Čtvrtek, 29. září, 2022

Je na čase skončit s emocemi a začít uvažovat racionálně, říká o přístupu vlád k alternativám cigaret Karl-Erik Lund

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Za posledních deset let se na trhu objevila řada nových výrobků na bázi nikotinu nebo zahřívaného tabáku, které zásadně mění trh s tabákovými produkty. Z pohledu veřejného zdraví přináší násobně menší zdravotní riziko, protože u nich nedochází jako u cigaret ke spalování, které je hlavní příčinnou vzniku karcinogenních škodlivin. Státy však k jejich regulaci přistupují naprosto odlišně, od zákazu po povolení jako pomůcky při odvykání kouření. „Nejlepší společností by byla společnost bez nikotinu. Ale v žádné takové nežijeme a je třeba uvažovat pragmaticky,“ říká dlouholetý výzkumník na poli tabákových výrobků Karl-Erik Lund z Norského ústavu pro veřejné zdraví.

Trh s tabákovými výrobky prošel za posledních deset let zásadní proměnou a před tím nelze zavírat oči, prohlásil Karl-Erik Lund, vedoucí výzkumník z Norského ústavu pro veřejné zdraví (The Norwegian Institute of Public Health) na II. ročníku Mezinárodního panelu konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence. „Máme tu nové produkty a budoucí trh bude vypadat jinak než ten minulý, kterému dominovaly cigarety. Ale jak konkrétně, to již velmi záleží na tom, jak se budou právě tyto nové produkty regulovat,“ dodal.

Jde především o elektronické cigarety na bázi nikotinu, dále zahřívaný tabák, nikotinové sáčky, ale třeba i nikotinové žvýkačky. V Norsku a Švédsku pak dominuje mezi konzumenty nikotinu místní specialita tzv. snus, tabák, který se rozpouští v ústech, v jiných zemích Evropské unie zakázaný (Švédsko si při projednávání příslušné unijní legislativy vyjednalo výjimku, Norsko není členem EU – pozn.red.), kterému se podle Lunda podařilo postupně z trhu vytlačit cigarety.

Chceme bojovat proti chorobám spojeným s kouřením, nebo chceme vytvářet společnost bez nikotinu?, ptá se Karl-Erik Lund. Foto: Radek Čepelák

Z hlediska veřejného zdraví jde ve srovnání s cigaretami o méně rizikové produkty, které se stávají velmi toxickými během procesu spalování. „Je to kouření jako takové, co zabíjí, nikoli nikotin samotný,“ zdůrazňuje Lund (více ke míře škodlivosti alternativ také zde – pozn.red.).

Co je vlastně cílem regulace?

Velkou otázkou současnosti je, jak se mají k regulaci těchto výrobků postavit vlády. „Jaký má být cíl protitabákové politiky? Chceme bojovat proti chorobám spojeným s kouřením? Nebo chceme vytvářet společnost bez nikotinu?“ jmenuje Lund klíčové otázky, na něž je třeba v této souvislosti hledat odpovědi. Ty ovlivňuje i postoj k tabákovému průmyslu, který nyní prochází velkou transformací a stále více se zaměřuje právě na méně rizikové alternativy cigaret.

Nikotin totiž, pokračuje vědec, ze společnosti nezmizí. „Lidé, co ho užívají, k tomu mají nějaké důvody. Pro zábavu, uvolnění od stresu, chuť, uspokojení … Nikotin stimujuje, podobně jako káva,“ vysvětluje. Zároveň nejde o karcinogenní látku, na rozdíl od těch, co vznikají při spalování cigaret. A v rozvoji nemocí souvisejících s kouřením hraje jen malou roli.

Na druhou stranu, připouští Lund, tyto nové výrobky mají často atraktivní design, veselé barvy a sladké příchuti. To může lákat nové uživatele, kteří by se jinak třeba k nikotinu ani nedostali. „Regulátor je tak v poměrně složité pozici,“ uznává. A vzápětí doplňuje další tři otázky, na něž je třeba si při zvažování přiměřené právní úpravy odpovědět.

První blok konference na téma Účinné politiky prevence a dlouhodobá finanční udržitelnost zdravotních systémů v kontextu demografických změn. Zleva: Marek Krajčí, poslanec Národní rady Slovenské republiky a bývalý ministr zdravotnictví, Tomáš Cikrt, šéfredaktor Zdravotnického deníku, Andrzej Mariusz Fal, prezident Polské společnosti pro veřejné zdraví, a Jörg Pietsch, ředitel kanceláře německého Úřadu komisaře federální vlády pro protidrogovou politiku. Karl-Erik Lund, vedoucí výzkumník Norwegian Institute of Public Health, hovoří u pultíku. Foto: Radek Čepelák

„Chci usnadnit přechod od kouření?“, jmenuje Lund tu první. Pokud ano, tak dává smysl nekomplikovat dostupnost těchto nových produktů, informovat uživatele o rozdílech ve zdravotních rizicích v porovnání s cigaretami, ponechat jim jejich atraktivní prvky (například příchuti) a učinit je cenově dostupnějšími (například zatížit nižší sazbou spotřební daně).

„Nebo chci vytvořit na trhu takové překážky, aby se k nim nedostali děti a mladí lidé?“ pokračuje Lund další otázkou. Pokud si regulátor odpoví kladně, tak se uchyluje k zákazu alternativ cigaret, potlačuje informace o rozdílech v míře zdravotního rizika, příp. alespoň zakazuje atraktivní prvky (příchuti) a daní je stejnou mírou jako cigarety.

Podle Lunda ale taková právní úprava, která ztěžuje dostupnost nových výrobků, snižuje jejich atraktivitu, prodražuje je a obecně je činí méně uživatelsky příjemnými, zase jen podporuje kuřáky v další spotřebě cigaret. „Najít tu správnou vyváženost tak není nic snadného,“ konstatuje Lund.

Představa společnosti bez nikotinu je nereálná

V současné době lze ve světě spatřit oba přístupy. Zástupci toho prvního jsou Anglie (více například zde a zde – pozn. red.) a Nový Zéland, které podle Lunda vnímají alternativy cigaret jako součást řešení a nikoli jako problém sám o sobě. V druhém případě jde o Austrálii nebo Finsko. Ty zase považují tyto produkty za prodlouženou ruku tabákového problému a buď je úplně zakazují nebo regulují stejně jako cigarety.

V auditoriu naslouchal i ředitel Fakultní nemocnice Ostrava Jiří Havrlant (uprostřed), vlevo od něj místopředsedkyně představenstva skupiny Agel Marie Marsová. Foto: Stanislav Pecháček

Pro politika a regulátora je to v podstatě frustrující, když se musí rozhodovat mezi tak protichůdnými pozicemi, konstatuje Lund, a je proto třeba velmi dobře zvážit, jaký čistý efekt z hlediska veřejného zdraví nové výrobky přináší. A to z hlediska tři klíčových faktorů. Tím prvním je absolutní riziko v porovnání s neuživateli (tedy dopady užívání u těch, kteří se nechali zlákat atraktivními prvky produktu a jinak by nekouřili), dále relativní riziko v porovnání s kuřáky (tedy jaké jsou zdravotní benefity přechodu od cigaret) a nakonec jaké je složení uživatelů (kolik je kuřáků oproti nekuřákům).

Výsledky tohoto vyvažování jsou v současné době podle Lunda více než zřejmé. „Znovu opakuji, že zabíjí kouření cigaret, nikoli nikotin. Proto by mělo být naším cílem snižovat riziko rozvoje chorob spojených s kouřením, nikoli užívání nikotinu jako takového,“ je přesvědčený tento dlouholetý výzkumník na poli tabákových výrobků. Podle něj je tak zásadní oddělovat riziko užívání nikotinu od rizika kouření cigaret. „Pokud závislost přináší nízkou míru škodlivosti, jde pak spíše o otázku morální než z hlediska veřejného zdraví,“ konstatuje.

Zkušenosti ze Skandinávie, Anglie či Japonska podle něj jasně dokladují, že dostupné alternativní nikotinové produkty, které doprovází přiměřená regulace, mohou velice efektivně cigarety nahradit. Stejně tak se ukazuje, že jsou atraktivní především pro kuřáky a ty mladé lidi, kteří by nejspíše tak jako tak kouřit začali.

„Není přece nutné, aby kuřáci cigaret riskovali svůj život kvůli pravidelné dávce nikotinu, když jsou tu k dispozici alternativní produkty,“ dodává Lund. A zdůrazňuje, že lidé s chutí na nikotin tu budou stále. Měli bychom proto usilovat o to, aby příjem nikotinu byl pro ně co nejméně škodlivý. „Tím, že kuřáci přejdou na alternativní produkty, se u nich velmi sníží zdravotní rizika,“ připomíná. A proto by se měl regulátor smířit i se skutečností, že někteří nekuřáci začnou tyto nové produkty užívat. „Ale není to žádná katastrofa, jak se ukazuje…Tyto nové produkty mohou zabránit tomu, aby mladí lidé začali kouřit cigarety,“ dodává Lund.

Živá byla i debata v kuloárech. Na snímku ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková. Foto: Radek Čepelák

Vrátíme-li se tedy k čistému efektu z hlediska veřejného zdraví, tak alternativní produkty by musela začít užívat naprostá většina dosavadních nekuřáků, aby byl výsledek negativní. „Tímto směrem však zatím nic nepoukazuje,“ upozorňuje ještě Lund. A dodává, že i pokud by všichni kuřáci v Česku, kterých je necelých třicet procent, přešli z cigaret na nikotinové sáčky, tak tento efekt by byl stále pozitivní s ohledem na skutečnost, že zdravotní riziko u sáčků je o 95 procent nižší než u cigaret.

Je tedy na čase skoncovat s emocemi a začít přemýšlet o těchto produktech i o těch, co je vyrábí, racionálně, tvrdí Lund. „Opatření, díky němuž by kuřáci, jež nedokáží nebo nechtějí s kouřením přestat, přešli z cigaret na produkty s nižším rizikem, by byla účinná,“ je přesvědčený. „Samozřejmě, že nejlepší společností by byla společnost bez nikotinu. Ale v takové nežijeme a je třeba uvažovat pragmaticky,“ dodává na závěr.

Helena Sedláčková

Vydavatelství Zdravotnického deníku děkuje za podporu Mezinárodního panelu generálním partnerům konference Všeobecné zdravotní pojišťovně, společnostem OR CZ, CCA Group a MyCom a partnerům Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovně.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY