Každých deset let se v České republice počet nových případů onemocnění melanomem zdvojnásobí. Ačkoliv většina z mladistvých připouští souvislost mezi nedostatečnou ochranou proti UV záření a rakovinou kůže, 62 procent z nich uvedlo, že se obvykle před sluncem nechrání. Klobouk a ochranné oblečení nosí při pobytu na slunci pouze 22 procent z nich. Vyplývá to z dotazníkového šetření, které na tiskové konferenci k Evropskému dni melanomu 2023 představil přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.
Letošní vyšetřovací a preventivní akce k Evropskému dni melanomu 2023, který v Česku proběhne 24. května, budou probíhat pod mottem Evropský den melanomu anebo jakou ochranu používáš ty? „Ročně přibývá zhruba tři a půl tisíce nových pacientů s tímto onemocněním a na jeho následky ročně zemře asi 400 lidí,“ uvedl na tiskové konferenci Petr Arenberger. Zároveň dodal, že ačkoliv počet maligních melanomů stále narůstá, úmrtnost na toto onemocnění se daří držet na stejných číslech. 62 procent melanomů se navíc daří zachytit již v prvním stadiu onemocnění.
„50 procent pacientů s melanomem je v rozmezí mezi 54. a 74. rokem věku, ale stále si musíme uvědomit, že věk zemřelých je relativně nízký. 18 procent pacientů zemře do věku 60 let v produktivním věku,“ upozornil Arenberger. Čím dříve se melanom z těla vyndá, tím větší je naděje pacienta na přežití. Peníze vložené do prevence proto podle něj výrazně snižují náklady vložené do další vynakládané péče.
„Jen vloni VZP hradila péči o zhruba 16 000 klientů, kteří trpí některým z typů zhoubného melanomu. Celkové náklady výrazně přesáhly půl miliardy korun, z 90 procent jsou vynaloženy na nejnákladnější biologickou léčbu. Je skvělé, že ji můžeme našim klientům zajistit, ani dnešní medicína ale není všemocná. Každoročně několik set lidí na toto onemocnění v Česku umírá, přestože mu lze dobře předcházet,“ řekl k léčbě kožních nádorů ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Zdeněk Kabátek.
Umělá inteligence pomáhá v dermatoskopii
„Dermatologové společně s onkology jsou lékaři, kteří se starají o nejvíc onkologických pacientů v České republice. Jednak o pacienty s nemelanomovými kožními nádory, kterých je 28 tisíc ročně, ale také o melanomové pacienty, kterých je zhruba 3,5 tisíc ročně,“ upozornila na konferenci koordinátorka mezinárodní akce Evropský den proti melanomu 2023 Monika Arenbergerová, která působí na Dermatovenerologické klinice 3. lékařské fakulty UK a ve Fakultní nemocnici na Vinohradech. Dodala, že vyšetření je neivazivní a nebolestivé, ovšem časově náročné, protože je zapotřebí vyšetřit celý kožní povrch. „Zhruba pět procent melanomů se vyskytuje v neobvyklých lokalitách, jako je kštice, meziprstí, ušní boltec, genitál, oblast pod nehtem nebo sliznice.“
Se správnou diagnostikou ve Fakultní nemocnici na Vinohradech pomáhá také umělá inteligence. „Je to digitální dermatoskop, který má 50 megapixelových fotoaparátů a je propojen s umělou inteligencí. Skenuje 90 procent kůže a pomáhá nám rozpoznat nová a měnící se znaménka, což je obrovský přínos,“ vysvětlila Arenbergerová. Podtrhla také zachování správného postupu v léčbě kožních nádorů. „Je správné, aby se navštívil první dermatolog a tím následně byl odeslán k další odbornosti, eventuálně k chirurgovi.“ Obrácený postup by totiž ne vždy mohl dopadnout dobře.
Čeští dermatologové se připojují k Evropskému dni melanomu
Od 20. dubna se mohou lidé registrovat na webových stránkách www.denmelanomu.cz k vyšetření znamének v ambulancích dermatologů. Česká republika se tak aktivně zapojuje do evropské aktivity a získává důležitá data týkající se například expozice UV záření a ochraně.
Problematikou melanomu se odborná veřejnost zabývá dlouhodobě. Skupina pod garancí Petra Arenbergera připravila pro ministerstvo zdravotnictví Klinický doporučený postup pro diagnostiku a léčbu a tým pod vedením Moniky Arenbergerové vydal letos knihu Maligní melanom – Diagnostika a léčba.
Kromě melanomu existují i jiné zhoubné kožní nádory a onemocnění, jako je například aktinická keratóza (AK), bazaliom nebo spinaliom. Tyto nádory se v plně rozvinutém stavu nebo jako jejich předstupeň objeví v průměru u každého třetího člověka po 65. roce věku. I u těchto onemocnění je cílem odborné veřejnosti i dermatologických společností zvýšení informovanosti a možnostech včasné léčby pacientů.
-ns-
