Ilustračné foto: PxHere

Spotřeba antibiotik je letos o 47 procent vyšší, trh s léky se srovná na konci února

Spotřeba antibiotik letos podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) meziročně vzrostla o 300 tisíc balení, tedy o 47 procent. Zvýšená spotřeba ovlivnila i jejich dostupnost v posledních týdnech, nyní ale už klesá. Situace na trhu s léky by se podle ministrova náměstka Jakuba Dvořáčka měla stabilizovat na konci února. Antibiotika v tabletách už jsou podle něj dostupná, dál chybí suspenze. Řekli to na dnešní tiskové konferenci.

„Dílem se nám podařilo část dodávek urychlit, dílem se podařilo dostat do ČR léky, které by tu vůbec nebyly. Podílí se na tom i klesající poptávka,“ řekl Válek.

Ministerstvo zdravotnictví při řešení dostupnosti léků využívá mimo jiné loni schválenou novelu zákona o léčivech, která umožnila odsouhlasit úhradu léčivům z mimořádných dodávek z jiných členských států. Vláda díky tomu schválila úhradu pro skoro 100 tisíc balení antibiotik ze skupin penicilinů a azithromycinů. Podařilo se také urychlit dodávky dalších antibiotik v řádech statisíců, kromě penicilinu také amoxicilinu s kyselinou klavulánovou či nejnověji také dětské penicilinové suspenze, pokrývající průměrnou desetitýdenní spotřebu.

Ministerstvo zdravotnictví chce navíc do konce února odeslat do mezirezortního připomínkového řízení novelu zákona o léčivech, která mimo jiné stanovuje výrobcům léčiv povinnost zajistit po oznámení výpadku pro české pacienty dodávky odpovídající spotřebě na jeden až dva měsíce. Ministerstvo také plánuje vytvořit stálý tým, který se bude zabývat monitoringem dodávek ve vztahu k aktuálním i předpokládaným spotřebám a jednáním s výrobci tak, aby bylo možné zmírňovat dopady nedostupnosti léčiv na pacienty.

“Díky novele budeme mít lepší přehled o tom, jaké jsou stavy léků v lékárnách a u distributorů. Zároveň bude zákonná povinnost výrobce dodávat hrazená léčiva ještě jeden až dva měsíce po nahlášení výpadku. Chceme také do budoucna zlepšit komunikaci směrem k lékařům a lékárníkům tak, aby vždy měli informace o aktuálně dostupných léčivech.” doplnil Jakub Dvořáček.

Pomoc Ukrajině za nedostatek nemůže

Válek odmítl kritiku sněmovní opozice, že nese za nedostatek léků osobní odpovědnost. Důvodů, proč léky chybí i v dalších zemích, je podle něj několik a nejsou ovlivnitelné na národní úrovni. Mezi nimi jmenoval omezení výroby v Číně, kvůli které chybí hlavně obaly na léky. Podobně situaci ovlivnila válka na Ukrajině, kde se značná část léků také vyráběla.

Výroba léků se plánuje zhruba rok dopředu a podle spotřeby z posledních let. Léky pro začátek letošního roku tak byly podle Válka naplánované na začátku roku 2022. Spotřeba je ale proti roku 2021, kdy byla nemocnost nízká díky protiepidemickým opatřením, výrazně vyšší. „Skončil covid a nastoupila vlna chřipky, v relativně velmi krátké době velký počet nemocných,“ dodal ministr. Výrobci nemohli hned reagovat a při prvních výpadcích se spotřeba ještě zvýšila, protože lidé se začali zásobovat.

Ministr také odmítl spojování současného nedostatku léčiv s jejích dodávkami na Ukrajinu. „My jsme léky posílali loni na přelomu jara a léta,“ uvedl. Šlo podle něj o léky používané hlavně v akutní medicíně a při řešení zranění. „To jsou úplně jiné léky, které se používají teď na nachlazení nebo angíny,“ dodal. Přípravky odeslané na Ukrajinu byly podle ministerstva farmaceutickými společnostmi darovány z jejich nadzásob.

-čtk, tz mz, mk-