Čtvrtek, 29. září, 2022

Lekce z covidu? Musíme bojovat s dezinformacemi, zaznělo v debatě ministrů zdravotnictví na konferenci Zdravotnického deníku Ekonomika prevence

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Adekvátní komunikace a boj s dezinformacemi jsou tím zásadním, co nám může pomoci zvýšit proočkovanost, shodli se ministři zdravotnictví Česka, Slovenska, Rakouska, Lotyšska a Estonska na II. ročníku mezinárodního panelu konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence, který se konal v úterý v Praze. Očkování je přitom pilířem prevence, jehož podpora nám do budoucna může nejen ve zdravotnictví ušetřit velké finanční prostředky. Aby se tak ale stalo, je třeba získat důvěru občanů, aby se očkovat nechali.

„Pandemie covidu vedla k něčemu, co jsme předtím nezažili. Závažná, extrémně virulentní choroba má řešení smrtelného průběhu a těžkých komplikací, a to je očkování. Odborníci, vědci i politici se během těch dvou let mnohokrát dostali do situace, kdy museli přehodnotit množství dávek pro dostatečnou imunitu, a v jednotlivých zemích jsme šli po různých cestách. Covid však ukázal, že očkování je jeden z pilířů prevence a ochrany. Proto bychom teď chtěli diskutovat obecně o programech očkování, měli bychom debatovat o dostupnosti očkování pro všechny občany EU i o dostupnosti moderních očkovacích látek nejen proti covidu. Očkování jako jeden z pilířů prevence by mělo být bezpečné, dostupné a zdarma,“ uvádí český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Zleva Peep Peterson, ministr zdravotnictví a práce Estonska, Daniels Pavļuts, ministr zdravotnictví Lotyšska, Vladimír Lengvarský, ministr zdravotnictví Slovenské republiky, a moderátor diskuze a vydavatel České justice a Zdravotnického deníku Ivo Hartmann.

Na Slovensku je přitom situace ohledně očkování o něco horší než u nás. Podle slovenského ministra zdravotnictví Vladimíra Lengvarského je problém, že v populaci schází o problematice povědomí už od dětského věku. „Když jsem si studoval učivo své dcery, která začala pátý ročník na základní škole, není tam nic o prevenci, zdravém životním stylu a o očkování už vůbec ne. Právě tady je třeba začít, aby lidé byli připraveni na to, že se mohou střetnout s informacemi zcela odlišnými od toho, co se učili ve škole, a uměli argumentovat,“ podtrhává Lengvarský důležitost toho, abychom uměli bojovat s dezinformacemi.

Zároveň je podle něj třeba, aby zdravotnictví spolupracovalo s dalšími resorty a institucemi tak, aby byl postup jednotný a k lidem se dostávaly stejné informace. K tomu pochopitelně patří i shoda mezi lékaři a zdravotníky – což se ale někdy ukázalo jako problém.

Zleva Peep Peterson, ministr zdravotnictví a práce Estonska, Daniels Pavļuts, ministr zdravotnictví Lotyšska, Vladimír Lengvarský, ministr zdravotnictví Slovenské republiky, Ivo Hartmann, moderátor diskuse a vydavatel ZD, Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví České republiky, a Zdeněk Kabátek, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky.

„V době covidu jsme bohužel zažívali to, že naši lékaři a zdravotničtí pracovníci šířili názory, které zpochybňovaly důležitost očkování jako jeden z pilířů boje proti covidu. Bylo velmi těžké to vyvracet a tyto názory ovlivnily veřejné mínění. Lidi je pak velmi těžké přesvědčit, když vám řeknou: mně ale pan doktor říkal něco jiného. Spolupráce v odborné, edukativní a mezisektorové oblasti je proto to nejdůležitější, abychom v očkování mohli být úspěšní,“ dodává Lengvarský.

Východní Evropa má nízkou úroveň důvěry ve vakcíny, vědu i vládu

To, jak vhodně komunikovat s veřejností a poskytovat jí adekvátní informace o očkování, je velkým tématem i podle dalších ministrů zdravotnictví. „Imunizační programy se ukazují jako ekonomicky velmi efektivní. Zde je třeba vzít v úvahu nejen přímé úspory díky snížení nákladů na léky a léčbu, ale také nepřímé úspory, jako je snížení počtu pracovních neschopností. Co se týče tématu očkování, měla by být hlavním bodem informačních opatření otevřená, transparentní a srozumitelná komunikace. Vedle aktivní komunikace zaměřené na cílovou skupinu je nezbytné zajistit také základní, jednoduchý, nízkoprahový přístup k informacím,“ uvádí ministr sociálních věcí, zdravotnictví, péče a ochrany spotřebitele Rakouska Johannes Rauch.

Slovenský ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský při kuloární diskuzi s ředitelem Ústavu leteckého zdravotnictví Petrem Chmátalem.

Rakouským příkladem se během covidu řídilo Lotyšsko. „Díky tomu jsme v tuto chvíli, co se týče očkování, na špici. Můžeme však vidět korelaci v rámci východní Evropy. Na rozdíl od Evropy západní u nás byla nízká úroveň důvěry nejen ve vakcíny, ale i ve vědu, medicínu a vládu. Řešíme tu tedy problém širší než zdravotní gramotnost, přesto je to ale důležité téma, o kterém hovoříme i z hlediska všeobecného vzdělávání dospělých. Nejde však jen o naše společnosti, které mají z různých historických důvodů tendenci být pověrčivé. Čelíme aktivním krokům jiného státu, který se snaží podkopat demokracii. Stejné dezinformační kanály a osoby šíří lži nejen o vakcínách, ale i o tom, že si sami Ukrajinci bombardovali Mariupol. Jde tedy také o to zavádět aktivní komunikační strategie. Jedna z nejtvrdších lekcí, kterou jsme získali, je, že populace nepotřebuje jen další a další informace, ale že musíme bojovat s dezinformacemi,“ podtrhává ministr zdravotnictví Lotyšska Daniels Pavļuts.

Podle něj tak je v důsledku covidu potřeba přepracovat kampaně a masivně digitalizovat, což se týká i jiných typů očkování. Evropa se tak v tuto chvíli ubírá podle Pavļutse správným směrem v souvislosti s využíváním covid pasů, ačkoliv nemusí jít o povinnost.

Vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek při debatě v kuloárech.

Na důležitost boje s dezinformacemi klade důraz i ministr zdravotnictví a práce Estonska Peep Peterson. „Je tu devět procent lidí, kteří si myslí, že země je placatá. Přitom chodili do školy a myslím, že kvalita školství je velmi dobrá. Když se začalo očkovat, přicházeli lidé, kteří věřili vládě. Jsem si ale jistý, že ti, kdo věří, že je země placatá, aktivovali své účty a začali šířit dezinformace. Proč? Existují různé skupiny. Loni na jaře jsme zjistili, že oněch devět procent populace je beznadějných a nemáme šanci u nich vyhrát. Pak je tu však skupina těch, kdo váhají, a je otázka, koho budou poslouchat – svého kamaráda, lékaře, kolegu na pracovišti? My jako vláda musíme pracovat na tom, abychom oslovili různé skupiny obyvatelstva a využívat různé nástroje. Když bojujeme s nedůvěrou, nemůžeme dávat všem stejné informace,“ konstatuje Peterson.

Ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková při debatě v kuloárech.

Další krok kupředu ve společných nákupech

Na tom, že je třeba vrátit důvěru v očkování, přitom padla shoda také na středečním neformálním jednání ministrů zdravotnictví EU v Praze (více zde). Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) zároveň za účasti ministrů zdravotnictví jednal s vedením firem BioNTech, Pfizer a Moderna o nastavení současných i budoucích smluv o společných dodávkách vakcín proti covidu. Jedním ze závěrů je, že po 19. září již budou vždy zaváženy pouze nejnovější typy vakcín. Důležitost společného postupu Evropy při některých nákupech zdůraznil i na II. ročníku mezinárodního panelu konference ZD Ekonomika prevence lotyšský ministr Pavļuts.

Slovenský ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský vysvětluje důležitost správné komunikace o očkování.

„Otázkou je užší spolupráce v oblasti různých technologií, kde by EU mohla do budoucna udělat daleko více. Pracujeme na tom, abychom spolupracovali jako koordinovaný nakupující a dosáhli pokroku, zejména pokud jde o vakcíny proti covidu. Představte si, že bychom aktuálně nakupovali zemní plyn podobně, jako když jsme nakupovali vakcíny – byli bychom na tom lépe,“ dodává Daniels Pavļuts.

Ředitel VZP Zdeněk Kabátek podtrhává důležitost prevence.

Vydavatelství Zdravotnického deníku děkuje za podporu Mezinárodního panelu generálním partnerům konference Všeobecné zdravotní pojišťovně, společnostem OR CZ, CCA Group a MyCom a partnerům Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovně.

Posluchači závěrečné diskuze na téma Role členských států v naplňování evropských priorit (Evropský plán boje proti rakovině, podpora očkování a ekonomika prevence v EU).
Slovenský hlavní hygienik Ján Mikas (vpravo) s jeho zástupcem Jurajem Lovásikem a ředitelem Univerzitní nemocnice Bratislava Alexandrem Mayerem.
Exnáměstkyně na ministerstvu zdravotnictví a bývalá šéfka české kanceláře WHO Alena Šteflová (vlevo) s místopředsedkyní představenstva skupiny Agel Marií Marsovou.

Foto: Stanislav Pecháček

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY