Zdravotní sestry by v budoucnu mohly mít větší kompetence, mezi které by se mohlo zařadit například předepisování chronické medikace. Česká asociace sester (ČAS) se už proto spojila s odbornými společnostmi, které požádala o spolupráci na vydefinování činností, které by mohly dělat náležitě vyškolené zdravotní sestry – a až na jednu negativní reakci se setkala s pozitivním přístupem. Zároveň se ČAS snaží změnám vyjednat i politickou podporu. Novinkou by také mělo být, že se sestry v rámci zákona o regulaci reklamy zařadí mezi odborníky, takže k nimm budou moci směřovat informace farmaceutických firem. To je důležité proto, že právě sestry dnes mnohdy pacienta seznamují s tím, jak bude jeho léčba vypadat.
„Celá řada lékařů se na mě zlobí a říkají, že nikdy nebudou souhlasit s tím, aby sestra přebrala některé vyšší kompetence. Postupně se tak ale děje – první vlaštovkou je, že sestry dnes mohou preskribovat některé zdravotnické prostředky. Na to bychom rádi navázali. Já se domnívám, že sestra může preskribovat chronickou medikaci. Nechceme, aby sestra určovala diagnózu a nastavovala léčbu, ale preskripce chronické medikace je smysluplná. Podobně by sestra v sociálních službách měla mít možnost pacientovi se zvýšenou teplotou či horečkou podat antipyretikum. Samozřejmě by se to striktně vázalo na vzdělání, tedy ne každá sestra, která vyjde ze školy, by tyto kompetence měla. A jsou sestry, které to dělat nechtějí, a tak zůstanou u péče, kterou dělají dnes,“ vysvětlila na druhém ročníku konference Zdravotnického deníku Personální management v nemocnicích prezidentka ČAS Martina Šochmanová.
Na druhém ročníku konference Zdravotnického deníku Komunikace ve zdravotnictví Šochmanová přiblížila, že například sestra pečující o nemocné s chronickým srdečním selháním se už dnes o dlouhodobé pacienty vesměs stará sama s tím, že provádí veškerá měření a kontroly. I když ale nedojde ke změně zdravotního stavu, musí pacient za lékařem jen kvůli receptu na chronické léky, které jsou přitom stejné jako při poslední návštěvě. V takovém případě by podle ČAS bylo na místě, aby recept mohla vydat sestra (více jsme psali zde).
Zdravotnický deník nyní prezidentku ČAS znovu oslovil s tím, zda se situace od podzimu nějak dále vyvinula. „Oslovila jsem předsedkyně a předsedy odborné společnosti J. E. Purkyně. Požádala jsem o spolupráci v této záležitosti a vydefinování činností, které mohou nelékaři převzít. Poté zpracujeme ucelený materiál, který předložíme na Ministerstvo zdravotnictví ČR, a věřím, že se nám podaří toto prosadit a legislativně ukotvit,“ uvádí Šochmanová.
Podle ní zatím všechny oslovené společnosti, až na jednu nepřátelskou reakci, reagují velmi pozitivně a jsou otevřeni o problematice diskutovat. „Mnohdy návrh na navýšení kompetencí vzešel od lékařů, nikoli z řad sester,“ poukazuje prezidentka ČAS, která zároveň podle svých slov jedná i s některými politiky či ministerstvem zdravotnictví o tom, zda by byli ochotni změnu v zákoně iniciovat, nebo ji přinejmenším podpořit. Kdy by ale změna mohla začít platit v případě, že bude nalezen konsenzus i politická podpora, je ale teď nemožné odhadnout – podle Šochmanové je hlavně třeba téma důkladně prodiskutovat.
Bez vzdělání to nejde
Vyšší pravomoci by ovšem zdaleka neměly všechny sestry. Právě obava, aby nebyla nelékařům přidána kompetence, na kterou nemají požadované vzdělání, je přitom dnes asi největší překážkou při prosazování změny.
„Tato obava mi připadá zcela logická, a proto se snažím především o vysvětlení toho, že tuto kompetenci získá pouze ta sestra, která v oboru pracuje a má požadované vzdělání. Navýšení kompetencí bude vázáno na absolvování specializačního vzdělání nebo certifikovaného kurzu,“ podtrhává Martina Šochmanová s tím, že vzdělávání a kompetence se budou lišit dle daného oboru, tedy například v diabetologii či kardiologii.
V tuto chvíli přitom mají o rozšířené kompetence zájem ty sestry, které již dnes pracují samostatně, v odborných ambulancích, domácí péči, ale i na ARO/JIP. Tyto sestry přitom již většinu činností, o které by se jejich kompetence mohly zvýšit, beztak vykonávají, a šlo by tak v zásadě o legalizaci těchto činností.
Kdo ponese zodpovědnost?
Podle zdravotních a sociálních odborů by ale mělo být zvýšení kompetencí doprovázeno adekvátní změnou v odměňování. „Nikdy jsme nebyli proti navyšování kompetencí, protože naše sestry jsou jedny z nejlepších na světě. Já osobně se ale domnívám, že jsou sestry extrémně přetížené, takže se pro ně musí vytvořit podmínky, aby mohly dělat další práci, něco navíc. Podmínky jsou dvě: jednak aby na to měly čas a zvládly to v rámci pracovní doby, a druhá podmínka je, že když máte větší kompetenci, máte i větší zodpovědnost. A větší odpovědnost by měla být také adekvátně platově ohodnocena,“ konstatuje šéfka zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková.
Úsilí České asociace sester ale má i své odpůrce, často z řad lékařů. Mezi ně patří i prezident České lékařské komory Milan Kubek, který vidí háček právě ve zmiňované zodpovědnosti.
„Základní podmínkou přesunu kompetencí je i přesun odpovědnosti, a o tu už takový zájem není. Kompetence ano, ale nechť za to zodpovídá lékař. V současnosti také máme elektronické recepty, takže stačí zavolat lékaři a ten recept pacientovi pošle. Pak nevím, co by sestra předepisovala. V nemocnici na oddělení pak lékař sestru instruuje, že pokud bude mít ten a ten pacient teplotu, má mu něco dát, ale ve chvíli, kdy teplota stoupne víc nebo se objeví něco nečekaného, musí ho vzbudit. Nedovedu si představit, že to sestra vezme na sebe a bude za to zodpovídat,“ uvedl na konferenci Personální management v nemocnicích Milan Kubek.
S debatou o vyšších kompetencích jde ruku v ruce také diskuze o tom, nakolik mohou farmaceutické firmy směřovat informace o lécích právě na zdravotní sestry. Podle zákona o regulaci reklamy totiž není sestra považována za odborníka a v tuto chvíli se řadí mezi laickou veřejnost, kde je informování o lécích na recept přísně regulováno (psali jsme také například zde). Definice odborníka ve zdravotnictví přitom vychází z evropské legislativy, která stanovuje, že se jedná o osobu, která může vydávat nebo předepisovat léčivé přípravky, což je u nás jen lékař či lékárník. Zvýšení kompetencí sester ohledně preskripce některých léků by tak mělo dopad i v této oblasti. Podle Martiny Šochmanové by se přitom změna statusu sester z laické veřejnosti na odborníky ve zdravotnictví týkala všech sester, nejen těch, které možnosti zvýšit si kompetence skutečně využijí.
„Do zákona o reklamě se patrně podaří prosadit změna, kdy sestra bude odborníkem ve zdravotnictví. Bude se tedy tato změna týkat všech, nebude navázána na navýšení kompetencí,“ dodává Šochmanová.
Michaela Koubová
