Stát by měl zajistit udržitelné financování zdravotnického systému. Opíralo by se o větší dynamizaci dotace ze spolkového rozpočtu na nepojistnou péči nebo o rozšíření daňového financování. Myslí si to některé zdravotní pojišťovny v Německu. Zabránilo by se tak mimo jiné hrozícímu odchodu ošetřovatelského personálu, kterého už tak německé zdravotnictví nemá dostatek, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Pro tento koncept se vyslovil Hans-Jürgen Müller, předseda představenstva zdravotní pojišťovny Innungskrankenkasse (IKK), která zastřešuje necelých šest milionů pojištěnců v rámci systému GKV (Geseztlize Krankenversicherung), tedy zákonného zdravotního pojištění. Podle něho je takové pojetí finanční stabilizace systému spravedlivější než nedávno představený plán úspor z dílny Spolkového ministerstva zdravotnictví.
„Návrh úspor je více než zklamáním, protože odkládá dalekosáhlé reformy a pouze krátkodobě uzavírá mezery ve financování. Stát musí dostát své finanční odpovědnosti, jinak budou příští roky problematické zejména pro menší zdravotní pojišťovny,“ řekl mimo jiné Müller.
Lauterbachův plán úspor řeší jen krátkodobý problém
S šéfem právě jedné z menších německých zdravotních pojišťoven souhlasí také Jürgen Wasem, ekonom z Univerzity Duisburg-Essen, který se zaměřuje na oblast zdravotnictví. Podle něho návrh zákona o finanční stabilizaci zákonného zdravotního pojištění „nezastaví mnohaletý trend neúměrně rostoucího primárního podfinancování“.
Wasem je přesvědčen, že i přes úspory navržené spolkovým ministrem zdravotnictví Karlem Lauterbachem (SPD) se primárné podfinancování zákonného zdravotního pojištění bude prohlubovat. A to ze současných asi 51 miliard eur na 75 miliard eur (asi 1,85 bilionu korun) v roce 2027. „Zákon o finanční stabilizaci pro rok 2023 byl ušitý jen na nezbytné minimum. Od roku 2024 se strukturální schodek mezi příjmy a výdaji opět prohloubí, protože většina krátkodobých efektů poté odezní,“ uvedl Wasem pro deník Deutsches Ärzteblatt.
Podle šéfa IKK by se mělo přistoupit přinejmenším ke zvýšení dodatečného příspěvku na pojistné sazbě pro zákonné zdravotní pojištění o 0,3 procentního bodu. Dále by se měla zvýšit pravidelná dotace ze strany spolkového rozpočtu. Tím by došlo ke kompenzaci za to, že zdravotní pojišťovny prý na sebe berou stále větší břemeno v důsledku přebírání větších úkolů, které má podle vedení IKK plnit v rámci zdravotnického systému stát.
Nemocnice žádají zefektivnění personálního managementu
Návrhy IKK ale nejsou jediné, které ze strany německých zdravotních pojišťoven zaznívají ve směru dosažení dlouhodobé finanční udržitelnosti systému zákonného zdravotního pojištění. Národní asociace zdravotních pojišťoven (GKV – Spitzenverband) vyzvala německou politickou reprezentaci, aby začala pracovat na zavedení nástrojů pro hodnocení potřeby ošetřovatelského personálu v nemocnicích.
„Chceme moderní, digitální hodnocení ošetřovatelského personálu v nemocnicích, aby došlo k omezení byrokracie ve prospěch péče,“ uvedla pro deník Deutsches Ärzteblatt Stefanie Stoff-Ahnisová, členka představenstva GKV – Spitzenverband. Podle ní by takové nástroje výrazně zefektivnily péči v nemocnicích a umožnily také lépe finančně motivovat ošetřovatelský personál. Obzvláště v situaci, kdy německé zdravotnictví a zejména nemocnice čelí, nebo v brzké době budou čelit mnohem větší personální nouzi.
K nalezení vhodných nástrojů pak GKV – Spitzenverband, Spolkové ministerstvo zdravotnictví a Německá nemocniční společnost po vzájemné dohodě pověří vědecké instituce a další odborníky na ekonomiku zdravotnictví a personální management. Podle GKV – Spitzerverband by neměl být problém takové nástroje implementovat prakticky okamžitě.
Petr Musil
