V návaznosti na Národní onkologický plán České republiky 2030 připravilo ministerstvo zdravotnictví nové nařízení, jehož cíli jsou krom zkvalitnění celoživotního vzdělávání sester v onkologii i zavedení oboru specializačního vzdělávání všeobecných sester a dětských sester úzce zaměřeného na onkologii a hematoonkologii a zavedení specializačního vzdělávání v oblasti péče o osoby s chronickou ránou. Nařízení je v připomínkovém řízení, v platnost by mohlo vstoupit k 1. červenci 2023.
Zhoubných nádorů napříč českou populací přibývá, a onkologie se tak stává jednou z priorit tuzemského zdravotnictví. To reflektuje i Národní onkologický plán České republiky 2030, který vláda schválila v červnu loňského roku a který cílí na rozvoj a trvalou udržitelnost onkologické prevence, efektivní přenos poznatků a inovací do klinické praxe, na kvalitu života onkologických pacientů a rizikových skupin a na vysoký standard a dostupnost onkologické péče vedené centry. Pro dosažení těchto cílů bude přitom zcela nezbytné i kvalitní personální zajištění. „Vysoce kvalitní onkologická péče je závislá na specificky erudovaných pracovnících a jedním z opatření, jak dosáhnout výše uvedeného cíle, je zkvalitnit vzdělávání sester v onkologii zavedením oboru specializačního vzdělávání všeobecných sester a dětských sester úzce zaměřeného na onkologii a hematoonkologii,“ uvádí v odůvodnění navrhovaného nařízení Ministerstvo zdravotnictví ČR.
Potřeba nových úzce specializovaných oborů
Mezi klíčové problémy podle ministerstva v současné době patří právě absence úzce zaměřeného specializačního vzdělávání všeobecných sester a dětských sester v oblasti ošetřovatelství v onkologii a hematoonkologii. Aktuálně mohou všeobecné sestry získávat vědomosti, dovednosti a způsobilost v péči o onkologické pacienty nebo o pacienty s onemocněním krevního systému, pokud se vzdělávají ve specializaci Ošetřovatelská péče v interních oborech. Časová dotace vzdělávání věnovaná péči o pacienty s onkologickým nebo hematoonkologickým onemocněním je ale podle odůvodnění ministerstva nedostatečná a nevyhovující. Podobná je situace i u vzdělávání sester dětských, které mohou využít jen vzdělávání v oboru Ošetřovatelská pediatrická péče v klinických oborech.
Onkologická a hematoonkologická centra přitom podle ministerstva předpokládají v novém oboru potřebu dovzdělat v prvním kole přibližně 350 sester. „Nepřetržitý a rozsáhlý vývoj v oblasti onkologické a hematoonkologické péče, rozšiřující se role onkologických a hematoonkologických sester vyžadují provést změny ve struktuře vzdělávání a zavést s potřebami zdraví populace obor zaměřený specificky na ošetřovatelskou péči v onkologii a hematoonkologii,“ stojí v odůvodnění nového nařízení.
Ke stávajícím oborům specializačního vzdělávání by se tak nově měly přidat obory nové. U všeobecných sester půjde o specializaci Sestra pro péči v onkologii a hematoonkologii u dětských sester o specializaci Dětská sestra pro péči v onkologii a hematoonkologii. Ministerstvo uvádí, že při definování těchto nových oborů specializačního vzdělávání zohledňovalo zkušenosti z praxe i podněty odborné veřejnosti z řad poskytovatelů zdravotních služeb a odborných společností.
Profesionálnější péče o chronické rány
Další úpravou, kterou nové nařízení přinese, je zavedení specializačního vzdělávání v oblasti péče o pacienty s chronickými, tedy nehojícími se ránami. I těch totiž – stejně jako těch onkologických – stále přibývá, což souvisí se stárnutím české populace. „V současné době je vzdělávání v této oblasti realizováno pouze ve formě certifikovaných kurzů či modulů v rámci některých oborů specializačního vzdělávání. S ohledem na významný socio-ekonomický dopad prevence a zejména terapie chronických ran, je nezbytné sjednotit vzdělávací aktivity a zejména využívání na důkazech založených poznatků a informací, které následně ovlivní rozsah a kvalitu poskytované zdravotní péče,“ uvádí ministerstvo.
Situaci má pomoci vytvoření dalšího nového oboru specializačního vzdělávání všeobecných sester, který ponese název Sestra pro hojení ran. Od jeho zavedení do vzdělávacího systému si předkladatelé nařízení v dlouhodobém horizontu slibují zkvalitnění ošetřovatelské péče i mimo lůžková zařízení vysoce erudovanými odborníky u chronických ran jako jsou například bércové ulcerace venózní i arteriální etiologie, syndromy diabetické nohy, tlakové a vlhké kožní léze nebo onkologické rány. „Chronické rány a jejich ošetřovaní jsou jednoznačně jednou z příčin prodloužení hospitalizace, častou příčinou rehospitalizací, v příčinné souvislosti s narušením kontinuity péče a terapie, což vysoce ovlivňuje kvalitu života pacientů, ale i jejich laických pečujících,“ uvádí ministerstvo v odůvodnění.
Ušetření veřejných peněz
Podpůrným argumentem pro rozšíření oborů specializačního vzdělání jsou podle ministerstva i nedávné legislativní změny, které již dnes umožňují, aby kromě lékaře předepisoval na poukaz zdravotnické prostředky také zdravotnický pracovník, který má podle zákona specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilost.
Navrhovaná úprava, která zavádí nové obory specializačního vzdělávání, bude mít podle ministerstva krom zlepšení zdravotnické péče pozitivní vliv také na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty v podobě úspory veřejných financí v oblasti veřejného zdravotnictví. „Prevence a dostupná včasná péče a léčba ať už onkologických onemocnění nebo chronických (nehojících se) ran by znamenaly úspory v oblasti výdajů zdravotních pojišťoven na léčbu těchto onemocnění,“ uvádí ministerstvo.
-jn-
