Sobota, 16. října, 2021

Telemedicína není teleshopping. Přináší úspory, ale má to svoje pravidla

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Zlepšení dostupnosti lékařské péče, zvýšení produktivity, efektivnější zapojení pacienta, epidemiologický přínos, prostor pro spoluúčast. To jsou hlavní výhody, které přináší zdravotnickému systému telemedicína, viděno očima poskytovatele ambulantní péče, tvrdí Václav Vachta, generální ředitel společnosti a předseda představenstva společnosti EUC. Aby však mohla být péče na dálku hrazena z veřejného zdravotní pojištění a rozšířit se do běžné praxe, musí dodržovat určitá pravidla.

Právě společnost EUC, která v ČR provozuje síť klinik, mamocenter a laboratoří, je jedním z průkopníků zavádění zdravotní péče na dálku do praxe v ambulantním sektoru v Česku. „Našimi ordinacemi prochází kolem milionu klientů. Pomocí telemedicíny chceme tento proces maximalizovat a co nejvíce zefektivnit,“ vysvětlil Vachta na kulatém stole Zdravotnického deníku k digitalizaci zdravotnictví a rozvoji eHealth.

Telemedicínu přitom nevnímá jako samostatnou disciplínu, ale obecně jako součást digitalizace zdravotnictví. „U nás jsme pro to převzali ve Švédsku používaný termín „digi-physical care“,“ doplňuje Vachta. Jde o péči, kdy se fyzický kontakt kombinuje s tím distančním.

Automatizovat procesy

V reálné praxi to znamená co nejvíce zautomatizovat procesy spojené s chodem zdravotnického zařízení. „Vstup do péče je plně automatizovaný. Pacient poskytne online informaci o svém problému a na základě toho se automaticky vytvoří strukturovaná anamnestická zpráva pro zdravotníka. Ten se tak může rychle zorientovat,“ popisuje ředitel EUC. Pak přichází na řadu klíčová fáze – triáž. „Tady pracují triážové sestry, jež nasměřují pacienta, kam je potřeba. Následuje chat nebo videokonzultace s lékařem či přímo fyzická návštěva. To je ideální stav, k němuž směřujeme,“ říká Vachta.

EUC k tomu využívá platformu švédské společnosti Doctrin, která se zaměřuje na digitální komunikaci pacienta s lékařem. Ta podle Vachty splňuje všechny požadavky kladené na zdravotnické prostředky, ochranu osobních údajů podle nařízení GDPR i kyberbezpečnost. Ve Švédsku ji užívá na čtyři miliony lidí, dostupná je i v Norsku a nově navázala spolupráci s britskou Národní zdravotní službou (NHS).

Schéma „digi-physical care“ podle EUC. Zdroj: EUC / Václav Vachta

Vyšší efektivita, nižší stres

Společnost Doctrin provedla nedávno analýzu provozu u jednoho ze svých klientů, stockholmské kliniky  Capio Ringen. „A dostali se k velmi zajímavým výsledkům,“ konstatuje Vachta. „V roce 2018, před zavedením automatizace, stála přede  dveřmi kliniky každé ráno fronta sto až 150 pacientů. Denně tam řešili kolem 400 telefonátů, přičemž dovolatelnost byla na 73 procentech. Akutní sloty se hned vyčerpaly,“ popisuje.

Po zavedení automatizovaného sběru informací od pacienta narostla produktivita kliniky, tj. obsluhy pacientů za hodinu, o 33 procent. Počet telefonátů se snížil o třetinu, dovolatelnost se zvýšila na 95 procent, termíny na neakutní sloty se zkrátily se tří týdnů na tři dny a počet pacientů se třemi a více návštěvami se snížil o dvacet procent. „A pro nás jako poskytovatele je zajímavá především informace, že se o pětinu snížila fluktuace personálu. Odstranil se totiž ten obrovský stres, který v zařízení obvykle panuje, když tam každý volá,“ konstatuje Vachta.

Zavádění automatizace do chodu zdravotnického zařízení však není podle Vachty nic jednoduchého. Pro lékaře i pacienty je to tak trochu vstup do neznámých vod. Sami pacienti mají velmi nízké povědomí o tom, co to vlastně telemedicína je, jak vyplývá z průzkumu agentury IPSOS, který provedla pro EUC letos v dubnu.

„Tento pojem znalo jen dvanáct procent respondentů, většinou z větších měst a s vyšším vzděláním. Přitom více než polovina z dotazovaných si na internetu hledá informace o zdravotních potížích. A dost tristní je skutečnost, že dvanáct procent si na základě informací z internetu volí způsob léčby svých potíží. To jsou špatné výsledky, které by větší rozšíření telemedicíny mohlo změnit,“ myslí si Vachta.

Přednášku Václava Vachty sleduje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (zcela vpravo) a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt

Začali jsme s pár nadšenci, postupně přibývají

Jednoduché to však podle Vachty není ani se zdravotníky. „Je to pro ně zcela nový styl práce. Během těch dvou let s covidem se sice již naučili některé věci řešit po telefonu, ale ten systém, tedy pět hodin na ordinaci, z toho dvě na akutní sloty, hodinu na administrativu a dvě hodiny na distanční péči, pro ně představuje velkou změnu,“ popisuje.

Takto zatím v síti EUC funguje jen několik ordinací, telefonních kontaktů mají vykázaných kolem deseti tisíc. „Začali jsme s nadšenci. Ale postupně získáváme ambasadory, kteří to otevřeně podporují, protože zjistili, že to funguje. A že si vždycky mohou pozvat pacienta k osobní konzultaci, když je to potřeba. Záleží na jejich rozhodnutí,“ doplňuje Vachta.

Lékaři na novém systému podle něj oceňují časovou úsporu, protože díky automatizaci procesů odpadají prostoje a společenské povídání. Dopad to však podle nich má i na kvalitu péče. Digitální asynchronní komunikace umožňuje lékaři i pacientovi si otázku či odpověď rozmyslet a lépe připravit. Lékař se může poradit s kolegou, je možné přiložit fotografii nebo video. Přínos to má i epidemiologický – nemocní lidé nemusí v řadě případů do ordinací, zůstávají doma a nešíří infekci dále.

Z dosavadních statistik vyplývá, že se na dálku řeší především nepříliš složité věci jako bolest v krku, bolest hlavy, střevní problémy, vyrážky či bolesti zad. „Ve výsledku to masově odklání tu jednodušší medicínu. A to v Česku, kde je návštěvnost ordinací na hlavu a rok v Evropě nejvyšší, není málo,“ říká Vachta. Nejvíce tyto služby využívají lidé ve věku mezi 20 až 40 lety, ale mezi pacienty se najdou i senioři.  A vykazují vysokou míru spokojenosti. „V online konzultaci čeká pacient na první kontakt zhruba deset minut. Fyzickou návštěvu lékaře potřebuje nakonec jen zhruba třetina pacientů. 34 procent konzultací končí vystavením receptu,“ popisuje ředitel EUC.

Vojtěch: Je to správná cesta

„Distanční forma péče je určitě správná cesta, která poveden k efektivitě,“ souhlasí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, sám velký zastánce telemedicíny (více jsme o tom psali například zde a zde). „Zejména pro chronické pacienty je to dobrá, byť stále doplňková, forma zdravotní péče. Reálný kontakt pacienta s lékařem zůstane nicméně nenahraditelný,“ dodává.

Podle Vojtěcha je však zapotřebí nastavit jasná pravidla, jak má péče na dálku fungovat. I tím se zabývá jím nově svolaná pracovní skupina pro telemedicínu. Ministerstvo se také v září připojilo k Memorandu o spolupráci pro elektronizaci zdravotnictví a telemedicínu. Jeho signatáři jsou další veřejnoprávní orgány, zdravotnická zařízení i zdravotní pojišťovny a iniciativa si klade za cíl rozvíjet a prohlubovat znalosti v této oblasti. Nedávno se k ní připojily i firmy prostřednictvím Aliance pro telemedicínu, digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb, v jejímž čele stojí prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký.

„Do budoucna bude nejspíše potřeba ještě doplnit definici do zákona o zdravotních službách. Jeho novelu jsme začali připravovat, ale práce se po mém odchodu z úřadu (v září 2020 – pozn.red.) zastavily. A pak je samozřejmě zapotřebí nastavit úhrady a definovat výkony s jasným obsahem, aby byla zaručena kvalita,“ upozorňuje Vojtěch. I na tom však již zdravotní pojišťovny začaly pracovat.

Kulatý stůl Zdravotnického deníku se zabýval digitalizací českého zdravotnictví v širším kontextu. Kromě ambulantní péče, také situací v nemocnicích – finančním a personálním zajištěním IT služeb, o čemž jsme informovali v předchozím článku.

Telemedicína, nikoli teleshopping

Také podle Vachty je zapotřebí především nastavit jasná pravidla, aby se z telemedicíny nestal „teleshopping“. Ostatně během první covidové vlny, která byla velkým podnětem pro rozvoj péče na dálku, se objevilo několik projektů, které vyvolaly spíše kritiku a pochybnosti nad jejich souladem se zákonnými podmínkami poskytování zdravotní péče v Česku.

„Poskytovatel musí být registrované zdravotnické zařízení. Pacient musí být jednoznačně identifikován, lékař musí vytvořit záznam do zdravotní dokumentace dle zákona a výstupem musí být zdravotní zpráva lékaře. Poskytovatel musí také umět zajistit anebo doporučit následnou lékařskou péči,“ vypočítává Vachta náležitosti, které u distanční formy zdravotní péče nesmí chybět. Používaný software pak musí být podle Vachty certifikovaný jako zdravotnický prostředek, plnit požadavky na kybernetické zabezpečení dle certifikace ISO 27001 či obdobné normy a podmínky pro nakládání s osobními daty dle nařízení GDPR.

Vachta by ocenil, kdyby zdravotní pojišťovny začaly využití telemedicíny bonifikovat. „Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že přináší úspory. Bonifikace by podpořila její rychlejší rozšíření do praxe,“ myslí si ředitel EUC. Telemedicína také podle něj vytváří prostor pro spoluúčast samotných pacientů, především těch, kteří nejsou registrováni. Mohli by si také připlácet za nadstandardní prvky jako rychlou dostupnost, servis nonstop či zajištění koordinátora zdravotní péče.

Helena Sedláčková

Foto: Martin Kovář

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY