Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Foto: Radek Čepelák

Válek: Současný systém hlášení do ISIN je problematický. Řeším to i s BIS

Legislativní zakotvení hygienických registrů a především Informačního systému infekčních nemocí (ISIN) jako základního systému pro sledování vývoje epidemiologické situace na území ČR, zdravotního stavu obyvatelstva a řízení poskytovaní zdravotní péče je komplikovaná záležitost a řeším to i s Bezpečnostní informační službou, sdělil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) včera poslancům při sněmovních interpelacích. Válek přiznal, že přes svůj slib předložit odpovídající návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví do konce loňského roku není v současné chvíli schopen říct, kdy materiál představí. I když byl ministr na poskytnutí konkrétnějších informací velmi skoupý a opatrně volil slova, hlavním problémem se jeví otázka ochrany citlivých zdravotnických dat.

„Více vám (k tomu, kdy legislativní návrh předložíme) řeknu po 24. březnu, kdy proběhne jednání. Pak buď budu schopen stanovit datum, nebo celý problém posunu na vládu,“ reagoval poněkud nejasně a velmi opatrně volil slova ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) při včerejších sněmovních interpelacích na dotaz poslance za ANO Kamala Farhana, kdy rezort zdravotnictví konečně předloží návrh na legislativní ukotvení informačního systému infekčních nemocí (ISIN) tak, jak to Válek slíbil ve Sněmovně vloni na podzim.

Farhan Válkovi vyčetl, že poslanci se nechali přesvědčit a schválili tehdy projednávanou novelu zákona o léčivech na základě ministrova slibu, že potřebný materiál předloží do konce roku. Novela totiž ukládala povinnost lékařů evidovat nově právě v ISIN veškerá provedená očkování. „Zákon prošel, ale Vy jste slib nedodržel,“ zlobil se Farhan.

Konkrétně jde o přípravu takové novely zákona o ochraně veřejného zdraví, která bude odrážet současnou podobu hygienických informačních systémů, především ISIN. Zároveň by měla Válkovi pomoci zrealizovat jeho dlouhodobý záměr, kterým je kompletní restrukturalizace hygienické služby a digitalizace jejích agend a procesů.

Podle Válka se však ukázalo, že se jedná o velmi komplikovanou záležitost. „Část toho řeším s Bezpečnostní informační službou, pravděpodobně to bude podléhat i režimovým opatřením. Problematika je to velmi závažná,“ uvedl ministr s tím, že jednání jsou natolik složitá, že skutečně nebylo možné splnit slib a materiál předložit do konce roku.

Válek: Narazili jsme na slabá místa

Informačních systémů a registrů, které hygienická služba v současnosti využívá, je několik, včetně například registru pohlavních nemocí, výskytu TBC, biocidních přípravků, hygieny výživy nebo informačního systému pro sledování kvality pitné vody. V souvislosti s pandemií covidu-19 se nicméně stal klíčovým ISIN, informační systém vyvinutý původně pro statistické účely. Od roku 2020 se však stal po řadě úprav a sérii mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví páteřním informačním systémem pro systém služeb Chytré karantény a pro datovou základnu o vývoji onemocnění covid-19. Nově řešil akutní potřeby informační podpory protiepidemických opatření, včetně zajištění povinného hlášení, evidence a analýzy infekčního onemocnění, testování, očkování a certifikací.

Jak vyplývá i z Informační koncepce ministerstva zdravotnictví, kterou si Zdravotnický deník od rezortu vyžádal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, plánem je rozšířit ISIN na všechna infekční onemocnění tak, aby se stal klíčovým systémem pro posuzování vývoje epidemiologické situace na území ČR, sledování zdravotního stavu obyvatelstva a k řízení poskytovaní zdravotní péče. Systém je v materiálu kategorizován jako tzv. kritická informační infrastruktura (KII), na níž se vztahují nejpřísnější pravidla kybernetické ochrany podle zákona o kyberbezpečnosti.

Jak jsme však již psali dříve, díky překotnému vývoji v důsledku závažné epidemiologické situace tak nějak nebyl čas ISIN řádně ukotvit v právním řádu. A to se týká i pravidel ochrany citlivých zdravotnických dat, která bude systém v nemalém množství shromažďovat, dále s nimi pracovat a také odesílat. Právě na to vloni opakovaně upozorňoval Úřad pro ochranu osobních údajů, podle něhož není možné ISIN dál rozvíjet a rozšiřovat bez jasného právního základu.

To, že současné znění zákona nereflektuje změny, které byly v ISIN v minulých letech provedeny, Válek uznává. „Proto jsme to hned začali chystat. Je to připravené, již v paragrafovaném znění, ale narazili jsme na slabá místa. Nejen registrů, ale celého systému hlášení, která umožňují získávat informace, které jsou jednak pro daleko širší okruh lidí, než jsme si mysleli, že budou, a jsou navíc ne úplně ideálně chráněny,“ vysvětloval poslancům Válek. A připustil, že sběr dat, která se obecně v českém zdravotnickém systému shromažďují, je třeba podchytit celkově. „Bavme se o eReceptu, bavme se o informacích, které proudí do pojišťoven a z pojišťoven na ministerstvo zdravotnictví, bavme se obecně o všech informacích o pacientech,“ zdůraznil Válek.

O něco později v reakci na další interpelaci poslance za SPD Jana Síly týkající se návrhu novely zákona o zdravotních službách a elektronizace zdravotnické dokumentace, Válek ještě připustil, že lékaři mají tendenci nevnímat nutnost chránit data pacientů jako svoji nejsilnější prioritu. „Je to dáno tím, že v případě akutní medicíny se stává prioritní péče o toho pacienta, a až pak po čase se začíná přemýšlet nad ochranou dat. Což může být pozdě,“ uvedl s tím, že jde v podstatě o podobnou diskuzi jako v případě hygienických registrů a ISIN.

Helena Sedláčková