Úterý, 28. září, 2021

Německé zdravotní pojišťovny varují před finanční nejistotou, která číhá na zdravotnický systém

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Asociace německých zdravotních pojišťoven vyjádřila obavy z finančního výhledu na příští roky. Už za pár týdnů se totiž v Německu konají volby do Spolkového sněmu a dosud není rozhodnuto, jak mocnou finanční injekcí spolková vláda zdravotnický systém v roce 2022 posílí. Resumé má přijít až po zářijových volbách.

Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) podle listu Deutsches Ärzteblatt uvedl, že by se měl setkat se zástupci zdravotních pojišťoven nejdříve v polovině října. Tedy skoro tři týdny po všeobecném hlasování do Spolkového sněmu, které je naplánováno na 26. září. Ale může to být klidně i později. Záleží totiž na tom, jak volby dopadnou a jak složitá budou vyjednávání o složení budoucí spolkové vlády.

Asociace německých zdravotních pojišťoven (GKV – Spitzenverband) tento postoj kritizuje, protože se tak prý jen zbytečně bude prodlužovat nejistota, které pojišťovny musí čelit. Spolkové ministerstvo zdravotnictví ale kritiku odmítá. „Dodatečný příspěvek ke zdravotnímu pojištění ve výši 1,3 procenta z hrubé mzdy je stanoven zákonem. Ten je jistý,“ řekl pro Deutsches Ärzteblatt mluvčí Spahnova úřadu.

Nešlo rozhodnout do voleb, hájí se ministerstvo zdravotnictví

A teprve až na začátku října bude možné posoudit a rozhodnout, zda spolková vláda pošle do zdravotnického systému další peníze. Fakt, že se poslední zářijový víkend konají volby do Spolkového sněmu, na tom podle Spolkového ministerstva zdravotnictví nic nemění. „Teprve pak je možné předvídat vývoj výdajů zdravotnického systému, zejména nákladů nemocnic,“ dodalo ministerstvo.

Spahnův úřad rovněž argumentoval, že kabinet Angely Merkelové již do zákona prosadil příspěvek spolkové vlády do zdravotnického systému ve výši sedmi miliard eur (asi 178 miliard korun) jako dodatečnou dotaci fondům zdravotního pojištění, a to nad rámec pravidelných 14,5 miliardy eur (přes 368 miliard korun). Pokud by přesto peníze nestačily, je prý možné dotaci navýšit tak, aby nebylo nutné dále zvyšovat sazbu dodatečného příspěvku na zdravotní pojištění.

Spahn se snaží zbavit odpovědnosti, tvrdí některé pojišťovny

Jenže podle Volkera Hansena a Knuta Lambertina z dozorčí rady největší německé zdravotní pojišťovny AOK si zdravotnický systém nemůže dovolit spoléhat pouze na čestné slovo ministra zdravotnictví, že dodrží sliby, které vyřkl už dříve. „S ohledem na obtížnou finanční situaci zdravotních pojišťoven by k navýšení dotací ze spolkového rozpočtu mělo dojít rychle a závazně,“ řekli deníku Deutsches Ärzteblatt. Podle nich se Jens Spahn jasnému rozhodnutí vyhýbá.

Rovněž zástupci zdravotní pojišťovny IKK vnímají odklad rozhodnutí o dotaci zdravotnickému systému ze strany spolkové vlády jako nešťastný. Podle IKK jsou důležité konkrétní finanční závazky, na jejichž dodržení se dá spolehnout.

„Skutečnost, že se ministry nyní odklání od dříve nastolené cesty, je nesmírně znepokojivá. Nezbavuje to však politiky odpovědnosti,“ řeklo pro deník Deutsches Ärzteblatt předseda představenstva IKK Hans Peter Wollseifer. Ve střednědobém horizontu prý vláda nemůže veškerou finanční zátěž nechat pouze na zdravotním pojištění.

Dlouhodobá finanční neudržitelnost

Nevyřešená ale stále zůstává otázka dlouhodobé finanční udržitelnosti německého zdravotnického systému. Před necelými třemi měsíci totiž berlínský IGES Institut vydal studii, v níž německému zdravotnictví nevěští příliš růžovou budoucnost. Pokud totiž nenastane podstatná systematická změna, bude německému zdravotnictví do roku 2025 chybět 23 až 35 miliard eur (585 až 890 miliard korun) ročně.

Už v příštím roce prý bude v systému chybět 15,6 miliardy eur (skoro 400 miliard korun). Takovou sumu bude muset spolková vláda do fondu zdravotního pojištění poslat, aby zaplnila zvětšující se mezeru mezi příjmy, plynoucími z pojistného, a výdaji spojenými se zdravotní péčí, vypočítává IGES Institut.

Vědci nabídli i zdánlivě jednoduché řešení: zvýšit sazbu zákonného pojistného. Přesněji řečeno, doporučují zvýšit sazbu dodatečného příspěvku k základní sazbě zdravotního pojištění nejméně na 2,87 procenta z hrubých mezd. To je o 1,6 procentního bodu více, než činí současná sazba dodatečného příspěvku.

Petr Musil

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY