Pátek, 30. září, 2022

Veřejnému zdravotnictví budou chybět odborní pracovníci. Musíme je více motivovat, upozorňuje hlavní hygienik Slovenské republiky Ján Mikas

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Pandemie koronaviru prověřila schopnosti úplně všech. Ani jeden stát nebyl připraven na tak dlouhé období jejího trvání. Pro hlavního hygienika Slovenské republiky Jána Mikase to byla podle jeho slov „nejtěžší škola v životě“ při níž „zestárl o více než dva roky“. Řekl to na II. ročníku Mezinárodního panelu konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence v Praze. Přiznal, že pandemické období naplno prověřilo i jeho úřad. V nejbližším období navíc bude čelit generační výměně odborných pracovníků, za které zatím není adekvátní náhrada.

Úřad veřejného zdravotnictví Slovenské republiky (ÚVZSR), kterému hlavní slovenský hygienik šéfuje, musel během pandemie čelit podobným problémům jako zdravotnické orgány či instituce v jiných státech. Ján Mikas ale na konferenci upozornil, že se jeho úřad nevěnuje jen epidemiologii, hygieně, preventivnímu lékařství či mikrobiologii. Do jeho činnosti totiž patří také tvorba legislativy, dobré hospodaření, informační technologie či komunikace.

„Během pandemie jsme vydali kolem 250 vyhlášek s ekonomickým dopadem na celé Slovensko. Nyní čelíme různým právním žalobám, což není jednoduchá záležitost. Tehdy jsme byli i pod časovým stresem a také tlakem od politiků, médií a veřejnosti, aby byla vyhláška vydána co nejdříve. Když pak byla vydána, všichni v ní pro změnu hledali chyby,“ vzpomíná na tvorbu legislativy během pandemie hlavní hygienik.

PhDr. RNDr. MUDr. Ján Mikas, PhD., MPH, hlavní hygienik Slovenské republiky na II. ročníku Mezinárodního panelu konference Zdravotnického deníku. Foto: Radek Čepelák

Problémy během tohoto období způsobil i počet zaměstnanců ÚVZSR, kterých podle hlavního hygienika pracuje na celém Slovensku kolem dvou tisíc. „To je středně velká nemocnice, což je strašně málo. Museli jsme měnit i chod jednotlivých oborů, nejde jen o epidemiologii. Pracovali jsme s kapacitami, které jsme měli,“ řekl s tím, že v budoucnu by se pro omezený počet pracovníků měly specializovat některé činnosti.

Komplikace způsobuje úřadu veřejného zdravotnictví i odliv odborných pracovníků. „Probíhá generační výměna. Spousta starších a zkušených odborníků odchází do důchodu a nemáme za ně adekvátní náhradu. Málokdy totiž zlákáte lékaře, aby šel pracovat do veřejného zdravotnictví. Raději půjde do zahraniční nemocnice. Budeme muset hledat motivační faktory, abychom naši činnost posílili,“ řekl hlavní slovenský hygienik

Blok s názvem „Role mezioborového přístupu při tvorbě politik veřejného zdraví (hlavní aktéři, osvěta, veřejné mínění)“, zleva: Piotr Jablonski, Národní protidrogový koordinátor, Polsko, Jindřich Vobořil, Národní protidrogový koordinátor, Česká republika, Ján Mikas, hlavní hygienik Slovenské republiky, Tomáš Cikrt, šéfredaktor Zdravotnického deníku, Richard Raši, poslanec Národní rady Slovenské republiky, bývalý místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Slovenské republiky a Ivan Duškov, náměstek ředitele VZP. Foto: Stanislav Pecháček

Komunikace je nejdůležitější

Od začátku pandemie byla podle jeho slov jedna z nejdůležitějších věcí komunikace. Veřejnost totiž očekávala relevantní informace, které ze začátku pandemie byly jen částečné. Úřad veřejného zdravotnictví přitom tehdy dostával denně zhruba 150 otázek z médií, vydávaly se tiskové zprávy a dělaly se tiskové konference. „Děláme i setkání s novináři, kde se jim snažíme vysvětlit problematiku a náš postup,“ vysvětlil J. Mikas.

Na konferenci Zdravotnického deníku zavítal také bývalý ministr zdravotnictví a nyní předseda představenstva Nemocnice AGEL Říčany profesor Roman Prymula – na snímku je zcela vpravo, vedle něj sedí vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann. Foto: Stanislav Pecháček

Veřejné mínění na Slovensku bylo navíc velmi proměnlivé. Na jejím začátku byl globálním gestem solidarity s lékaři a hygieniky večerní potlesk lidí na balkonech. Později se ale jednota ve společnosti postupně vytrácela. „Po roce začaly výhrůžky nejen vůči hygienikům, ale i vůči lékařům. Je třeba se asi zamyslet, proč se takto lidé projevují v podobných situacích,“ míní hlavní hygienik. „Základem jsou důvěra a ověřené informace,“ dodal.

Důležitou roli ale sehrávaly i finance. Úřad hlavního hygienika musel během pandemie vybudovat PCR diagnostiku koronaviru, sekvenování vzorků a vyšetřování odpadních vod na koronavirus. „Můžeme to považovat za pozitivum pandemie, že jsme během ní dostali finance na tyto nástroje,“ tvrdí J. Mikas, podle kterého vzniklo i množství užitečných zdravotnických dat, které je třeba využít. Jeho úřad chce tuto oblast také modernizovat.

Pohled do auditoria konference během druhého bloku, který se zabýval mezioborovým přístupem. Foto: Stanislav Pecháček

Pandemie ještě neskončila

Hlavní hygienik také upozornil, že pandemie stále trvá. Platí, že ji vyhlašuje a rovněž odvolává Světová zdravotnická organizace. Na Slovensku stále trvá i mimořádná situace, jejíž prohlášení inicioval právě Ján Mikas těsně po vypuknutí pandemie. „Nevíme, co nás ještě čeká. Doufám, že se neobjeví nová varianta, protože lidé jsou z toho už unavení. I vyhlášky mohou být perfektně napsané, ale lidé je už nedodržují,“ upozornil. Úřad veřejného zdravotnictví ještě čekají různé výzvy. Podle hlavního hygienika by se měl posílit a zefektivnit systém veřejného zdravotnictví. „V současnosti pracujeme na projektu, kterým se budeme snažit učinit naši činnost transparentnější. Lidé budou pracovat jinak a některé procesy a údaje by se měly digitalizovat,“ řekl. Podle něj také pandemie ukázala, že by měl jeho úřad dostat více kompetencí.

Miroslav Homola

Vydavatelství Zdravotnického deníku děkuje za podporu Mezinárodního panelu generálním partnerům konference Všeobecné zdravotní pojišťovně, společnostem OR CZ, CCA Group a MyCom a partnerům Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovně.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY