Český onkologický institut za sedm miliard korun má do konce roku 2026 stát v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Na tiskové konferenci to včera potvrdil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Ze všech původně zvažovaných variant vyšla tato podle něj nejlépe. Nyní se připravuje studie proveditelnosti, která by měla dořešit takové technické detaily jako změna stavební dokumentace. Původně plánovaný projekt traumacentra za stejnou částku se zatím realizovat nebude. Podle ředitele nemocnice Petra Arenbergera na něj teď nejsou peníze.
Český onkologický institut, projekt moderní komplexní onkologické nemocnice za necelých sedm miliard korun a česká varianta Masarykova onkologického ústavu v Brně, se bude stavět v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Včera to na tiskové konferenci potvrdil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Budova vyroste do pěti let na místě, kde se již od roku 2009 plánuje výstavba nového traumacentra. Tam se měla původně soustředit značná část provozu nemocnice, v současnosti rozesetého v řadě postarších a mnohdy nevyhovujících pavilonech. Shodou okolností se i v tomto případě počítalo s investicí ve výši sedmi miliard korun.
„Musíme realisticky vycházet z toho, že peníze jsou nyní na institut. Budeme se však snažit, aby traumacentrum nebylo upozaděno. Jakmile budou další prostředky k dispozici, budeme v něm pokračovat,“ řekl novinářům ředitel nemocnice a bývalý ministr zdravotnictví Petr Arenberger. Ten přitom při svém nástupu do funkce před dvěma lety projekt traumacentra uvedl jako jednu ze svých hlavních priorit. Sám premiér Andrej Babiš tehdy před novináři slíbil, že potřebné peníze bude hledat. „Ohromnou logiku“ mělo vinohradské traumacentrum, jež se mělo stát největším v ČR, i podle Adama Vojtěcha, který v té době projekt zaštítil jako ministr zdravotnictví.
„Český onkologický institut určitě chceme zrealizovat,“ prohlásil nyní ministr. Na jeho úřadě proto již vznikla pracovní skupina vedená ředitelem Fakultní nemocnice u svaté Anny a bývalým náměstkem ministra Vlastimilem Vajdákem. Aktuálně připravuje podklady pro vypsání studie proveditelnosti na objekt, jehož provoz musí být spuštěn do konce roku 2026. Jinak Evropská unie vynaloženou investici České republice neproplatí.
Efektivní a dynamické řešení
Se vznikem Českého onkologického institutu počítá Národní plán obnovy. Za ambiciózním nápadem stojí onkogynekolog a vedoucí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Cibula. Podle něj jsou miliardy, které nyní míří z Bruselu na obnovu ekonomik evropských zemí zasažených covidovou pandemií historickou příležitostí, jak úroveň onkologické péče v ČR posunout na vyšší úroveň. „Jde o onkologickou nemocnici, která poskytuje onkologickému pacientu kompletní péči,“ vysvětluje Cibula. Pacient tak vstoupí do jedné budovy, v níž se mu dostane všech potřebných vyšetření a zákroků. Celá péče bude uspořádána do mezioborových týmů (pro nádory prsu, kůže, střevní nádory apod.), které se budou „svým“ pacientům věnovat od začátku až do konce. „Je to efektivní řešení s maximálním využitím lidských zdrojů, prostor i přístrojů,“ uvedl Cibula.
Součástí projektu je také pavilon preventivní a podpůrné péče, která je podle Cibuly stejně důležitá jako onkologická léčba. Institut se dále zaměří na vědecký výzkum a výuku. Část prostoru by měly získat pro své aktivity i pacientské organizace, které jsou podle lékaře „nedílnou součástí fungování takovéto onkologické nemocnice.“
„Onkologická péče je velmi dynamická, rychle se mění. Poskytovatel na to potřebuje flexibilně reagovat. V rámci velké nemocnice to není tak jednoduché, v onkologickém institutu to bude mnohem jednodušší,“ dodává Cibula.
Zapojit se budou muset všichni
Projekt onkologického institutu se již dříve setkal s nelibostí vedení České onkologické společnosti (ČOS) nebo Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky (SROBF). Obě, ač aktuálně připravují nový národní onkologický plán, o přípravě projektu původně vůbec nevěděly. Podle nich jde o nesystémový návrh vzhledem k existenci funkční sítě komplexních onkologických center. České zdravotnictví navíc na takový institut nemá podle nich kapacity personální ani finanční.
Adam Vojtěch však ujistil, že usiluje o nalezení shody i s těmito odborníky na tom, jak by měl institut fungovat a jakou péči poskytovat. „Reálně se budou muset nakonec zapojit všichni. Budeme se snažit sjednotit názory a najít průsečík. Debata už probíhá v rámci pracovní skupiny pod paní náměstkyní Martinou Vašákovou. Chceme do toho onkologickou společnost maximálně zapojit,“ uvedl ministr.
Projekt institutu podpořil i Marek Svoboda, ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně, zatím první a největší onkologické nemocnice v České republice. I jeho zařízení získá z Národního plánu obnovy nemalé finanční prostředky na výstavbu centra onkologické prevence a centra pro inovativní a preventivní poradenství. „Rád podpořím jakýkoli projekt na podporu onkologické prevence,“ řekl v této souvislosti novinářům v reakci na dotaz, zda se necítí být součástí předvolební kampaně premiéra Babiše. Pro něj je totiž boj proti rakovině dlouhodobě velké téma.
„ČR potřebuje program boje proti rakovině. My jsme připraveni ho realizovat a doufáme, že nová vláda v tom bude pokračovat,“ řekl novinářům sám Andrej Babiš. Je skutečností, že do oblasti onkologie šlo od roku 2017 zhruba pět miliard korun z národních i evropských peněz. V plánu je využít dále kolem dalších dvou miliard z evropského programu ReactEU na přístrojové vybavení a z již zmíněného Národního plánu obnovy deset miliard korun na posílení onkologické prevence a péče.
Helena Sedláčková
