Farmaceutický průmysl v Německu má před sebou velmi obtížné období. Paradoxně za to může i konec koronavirové pandemie. Farmabyznys zároveň čelí, podobně jako další průmyslová odvětví, energetické krizi. Výrobcům léků v Německu tak nejspíše letos klesnou nejen tržby, ale dramaticky také zisky. Vyplývá to z odhadu Výzkumné asociace výrobců léků.
V letošním roce německému farmaceutickému průmyslu klesnou tržby skoro o pět procent a produkce léků o necelá dvě procenta v porovnání s rokem 2022. Vyplývá to z prognózy Výzkumné asociace výrobců léků (VfA – Verband forschender Arzneimittelhersteller), na kterou odkazuje odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Experti zároveň konstatují, že objem zaměstnanosti ve farmaceutickém sektoru bude letos stagnovat na úrovni kolem 118 tisíc osob. V předchozích několika letech přitom počet lidí pracujících ve farmabyznysu rostl, což bylo mimo jiné důsledkem pandemie koronaviru, která vyžadovala mobilizaci pracovních sil za účelem vývoje a výroby léčivých přípravků, jimiž bylo možné šíření nákazy brzdit.
Tržby i produkce letos klesnou
Asociace rovněž varuje před zahraniční konkurencí a volá po reformách ve zdravotnictví. „Chemické prekurzory zdražily během energetické krize o 30 až 40 procent,“ uvedl hlavní ekonom VfA Claus Michelsen.
Navíc byznys s korona vakcínami ochlazuje, a tak se nejspíše neodehraje stejný příběh jako loni či předloni. V Německu se to týká především biotechnologické společnost BioNTech, která ve spolupráci s americkou farmaceutickou skupinou Pfizer dodala na trh jednu z prvních vakcín proti koronaviru, navíc postavenou na moderní technologii mRNA.
Tržby farmaceutického sektoru v Německu podle Michelsena loni stouply meziročně o 6,5 procenta a objem produkce asi o 3,6 procenta. Letos se však karta začne obracet. Farmaceutický sektor sice dál bude do určité míry těžit z prodeje koronavirových vakcín, poptávka po nich ale bude klesat s tím, jak pandemie ustoupila. Spolková vláda navíc nedávno oznámila, že plánuje nezanedbatelný objednávek zrušit.
Farmaprůmysl pod tlakem regulací
Farmaceutický průmysl v Německu se kromě toho ocitne i pod tlakem kvůli nejrůznějším regulacím, jež budou mít dopad na ceny léčiv. Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) pro letošní rok zvýšil slevy, které výrobci léků musí poskytnout zdravotním pojišťovnám. Cílem tohoto opatření je omezit nárůst výdajů ve zdravotnictví. Podle odhadu VfA budou větší slevy farmaceutický průmysl stát asi 1,5 miliardy eur (asi 36 miliard korun).
„Rok 2023 bude pro farmaceutický průmysl rokem výzev. Na jedné straně na něj dolehnou vysoké ceny energií a primárních produktů, na straně druhé se rámcové podmínky v důsledku nové legislativy nesmírně zhoršují,“ uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt prezident VfA Han Steutel.
Podle něho zvýšené náklady bude muset unést sám farmaceutický průmysl, protože je nebude prakticky možné přenést do cen léčivých přípravků. To de facto znemožňuje zákon o finanční stabilizaci systému zákonného zdravotního pojištění, který vstoupil v platnost na přelomu roku.
Pozor na neochotu investovat
VfA také varovala před negativním dopadem zhoršujícího se stavu farmaceutického průmyslu na jeho ochotu investovat. „Farmaceutické firmy se kvůli horším vyhlídkám zdráhají investovat do výzkumu a vývoje, což se v následujících letech negativně projeví na objemu produkce léků, “ upozornil hlavní ekonom VfA Michelsen. Podle něho investice v sektoru letos klesnou téměř o 2,5 procenta.
Michelsen rovněž upozornil, že Spojené státy „bodují silným výzkumem a velkým kapitálovým trhem, Čína je co do počtu patentů dohání“. Čína je podle VfA na pátém místě na světě co do objemu investic ve farmaceutickém sektoru, a zatím také za Německem. „Pokud ale bude pokračovat nastolený trend, Čína za pár let Německo předběhne,“ řekl Michelsen. Čína je rychlá v klinických studiích léků s velkými skupinami pacientů. Německo se v roce 2021 propadlo zpět na šesté místo, uvedla dále VfA.
Zdeňka Musilová
