V Německu se rozproudila diskuze o zásobování tamního trhu léky. Foto: koláž ZD

Němečtí politici opět řeší příčiny nedostatku léků. Dohody o slevách za to nemohou, tvrdí vládní koalice

Už za necelých sedm týdnů se v Německu otevřou volební místnosti pro hlasování do Spolkového sněmu. A politici vytáhli jedno z tradičních témat, kterým je problematika zásobování německého trhu léky. Německo totiž, podobně jako další země nejen v Evropě, trpí jejich nedostatkem. Opozice je přesvědčena, že na vině jsou dohody o slevách mezi výrobci a zdravotními pojišťovnami. Vládní koalice CDU/CSDU a SPD to odmítá.

Debatu na téma nedostatek léků ve Spolkovém sněmu rozproudila poslankyně a expertka na zdravotnictví Levice (Die Linke) Sylvia Gabelmannová. V písemné interpelaci na vládu se mimo jiné podivovala nad zjištěním spolku ProGenerika, podle něhož jsou údajně dodávky některých léků na německý trh v rukou jediného nebo několika málo výrobců.

Gabelmannová uvedla, že za produkci 17 účinných látek pro všechny pojištěnce v systému zákonného zdravotního pojištění (GKV – Gesetzliche Krankenversicherung) je zodpovědný pouze jediný výrobce. Podle ní například 99,4 procenta osob ze systému GKV závisí na jediném výrobci antiemetického metoklopramidu (lék používaný při tišení nevolností a zvracení, také například vyvolaných chemoterapií). O interpelaci informoval deník Ärzte Zeitung.

„Pokud by tento výrobce selhal, žádný jiný ho v krátkém čase není schopen zastoupit a zahájit výrobu alternativního přípravku,“ kritizovala Gabelmannová. Podle ní se stejné riziko týká dalších 104 účinných látek, kdy jediný výrobce odpovídá za jejich zajištění pro více než polovinu pojištěnců v rámci systému GKV. „Jde o nebezpečné zúžení trhu,“ dodala politička.

Dohody o slevách za nedostatek nemohou, tvrdí ministerstvo

Jenže s tímto hodnocením situace projevil nesouhlas poslanec vládní CDU a státní tajemník Spolkového ministerstva zdravotnictví Thomas Gebhart. Gabelmannové sdělil, že nejde o zúžení trhu, nýbrž o neporušení konkurence mezi dodavateli. Odkázal na skutečnost, že generické léky dodává na německý trh pět až devět výrobců (podle konkrétního druhu léčivého přípravku), a v některých případech existují ještě dovozci, kteří výběr léků na německém trhu rozšiřují.

Podle Gabelmannové jde ale pouze o kouřovou clonu vlády a jako hlavní příčinu nedostatku léků na německém trhu označila dohody o slevách mezi výrobci léků a zdravotními pojišťovnami. Přitom by vláda proti nim mohla a měla účinně bojovat. Ale i tuto tezi Ghoma Gebhart odmítl s tím, že loni bylo 70 procent veškerých dohod o slevách sjednáno se dvěma nebo třemi výrobci či dovozci daného léku, nebo dokonce jako takzvaný open-house kontrakt.

Spolkové ministerstvo zdravotnictví navíc zdůrazňuje, že předpisy, které mají za úkol pro slevové dohody nastavit pravidla, byly v poslední době několikrát zpřísněny. V srpnu 2019 byla do zákona o posílení dodávek léčiv přidána pasáž, podle níž musí zdravotní pojišťovny při sjednávání kontraktů zohlednit nejen různorodost výrobců, ale také záruku nepřetržitého zásobování léky po celou dobu trvání dohody. Od března 2020 mají dokonce německé lékárny možnost zvolit alternativu za nedostupný lék, na který se vztahuje smlouva o slevě.

Mírné loňské zlepšení

Tezi o slevových dohodách coby hlavní příčině nedostatku léků na německém trhu se už loni v únoru snažila vyvrátit Asociace německých zdravotních pojišťoven (GKV – Spitzenverband). Podle ní jsou problémy s dodávkami celosvětovým fenoménem a jsou zcela nezávislé na nastavení zdravotnického systému, včetně jeho financování, v jednotlivých zemích.

Pravděpodobně nejhorším obdobím z hlediska dostupnosti léků na německém trhu byl rok 2019. Tehdy problémy se zásobováním pociťovalo alespoň jednou denně více než 90 procent německých lékáren. O tři roky dříve to bylo jen asi 40 procent lékáren. Vyplynulo to z výsledků průzkumu, který provedl Institut pro výzkum obchodu (IHF – Institut für Handelsforschung) sídlící v Kolíně nad Rýnem, o němž před necelými dvěma lety informoval Zdravotnický deník.

Loni se situace nepatrně zlepšila. Podle Německého lékárenského sdružení (DAV – Deutsches Apothekerverband) chybělo na pultech německých lékáren 16,7 milionu položek léčivých přípravků, což bylo o 1,3 milionu méně než v roce 2019. Největší potíže se zásobováním se týkaly léků na vysoký tlak, blokátorů žaludečních kyselin nebo léků proti bolesti. Německé lékárny v loňském roce prodaly celkem 643 milionů kusů léků na lékařský předpis, které byly hrazeny ze systému GKV.

Petr Musil