rozvíjí se také takzvané duální transplantace, kdy příjemce dostane dvě ledviny, protože jedna není tak kvalitní. „Došlo k významnému posunu ve věku dárce – dnes průměrný věk je kolem 50 let, a příjemce, kdy není výjimkou transplantovaný nemocný s věkem vyšším 70 let,“ vyjmenoval další pokroky Třeška.

Transplantace ledvin dělá v Česku sedm center, největším je Institut klinické a experimentální medicíny v Praze (IKEM). Ten podle své mluvčí Markéty Šenkýřové udělal od začátku těchto operací do konce letošního února celkem 7096 transplantací ledvin. V IKEM také vedli centrální registr do té doby, než v roce 2003 vzniklo Koordinační středisko transplantací (KST). Podle údajů IKEM se v Česku od roku 1966 do konce roku 2014 udělalo 10.536 transplantací ledvin. Od roku 2015 do konce letošního února jich je ve statistikách KST dalších 2909, celkem tedy 13.445.

Transplantace ledvin v letech 2010-2020

rokpočet transplantací ledvin celkemod zemřelých dárcůod živých dárců
201036434717
201136032040
201243236171
201346037783
201450744463
201545340053
201645841246
201746941851
201850846147
201951046149
202044341528

Zdroj: Koordinační středisko transplantací

-čtk-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY