Posílení kompetencí nelékařských zdravotníků a vznik nových zdravotnických profesí, podpora krátkých intervencí či větší provázání příspěvků z fondu prevence s účastí na preventivních prohlídkách – to jsou některá doporučení, s nimiž přichází nová publikace Advance Healthcare Management Institutu s názvem Prevence – praktický návod na zlepšení zdravotního stavu a podporu ekonomického růstu. Jejím cílem je seznámit všechny stakeholdery s tím, jak efektivně podpořit prevenci, abychom přispěli k dlouhodobé udržitelnosti českého zdravotnictví. Pokud totiž budeme dnes investovat do zdraví české populace, mohli bychom v průběhu dalších 20 let dosáhnout růstu HDP až o 0,7 procenta ročně, což představuje dodatečných 840 miliard korun.
„Publikace je organizačně manažerská. Nepřinášíme návrhy ve smyslu, jaký má být obsah preventivní prohlídky dospělého u praktického lékaře či jestli se má nějaká preventivní činnost odehrávat jednou či dvakrát ročně – to přísluší odborným společnostem a následně zdravotním pojišťovnám. Účelem této publikace je zvýšit pozornost věnovanou prevenci, představit, jak nám prevence může prospět jak ve smyslu zdravotního stavu, tak podpory ekonomického růstu v ČR, ukázat některé zahraniční, ale i domácí příklady, a na konci doporučit těm, kdo mají rozhodovací pravomoci, jaké jsou relativně jednoduché kroky s významným dopadem, kterých by se měli ujmout,“ uvádí autor publikace Pavel Hroboň z Advance Healthcare Management Institutu.
Dnes totiž dvě třetiny potenciálu na zlepšení zdravotního stavu obyvatel ČR spočívají právě v prevenci, jen třetina v léčbě. Přitom lidé u nás mají dostupnou mnohem lepší léčbu oproti oblasti prevence. Zároveň při srovnání průměrné délky života a průměrné délky života ve zdraví je u nás rozdíl u žen 12 a u mužů 10 let – a v čase se nezkracuje. V Česku tak ztrácíme každý rok 3,5 milionu let života v plné kvalitě, přičemž třetinu této zátěže bychom dokázali řešit.
Pokud bychom přitom situaci dokázali alespoň trochu zlepšit, mělo by to dopad nejen na čerpání péče, ale také na ekonomiku celkově. Do budoucna totiž bude čím dál větší problém stárnutí populace, a pokud dokážeme udržet lidi déle zdravé, zvládnou pracovat do vyššího věku a jejich pracovní výkon nebude tak ovlivňován chorobami. Podle studie McKinsey se přitom investice do prevence do prevence za dvacet let vrátí 1,7krát. Pokud bychom tak dnes investovali do zdraví české populace, mohli bychom dosáhnout navýšení růstu HDP v průběhu příštích dvaceti let až o 0,7 procenta ročně, což představuje dodatečných 840 miliard Kč. To je průměrně 42 miliard ročně, byť náběh dopadů by byl postupný.
Náročné začátky
Co tedy mohou jednotliví stakeholdeři udělat, aby se situaci povedlo zlepšit? Ministerstvo zdravotnictví by mělo zpřísnit regulaci alkoholu na úroveň obvyklou v zemích západní Evropy, ale také přenést více kompetencí na nelékařské zdravotnické profese. Pokud by navíc podpořilo krátké intervence v ordinacích, bylo by možno využít jak autority lékařů, tak většího prostoru pro edukaci ze strany dalších zdravotníků (na Slovensku například fungují edukátoři pacientů s chronickými chorobami).
Zdravotní pojišťovny by zase měly podmínit čerpání příspěvků z fondu prevence účastí na preventivních prohlídkách a screeningu. Tento krok už zavedla například zdravotní pojišťovna OZP a od začátku tohoto roku také největší VZP. Ta tak podmiňuje oblíbený příspěvek na dentální hygienu návštěvou preventivní prohlídky a příspěvek na rehabilitaci (masáž, wellness) účastí na screeningových programech. Odstartování změny sice bylo pro pojišťovnu náročnější, nepochybně jde ale o krok správným směrem.
„Když se naši klienti o novince dozvěděli, zahltili call centrum, co to znamená a že pojišťovna asi nemá peníze, když něco takového dělá. Nebylo to tedy vnímáno zcela pozitivně. Na druhou stranu naše strategie, včetně té komunikační, je poukazovat na to, že zdravotnictví není zadarmo a že spousta nemocí je preventabilních, čímž se šetří peníze a mohou se pak alokovat tam, kde prevence nefunguje. Tímto způsobem chceme jít dál,“ říká k tomu náměstek VZP pro služby klientům Ivan Duškov.
Pojišťovně nyní podle něj také velmi pomohla legislativní změna, která jí umožňuje mít ve fondu prevence více prostředků. Donedávna byl fond zastropován na cca tři čtvrtě miliardy, což při šesti milionech pojištěncích vychází na stokorunu ročně na jednoho (pokud by čerpal každý) – a za to se příliš muziky udělat nedá. To by se nyní mělo změnit.
„Dovedu si představit, že když bude moci pojištěnec, zvlášť při dnešní inflaci, získat větší pobídku, může být adherence výrazně lepší,“ doplňuje Duškov, podle kterého by také bylo možné více se věnovat rizikovým skupinám, jako jsou třeba obézní děti.
Příkladem, kam bychom se mohli posunout dále, jsou podle Pavla Hroboně některé zdravotní pojišťovny v Německu. „Peníze z fondu prevence tam jsou dány k dispozici konkrétním pojištěncům, kdy pojišťovna vede cosi jako virtuální účet pojištěnce a dá mu příspěvek určený na libovolné aktivity v rámci fondu prevence. Časem se u nás možná dostaneme i k nějakým malusům, ale je třeba začít drobnějšími kroky, a až vyčerpáme možnosti, které nám dávají bonusy, můžeme se začít bavit o malusech,“ poukazuje Hroboň.
Musíme odstraňovat bariéry
V oblasti primární prevence je pak nezbytné také zapojení škol a tedy MŠMT (edukace dětí, podpora pohybu a zdravého stravování), veřejných regionálních institucí (infrastruktura podporující pohyb, podpora projektů) a také zaměstnavatelů. Ti by se mohli větší role ujmout ve chvíli, pokud by bylo nemocenské pojištění převedeno pod zdravotní pojišťovny. Pak by totiž mohli zaměstnavatelé dostávat anonymizovaná data monitorující nemocnost spolu s důvody pracovní neschopnosti zaměstnanců. V návaznosti na to by mohl zaměstnavatel na pracovišti třeba uspořádat očkování proti chřipce (problematice jsme se věnovali také v rozhovoru s Pavlem Hroboněm zde).
Klíčem k tomu, aby lidé na prevenci skutečně začali slyšet, je však obecně odstraňování bariér. „Viděli jsme to na očkování proti covidu. V okamžiku, kdy byla bariéra nízká a lidé se mohli bez registrace naočkovat cestou z práce, to fungovalo lépe. Podobně je to i u pohybu. Pokud mám kvalitní MHD, přirozeně se hýbu mnohem více, než když žiju v místě nepřátelském vůči MHD a chodcům. V tu chvíli preferuji automobil, takže pohyb klesá na minimum, a já si musím najít extra čas jít třeba někam běhat. Stejně tak je to u jídla – zdravé jídlo by mělo být nejsnáze dostupné a levnější, pak je preference zdravého životního stylu přirozená. A platí to i o další prevenci, kdy bychom měli mít informace snadno dostupné, jak se to povedlo v aplikaci Preventivka,“ vypočítává náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic.
Mnohé lidi také mohou také k prevenci motivovat osobní příběhy a zkušenosti z rodiny. Impulsem pro změnu přemýšlení o vlastním zdraví byla i pandemie. „Covid spoustu z nás donutil zamyslet se nad tím, co je to zdraví a zda chceme či nechceme být nemocní. Zaznamenali jsme tak nárůst snahy čerpat a využívat možnosti, které nám systém dává,“ dodává ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Michaela Koubová
