Německo stojí na prahu čtvrté vlny pandemie, ale pohled na závažnost její hrozby se změnila. Důvodem je především očkování. Foto: Pixabay

Německo změní kritéria pro protiepidemická opatření. Už se nebude řídit sedmidenní incidencí

Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn předloží vládě návrh na změnu zákona o ochraně před infekcemi. Chce z něho vypustit jeden z parametrů, pomocí něhož kabinet nastavoval protiepidemická opatření. Charakter epidemie se změnil a je prý třeba se orientovat na jiné ukazatele.

Hodnota sedmidenní incidence měřená počty nových případů nákazy koronavirem na 100 tisíc obyvatel se v uplynulém týdnu dostala na úroveň 56. V takové případě zákon o ochraně před infekcemi nařizuje přijetí komplexních ochranných opatření, která mají účinně omezit šíření koronavirové infekce.

Taková opatření by se týkala například sportovních a kulturních akcí, oblasti gastronomie nebo cestování. Jenže podle vlády Spolkové republiky Německo nastal čas na změnu. Kancléřka Angela Merkelová a spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (oba CDU) začátkem týdne oznámili, že příslušný zákon je třeba přizpůsobit nové situaci a odpovídajícím způsobem změnit.

Je třeba se přizpůsobit novému charakteru epidemie

Spolkové ministerstvo zdravotnictví bylo pověřeno vypracováním legislativního návrhu. Podle deníku Ärzte Zeitug to oznámil mluvčí spolkové vlády Steffen Seibert. Vláda by měla o návrhu rozhodnout co nejdříve, aby mohl putovat k posouzení a eventuálnímu schválení do Spolkového sněmu. Nejbližší příležitost dolní komora německého parlamentu bude mít ve středu 1. září.

Konkrétně jde o vyškrtnutí sedmidenní incidence na hodnotě 50 v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, která slouží jako vodítko k přijetí či rušení protiepidemických opatření. Jenže podle Spahna i některých členů spolkové vlády je parametr jako takový již zastaralý. „Sedmidenní incidence na hodnotě 50 je fakticky minulostí,“ řekl Spahn pro televizní stanice ARD a ZDF.

Hlavním důvodem, proč Jens Spahn chce změnu prosadit, je změna ve struktuře populace. Zatímco ještě na počátku tohoto roku se vycházelo z nízkých počtů naočkované populace, míra proočkovanosti je nyní mnohem vyšší, a tak už prý incidence jako tvrdý parametr pro řízení pandemie ztratila smysl. „Proto navrhuji ji ze zákona co nejrychleji odstranit,“ uvedl Spahn.

Hospitalizace namísto incidence

Namísto sedmidenní incidence chce Jens Spahn do zákona prosadit jiný parametr, který by přesněji vystihoval závažnost pandemie. Tím má být míra hospitalizace, tedy počet pacientů, kteří byli s covidem přijati k ošetření v nemocnici, a to za sedm dní v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Když Německo zažívalo nejhorší průběh pandemie, takto vyjádřená míra hospitalizace dosahovala hodnoty dvanáct.

Taková hodnota by ale podle Spolkového ministerstva zdravotnictví byla pro přijímání protiepidemických opatření už příliš vysoká. Pro stanovení konkrétní úrovně by se musely vzít v potaz regionální podmínky, například počty lůžek intenzivní péče na klinikách v městských aglomeracích versus v méně osídlených oblastech a podobně.

Přestože sociální demokraté (SPD) návrh svých koaličních partnerů z CDU/CSU obecně podporují, zlobí se, že jim ho vlastně „ukradli“. „CDU a CSU opakovaně odmítly pokusy SPD o odstranění zmíněného parametru,“ uvedlo vedení SPD. Sociální demokraté prý a nutnost změn v zákoně o ochraně proti infekcím upozorňovali řadu měsíců.

Podle zdravotnické expertky parlamentní frakce SPD Sabine Dittmarové by ale sedmidenní incidence nových nákaz neměla být zcela vymazána ze zřetele. „Její hodnota by měla zůstat součástí něčeho jako systém včasného varování,“ uvedla Dittmarová.

Sledujte více parametrů, radí odborníci

S navrhovanou změnou parametru, podle níž by se měla vláda pokoušet řídit pandemii, souhlasí také Spolková asociace lékařů zdravotních pojišťoven (KBV – Kassenärztliche Bundesvereinigung). Její předseda Andreas Gassen označil Spahnův návrh jako krok správným směrem. „Aby bylo možné adekvátně posoudit situace a odvodit možnosti politických rozhodnutí, je třeba zavést další klíčové parametry,“ uvedl pro deník ÄrzteZeitung.

Podle Gassena je klíčovým údajem zejména obsazenost lůžek intenzivní péče covid pozitivními pacienty. Vedle toho by sledoval také například regionální proočkovanost nebo věkovou strukturu nakažených, aby bylo možné získat komplexní obraz o vývoji epidemie.

S nutností monitorovat mix různých parametrů souhlasí také profesor infektologie a člen Spolkového sněmu za Svobodné (FDP) Andrew Ullmann. „Pokud se spolková vláda zaměří pouze na míru hospitalizace, bude to fatální. Tento údaj sám o sobě není vhodný k tomu, aby se o epidemii dalo uvažovat s dostatečným nadhledem,“ uvedl Ullmann pro Ärzte Zeitung.

Petr Musil