Německý Spolkový sněm měl již touto dobou projednávat zákon, který by stanovoval povinnost osobám starším 18 let nechat se očkovat proti koronaviru. Jenže jeden z koaličních partnerů kabinetů Olafa Scholze má pochybnosti, zda je takový zákon nutný. Přitom podle původního harmonogramu měl začít platit už letos v létě s účinností od října. Tématem se zabývá deník Deutsches Ärzteblatt.
Předseda parlamentní frakce Svobodných demokratů (FDP) Christian Dürr přišel s návrhem, aby o povinnosti očkovat rozhodlo až na přelomu března a dubna. „Je lepší dobře podložené rozhodnutí učinit na konci března nebo začátkem dubna, než se rozhodnout od boku příliš rychle,“ uvedl Dürr v pořadu televizní stanice RTL „Frühstart“.
Počkejme, jak se chová omikron
Podle Dürra budou na konci března k dispozici dostatečné údaje o tom, jak se chová koronavirová varianta omikron. Pak prý bude jasné, zda je povinné očkování stále potřebné. A i kdyby se ukázalo, že taková povinnost je skutečně nutná, nemělo by to mít vliv na termín, od kterého by ji stát vymáhal. Tedy od 1. října letošního roku.
Navíc podle deníku Deutsches Ärzteblatt nejsou zcela připraveny návrhy příslušných zákonů. I kdyby se tedy zákonodárci chtěli povinným očkováním zabývat, nemají vlastně k dispozici potřebou materii. Rámcové představy o pravidlech však existují a před časem je už představili zástupci vládních sociálních demokratů (SPD) i Svobodných.
Podle poslanců FDP by zpočátku stačilo, aby se povinnost očkování vztahovala pouze na osoby starší padesáti let. Sociální demokraté ale od počátku usilují o zavedení povinného očkování pro osoby, které dovršili věk 18 let. Konkrétní podobu konceptu povinného očkování před necelými třemi týdny představil předseda poslanců SPD Dirk Wiese.
Začátek v říjnu, konec příští rok
„Na základě současných studií lze říci, že tři dávky vakcíny proti koronaviru zajišťují velmi dobré základní imunizace, která chrání proti těžkému průběhu nemoci Covid-19,“ řekl Wiese před časem deníku Deutsches Ärzteblatt. Podle něho by ale další přeočkování mělo být již postaveno na dobrovolné bázi.
Může se totiž prý stát, že „dojdeme do bodu, kdy už budeme mít tak mohutnou základní imunitu, a tím pádem další přeočkování již nebudeme potřebovat“. Finální délka lhůty, po kterou by měla být povinnost nechat se očkovat stanovena, by podle Wieseho měla být konzultována s odborníky. „Určitě to ale nebude jen několik měsíců,“ upřesnil Wiese. Nyní se hovoří o konci roku 2023.
Ruku v ruce se stanovením povinnosti nechat se očkovat musí jí také pravidla pro její vymáhání. Dirk Wiese si hovořil o stanovení pokut, které by při nesplnění povinnosti následovaly. V tom jej podporuje také poslanec a zdravotnický expert Zelených Janosch Dahmen, který připomněl výši pokut podle zákona o správních deliktech. „Ty se pohybují od pěti do tisíce eur, pokud zákon nestanoví jinak,“ uvedl s tím, že u povinného očkování by mohly být stanoveny i nad tisícieurovou hranicí. Sankce v podobě omezení osobní svobody podle politiků nepřipadají v úvahu.
Pojišťovny: Poradíme, ale vymáhat splnění povinnosti po nás nechtějte
Jedním z oříšků konceptu povinného očkování proti koronaviru bude stanovení postupu, jak stát bude občany informovat, že se jich povinnost očkování týká. V úvahu připadá model, kdy by se vycházelo ze záznamů o již provedeném očkování v centrálním registru. Jenže politici by neradi dávali přístup státním úředníkům k takto citlivým datům, a navíc prý na vytvoření nějakého nového systému pro vyzývání občanů k očkování není čas.
„Existují i jiné možnosti, například aby občany oslovovaly zdravotní pojišťovny nebo obce, které mají k registračním údajům přístup,“ navrhl Wiese. Podle něho se takový způsob zdá v této chvíli nejschůdnější a nejefektivnější.
Jenže proti tomu se zdravotní pojišťovny ohradily. Politikům vzkázaly, že nechtějí na sebe brát odpovědnost za sledování, zda lidé svou povinnost nechat se proti koronaviru očkovat, splnili. „Jsme připraveni plnit náš mandát, a informovat a radit pojištěncům. Vynucování nebo kontrola jakéhokoli zákonného požadavku na očkování ale musí být úkolem státu,“ vzkázal prostřednictvím deníku Ärzte Zeitung mluvčí Asociace pojišťoven systému zákonného zdravotního pojištění Florian Lanz.
Petr Musil
