Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Foto: IPVZ

IPVZ uspořádal setkání k budoucnosti vzdělávání v nástavbových oborech

Ve středu 3. listopadu proběhlo na Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) za účasti vedení IPVZ setkání se zástupci nástavbových oborů v souvislosti s potřebou definovat kompetence nástavbových oborů. Společného jednání se účastnili i zástupci Ministerstva zdravotnictví České republiky (MZ ČR), České lékařské komory (ČLK) a jednotlivých odborných společností ČLS JEP.

Hlavním tématem setkání bylo definování kompetencí, které jsou spojené se získáním specializované způsobilosti v nástavbovém oboru. Primárním cílem dané problematiky je zlepšení zdravotní péče do budoucna a zpřehlednění a jednoznačně definovaná smysluplnost vzdělávání v konkrétních nástavbových oborech.

Za MZ ČR pronesla úvodní slovo náměstkyně ministra pro zdravotní péči profesorka Martina Koziar Vašáková, po které pokračoval s již podrobnějším představením konkrétních potřeb a plánů Zbyněk Podhrázký, ředitel odboru vědy a lékařských povolání MZ ČR. Se svými projevy vystoupili také ředitel IPVZ docent Roman Škulec a viceprezident ČLK Zdeněk Mrozek.

„České zdravotnictví se nachází v situaci, kdy je nutné se zamyslet nad jeho rozvojem do budoucna. To souvisí zejména se vzděláváním a uznáváním praxí lékařům. Nástavbové obory umožňují lékařům a farmaceutům získat kompetence nad rámec základního oboru. Přesná definice těchto kompetencí přispěje k nastavení optimálního poměru specialistů a superspecialistů v jednotlivých oborech medicíny v České republice. Hlavním východiskem je, že kompetence nástavbových oborů se nesmí prolínat s kompetencemi, které jsou zajištěny specializačním vzděláváním v relevantních základních oborech,“ uvedl Roman Škulec.

Všichni účastníci středečního jednání diskutovali o tématech odborného vymezení rozsahu kompetencí po absolvování nástavbového oboru, přidané hodnotě nástavbového oboru oproti základním oborům nebo o délce započtené praxe ze základního oboru do oboru nástavbového. S tím velmi významně souvisí i jednoznačné definování přínosů konkrétní získané odbornosti oproti základnímu oboru, na který nástavba navazuje.

„Na racionalizaci systému vzdělávání v nástavbových oborech a nezbytnosti definice kompetencí vázaných na absolvování konkrétních oborů je jednoznačná shoda mezi Ministerstvem zdravotnictví a Českou lékařskou komorou,“ zdůraznil ředitel odboru vědy a lékařských povolání Ministerstva zdravotnictví Zbyněk Podhrázký.

Řešilo se také započítávání odborné praxe ze základních oborů do nástaveb. Důvodem je, že pokud se někdo již v základním oboru specializuje na obor, který je nástavbou, mohla by mu být praxe uznána a vzdělávání v nástavbovém oboru by následně byla kratší. Jednalo by se však o možnost, nikoli povinnost, a záleželo by na vyhodnocení každého z oborů, což bude stanoveno vyhláškou.

„Je proto velmi důležité provést analýzu, kolik lékařů v jednotlivých oborech aktivně působí, a zodpovědně se zabývat zpracováním koncepce, kolika lékaři a kde v rámci ČR by měl jaký obor disponovat. Je totiž nutné udržet poskytování zdravotní péče v daných oborech, ale zároveň reflektovat jejich reálnou potřebu ze strany pacientů a udržitelnosti v rámci celého systému,“ doplnil ředitel IPVZ Roman Škulec.

Po hlavní části programu následovala moderovaná diskuse, ve které bylo mimo jiné tématem i otázka, jaký je počet školicích pracovišť v jednotlivých nástavbových oborech a jak je v rámci ČR rozložena jejich síť. Na konci setkání bylo ujednáno, že návrhy ze strany zástupců základních i nástavbových oborů budou IPVZ zaslány do 15. 12. 2021, který je bude následně projednávat s Ministerstvem zdravotnictví.

TZ IPVZ