Pomoc s drahými energiemi bude vedle zdravotnických zařízení směřovat také institucím sociální péče, školám, univerzitám a dalším veřejným organizacím. Foto: Pixabay

Německo připraví energetický obranný štít, dá na něj obří sumu peněz. Dostane se i na nemocnice a lékařské praxe

Zdravotnická zařízení v Německu si zřejmě mohou oddechnout. Spolková vláda na pomoc se zvládáním dopadů drahých energií vyčlení obří balík peněz. Na své si tak přijdou i nemocnice nebo lékařské praxe, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt s odkazem na mimořádné prohlášení vrcholných vládních představitelů.

Spolkový kancléř Olaf Scholz (SPD), spolkový ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) a spolkový ministr financí Christian Lindner (FDP) představili ve čtvrtek plán na pomoc německé ekonomice se zvládáním drahých energií. Spolková vláda připravuje „obranný štít“, na který vyčlení až 200 miliard eur (asi 4,9 bilionu korun).

„Ceny musí jít dolů a vláda pro to udělá vše,“ řekl během čtvrteční mimořádné on-line tiskové konference Olaf Scholz. Než ceny a elektřiny skutečně klesnou, bude spolková vláda s drahými energiemi pomáhat. Zruší například plánovaný poplatek za obstarání plynu, který by naopak jeho ceny pro koncové spotřebitele ještě zvýšil. „Už není zapotřebí,“ dodal Scholz.

Jsou nemocnice zachráněny?

Důležité je, že na peníze dosáhnou i nemocnice a další zdravotnická zařízení. Zejména kliniky už řadu týdnů bily na poplach a varovaly, že ze svých provozních výnosů nejsou schopny účty za zdražující plyn a elektřinu pokrýt.

„Týká se to i nákladů nemocnic na energie, které ohrožovaly jejich samotnou existenci,“ uvedl kancléř během svého proslovu. Olaf Scholz připravovanou pomoc přirovnal ke státní pomoci ekonomice během pandemie koronaviru. „Čelíme jakémusi dvojitému dopadu,“ dodal spolkový kancléř.

Pomoc s drahými energiemi bude vedle zdravotnických zařízení směřovat také institucím sociální péče, školám, univerzitám a dalším veřejným organizacím. Scholz zdůraznil, že dvousetmiliardový balík půjde ze spolkového rozpočtu, a tím uleví tlaku na rozpočty jednotlivých spolkových zemí. Ty tak nebudou muset spouštět vlastní programy a tím pádem nebudou ani muset krátit jiné výdaje.

Dočasné uvolnění rozpočtového pravidla

Právě konzultace mezi spolkovou vládou a vládami spolkových zemí podle Scholze vedly k tomu, že jeho kabinet zvolil cestu vytvoření obranného štítu. „Všem bylo jasné, že je nutné jednat společně a že velkou část úkolů musí nést také spolkové země,“ dodal Scholz.

Konkrétní opatření v nejbližších dnech představí spolkový ministr hospodářství. Spolkové země nicméně prosazují, aby vláda zastropovala ceny elektřiny i plynu. Cenový strop by se měl týkat jak domácností, tak firem, tak ale právě také nemocnic a zdravotnických zařízení.

Spolkový ministr financí Christian Lindner zdůraznil, že peníze by měly být zajištěny novými půjčkami a budou striktně odděleny od řádných rozpočtových výdajů. Vláda dokonce požádá o dočasné zrušení jakési fiskální minibrzdy, která říká, že veřejné zadlužení nesmí během jednoho rok vzrůst o více než 0,35 procenta HDP. Naopak už v příštím roce by se k tomuto limitu chtěla spolková vláda vrátit.

Nemocnice bily na poplach

Německé nemocnice již několik měsíců spolkovou vládu varovaly, do jak neřešitelné situace se kvůli rostoucím cenám energií řítí. Nedávný průzkum, který si nechala provést Německá nemocniční společnost, dokonce ukázal, že až 40 procentům klinik hrozí insolvence.

A první takový případ nastal v polovině září. Do insolvence zamířila nemocnice okresní úrovně v braniborském Sprembergu. Nemocnicím v okolních spolkových zemích (Durynsku a Sasku) podle nejrůznějších odhadů chybí v přepočtu asi 20 miliard korun, a pokud by jim vláda nepomohla, hrozil by jim stejný osud.

Braniborská ministryně zdravotnictví Ursula Nonnemacherová tehdy apelovala, aby neprodleně pomohla spolková vláda, čímž by vlně dalších insolvencí zabránila. „V této existenční situaci musí nyní spolková vláda vytvořit podmínky pro rychlou a nebyrokratickou podporu nemocnicím. Patří mezi ně energetický příplatek a kompenzace inflace, kompenzační platby související s koronavirovou pandemií a financování nezbytných nákladů na údržbu a provoz,“ uvedla v polovině září braniborská ministryně zdravotnictví.

Petr Musil