Rapidní zvyšování tempa růstu cenové hladiny se začíná propisovat do všech sektorů ekonomiky. Zatímco na jedné straně si rostoucích cen všímají spotřebitelé, na straně druhé jej pociťují firmy v podobě rostoucích výrobních nákladů. Farmaceutický sektor není výjimkou a velcí výrobci léků kvůli tomu zhoršují svůj hospodářský výhled pro letošní rok.
„Co nás skutečně zasáhlo, je pravidelně se zvyšující inflace, kterou jsme zaznamenali už na konci roku a kterou stále vidíme. Není proto jednoduché přijít se nějakým výhledem, přestože základ našeho byznysu se nezmění. Zatím jsme stále schopni přinášet dividendu a růst, byť budou nižší, než jsme předpokládali,“ řekl během 43. ročníku Raymond James Institutional Investors Conference Michael Goettler, výkonný ředitel farmaceutické společnosti Viatris.
Nastínil tak dopady, které na byznys farmaceutických společností bude v tomto roce mít neustále stoupající inflace neboli zvyšující se tempo růstu cen v ekonomice. To nesnižuje pouze kupní sílu mezd spotřebitelů, ale propisuje se také do rostoucích nákladů výrobců léků. Jedna společnost za druhou postupně přichází se zhoršením výhledu svého hospodaření pro tento rok oproti původním plánům.
Výjimkou není ani zmíněná americká farmaceutická společnost Viatris, která vznikla teprve v roce 2020 jako výsledek fúze společností Mylan a Upjohn. Upjohn byl do té doby dceřinou firmou skupiny Pfizer. Společnost Viatris očekává, že její provozní zisk se bude v letošním roce pohybovat v rozmezí 5,8 až 6,2 miliardy dolarů (133 až 142 miliard korun). Původně to však mělo být více než 6,2 miliardy dolarů.
Válka na Ukrajině přispívá k inflačním tlakům
Jak už bylo řečeno, Viatris v tom není sám. Na téže konferenci zazněla také slova finančního ředitele jedné z největších farmaceutických firem světa Johnson & Johnson. „Řekl bych, že jsme do svých plánů zahrnuli inflaci, která je na nějaké rozumné hladině. Nyní ale vidíme, že inflace poněkud strmě roste. A když se podíváme, jak zdražuje ropa a ropné produkty, titan a podobně, to jsou všechno suroviny, které vstupují přímo do našich výrobků,“ řekl Joe Wolk.
Připomněl také, že se na růstu inflace podepisuje válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou a že čím déle bude válka trvat, tím vyšší inflační tlaky ještě budou. „Je velmi těžké předvídat, kdy konflikt skončí nebo s jakým výsledkem,“ dodal Wolk s tím, že byznys společnosti Johnson & Johnson v Rusku zahrnuje asi jedno procento celkových tržeb skupiny.
O „zvyšujících se inflačních tlacích“ hovořil také během své tiskové konference výkonný ředitel společnosti Bayer Werner Baumann, když oznamoval výsledky hospodaření za loňský rok. Napětí a rozkolísanost globálních dodavatelských řetězců podle Baumanna přetrvá. „Naše plány předpokládaly stabilní geopolitické prostředí ve východní Evropě, což se ale dramaticky změnilo,“ dodal Werner Baumann. Šéf Bayeru přesto věří, že rostoucí inflaci jeho společnost ustojí, ačkoli se to zřejmě neobejde bez zhoršení výhledu.
GSK: inflaci kompenzujeme produktivitou
Rostoucí inflace se promítá do výhledu také britské farmaceutické skupiny GlaxoSmitKline. Ta si ovšem velmi věří a je přesvědčena, že na ni nebude mít výrazný dopad. „Podařilo se nám neuvěřitelně zvýšit produktivitu, což do značné míry vykompenzuje inflační tlaky,“ uvedl před časem finanční ředitel GSK Iain Mackay. Šéf divize spotřební farmacie GSK Brian McNamara dokonce uvedl, že se divizi dařilo zvyšovat marže navzdory inflaci, a to „díky zvyšování operativní efektivnosti“.
Meziroční míra inflace dosáhla v únoru ve Spojených státech 7,9 procenta, což je nejvíce od začátku 80. let, kdy v USA doznívaly dopady druhého ropného šoku. Podle americké společnosti GoodRX, která mimo jiné monitoruje vývoj cen léků na vzorku téměř 800 položek, se inflace projevuje právě i v koncových cenách léků. V únoru došlo k meziročnímu zdražení v průměru o 4,9 procenta, zatímco v lednu to bylo jen 4,6 procenta.
Petr Musil
