Covid-19 byl v roce 2021 nejčastější příčinou úmrtí, podlehlo mu 18 procent loni zemřelých, téměř 25.500 lidí. V předchozích letech byla první ischemická choroba srdeční. Celkově zemřelo loni 139.981, což bylo nejvíc od konce druhé světové války. Data o příčinách úmrtí dnes na tiskové konferenci prezentoval Český statistický úřad (ČSÚ).
V roce 2020, kdy epidemie koronaviru v ČR začala, přibylo podle ředitele ČSÚ Marka Rojíčka 15 procent zemřelých proti předchozímu roku. Loni se počet zemřelých zvýšil meziročně ještě o dalších osm procent.
„Základní příčinou smrti byl covid-19 určen u 14.700 zemřelých mužů a u 10.800 zemřelých žen. Z hlediska věku byl nejčastější příčinou smrti v širokém rozpětí od 40 do 84 let,“ uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová. Podle Rojíčka je to změna proti roku 2020, kdy na covid-19 umírali zejména zranitelnější vyšší věkové skupiny.
Naprostá většina lidí, u kterých byl covid-19 příčnou úmrtí, zemřela v nemocnicích. V roce 2020 jich bylo 89 procent, loni 92 procent. Naopak výrazně se snížil ze sedmi na dvě procenta podíl lidí, kteří zemřeli na covid-19 v sociálním zařízení. „Určitě to můžeme přiřadit důslednějším režimovým opatřením a proočkovanosti klientů a zaměstnanců,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
Nižší úmrtnost díky očkování
Právě očkování podle něj způsobilo, že takzvaných nadúmrtí nebylo loni ještě víc. Seniorů nad 65 let je očkováno dvěma dávkami přes 90 procent. V době nejvyššího vzedmutí covidové vlny loni v listopadu podle něj očkování chránilo proti úmrtí u 86 procent osob nad 65 let lidi se dvěma dávkami a u téměř 99 procent s posilující dávkou. „Drtivá většina úmrtí se týkala osob, které byly neočkovány nebo měly nedokončené očkování. Naopak posilující dávka výrazně stáhla riziko dolů,“ dodal. Časem se ale snižuje ochrana vakcín proti nákaze.
Nejčastější příčinou úmrtí byl covid u lidí už od 40 let věku. Častěji umírali na covid-19 lidé ve věku 60 až 79 let, kdy byl příčinou úmrtí u více než pětiny. Ale i u mladých ve věku 25 až 29 let tvořil sedm procent úmrtí, byť absolutně se jednalo asi o 20 případů.
Příčiny úmrtí statistici analyzují podle listu o prohlídce zemřelého, které vyplňují lékaři. Do něj zapisují jak chorobu, která podle nich smrt způsobila, i nemoci, které k úmrtí podle jejich soudu přispěly. „Hypertenze přímo souvisela či ke smrti přispívala ve čtvrtině úmrtí na covid-19, diabetes téměř v pětině případů a ischemická choroba srdeční u 15 procent,“ uvedli statistici v prezentaci.
Na druhém místě ischemická choroba srdeční
Druhou nejčastější příčinou úmrtí byla ischemická choroba srdeční (13 procent), třetí cévní onemocnění mozku (pět procent). Jejich podíl v covidových letech se snížil, naopak více je příčin souvisejících s onemocněními jater.
Nemoci srdce a rakovina patří podle statistiků mezi nejčastější příčiny úmrtí od doby, kdy se podařilo díky očkování vymýtit smrtelná infekční onemocnění. Dušek očekává, že snížení jejich podílu, které bylo na úkor covidu, nebude dlouho trvat.
„Během covidových let velmi výrazně propadla návštěvnost preventivních prohlídek a v řadě regionů určitě došlo ke snížení dostupnosti péče. Už teď začínají lékaři pozorovat nárůst pacientů ve významně horším stavu nebo s onemocněními v pokročilejším stadiu,“ dodal.
-čtk- , -pur-
Grafy: ČSÚ
