Petr Válek na summitu Ekonomika zdravotnictví. Foto: Radek Čepelák

Evropské dotační programy nabízejí zdravotnickým zařízením široké možnosti čerpání, upozorňuje Petr Válek z Access EU

Tok evropských finančních prostředků do českého zdravotnictví na jednu stranu vytváří určitý tlak na tuzemskou zdravotnickou infrastrukturu, ale zároveň poskytuje velkou příležitost k čerpání finančních prostředků,“ míní Petr Válek z firmy Access EU, která poskytuje strategické poradenství v oblasti evropských veřejných záležitostí. Na summitu Ekonomika zdravotnictví, který pořádal Zdravotnický deník, Válek také popsal typy dotačních programů, poradil, jak je efektivně čerpat a představil unijní programy, které jsou podle něj pro oblast zdravotnictví zásadní.

Válek připomněl, že rozlišujeme čtyři základní typy dotací – dotace ze státního rozpočtu, národní operační programy, unijní programy a Národní plán obnovy. „Ten záměrně zmiňuji až nakonec, protože stojí trochu stranou,“ upozornil Válek.

Dotace ze státního rozpočtu se v zásadě omezují na financování ad hoc programů například po živelních pohromách, financování nevládních neziskových organizací a politických stran a na vyrovnávací platby za služby obecného hospodářského zájmu,“ řekl Válek. A dodal: „Národní operační programy vznikají na národní úrovni a jsou následně schvalovány Evropskou komisi.“

Na summitu Ekonomika zdravotnictví v rámci bloku Investice v úhradových mechanismech diskutovali (zleva) Petr Válek z firmy Access EU, náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová, moderátor diskuse a vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann a ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví Tomáš Troch.

Národní plán obnovy je financován jednak ze státního rozpočtu a jednak ze strukturálních a investičních fondů Evropské unie. „Jedná se o nástroj, který nemá v historii Evropské unie obdoby, ať už co se týče financování, tak zaměření. Primárně se totiž soustředí na kompenzaci ekonomických a sociálních dopadů pandemie covidu,“ uvedl Válek a konstatoval, že o Národním plánu obnovy bylo často slyšet i v ne úplně pozitivních konotacích. „A to zejména kvůli jeho zpožděnému nástupu a problematickému čerpání. Nedávná analýza ministerstva průmyslu a obchodu ukázala, že až třetina projektů bude muset projít strategickou revizí a změnami, aby bylo vůbec umožněno jejich financování jako takové,“ upozornil Válek.

V souvislosti s Národním plánem obnovy zmínil Válek i jednu aktuální informaci: „Evropská komise reagovala na ruskou vojenskou agresi na Ukrajině a schválila balíčky, z nichž finance směřují právě do národních plánů obnovy. „Tyto prostředky si kladou za cíl především snížit energetickou závislost členských států EU na ruských palivech, což je v kontextu dnešní doby velmi aktuální.“

Poradce předsedy vlády Ivan Netuka a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na summitu Ekonomika zdravotnictví.

Unijní programy jsou financované čistě z peněz Evropské unie. „Jsou přímo řízené Evropskou komisí, která je vytváří na základě svých aktuálních politik a komunikuje skrze ně své zájmy. A zároveň je Evropská komise přímo zodpovědná. Proti národním titulům mají větší šíři,“ vysvětlil Válek, který představil tři unijní programy, které jsou podle něj pro oblast zdravotnictví zásadní.

Široké možnosti pro zdravotnictví

„Program nesoucí název Horizont Evropa je největším programem Evropské unie a dikcí Evropské komise také dosud nejambicióznějším. Zaměřuje se podporu vědy a aplikovaného výzkumu a rozsah toho, co lze z tohoto programu je opravdu široký,“ uvedl Válek. A dodal: „Výzkum to ale musí být poměrně pokročilý, více než na národních úrovních. Vyžadováno je zároveň také dosažení přeshraniční spolupráce, což je pro některé žadatele problémem.“ Program Horizont Evropa se skládá ze tří pilířů nazvaných Vynikající věda, Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu a Inovativní Evropa, má i zvláštní část nazvanou Rozšiřování účasti a posílení Evropského výzkumného prostoru.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, předseda výboru pro zdravotnictví Senátu Roman Kraus a členka výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Michaela Šebelová na summitu Ekonomika zdravotnictví.

Jedním z hlavních titulů, který se zaměřuje na oblast zdravotnictví, je program EU 4 Health. „Z tohoto titulu čerpáme prostředky na podporu vědy a výzkumu, ale zajímavé jsou i výzvy, které budou přicházet na nadcházející období. Ty budou podporovat jednak školení zdravotnického personálu a také se více zaměří na podporu infrastruktury nemocnic. V Evropské komisi si totiž uvědomili, že tato podpora byla v posledních letech poměrně slabší a reflektovali do jisté míry i vliv pandemie covidu,“ vysvětluje Válek. Program EU 4 Health je rozdělen na čtyři základní obecné cíle, kterými jsou Zlepšení veřejného zdraví v Unii, Připravenost na přeshraniční zdravotní hrozby, Zdokonalení léčiv, zdravotnických prostředků a výrobků nutných v případě krize a Posílení systémů zdravotnictví, jejich odolnosti a účinnosti zdrojů.

Za zajímavý pro oblast zdravotnictví považuje Petr Válek i titul Digital Europe. Tím se Evropská komise snaží pomáhat uskutečnění evropské digitální agendy. „Čeká nás období, kdy budeme muset transformovat nedávno přijatou směrnicí EU, která klade mnohem větší nároky na zvýšení kybernetické bezpečnosti, a to především ve zdravotnictví,“ upozornil Válek. A dodal: „Z tohoto titulu vznikne spousta nových příležitostí, jak zlepšit zdravotnická zařízení.“ Program Digital Europe je dělen na pět specifických cílů: Vysoce výkonná výpočetní technika, Umělá inteligence, Kybernetická bezpečnost a důvěra, Pokročilé digitální dovednosti a Zavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita.

Poradce ministra financí Martin Šamaj hovoří na summitu Ekonomika zdravotnictví. Vlevo ředitel rozvoje a inovací společnosti AKESO holding František Vlček, vpravo ředitel Fakultní nemocnice Ostrava Jiří Havrlant.

Vydat se národní, nebo unijní cestou

Zástupce společnosti Access EU popsal i to, jakým způsobem lze efektivně čerpat evropské prostředky. „V obecné rovině můžeme mluvit o národní, nebo unijní cestě. Obě mají společného jmenovatele, kterým je konkrétní projekt nebo dostatečně konkrétní investiční záměry,“ řekl Válek. „Pokud máte dostatečně konkrétní projekt, můžete využít služeb národního kontaktního centra, které se specializuje na to, že vás pomůže nasměrovat na příslušný titul, který může váš projekt podpořit,“ vysvětlil Válek, jak funguje národní cesta.

„My v Access EU se snažíme razit cestu unijní. Zanalyzujeme váš projekt nebo investiční záměr, porovnáme ho s aktuálními politiky Evropské unie, načež jsme schopni do jisté míry říci, jestli se obsahově shoduje s aktivitami, které budou v následujícím období podporovány. A do jisté míry jsme zároveň schopni vyselektovat způsobilé a nezpůsobilé náklady a doporučit strategické změny, které mohou klienti udělat, aby případně dosáhli na vyšší podporu. Následně nabízíme našim klientům to, že jejich investiční záměry komunikujeme přímo v Bruselu. Spolupracujeme s oficiálními lobbistickými skupinami. Je to jediná cesta, jak oslovovat orgány Evropské komise legální cestou,“ popsal postupy své firmy Válek.

Účastníci summitu Ekonomika zdravotnictví poslouchají panelovou diskusi o strategických investicích.

Ten představil i poslední způsob, jak propojit klienty s prostředky z evropských dotací. „Tím je zapojení do fungujících konsorcií, tedy sdružení několika žadatelů. Taková cesta je vhodná u opravdu velkých projektů, které mají nadnárodní charakter,“ dodal na závěr Petr Válek.

Jakub Němec

Foto: Radek Čepelák

Poděkování za podporu konference patří hlavním odborným partnerům – společnostem Roche a ORCZ a generálním partnerům Takeda, MSD, Novartis, Zentiva, Alk, Satum, ČPP a Kooperativa.